Pane profesore, jste spoluzakladatelem Centra pro rozvoj charakteru. Je to původní myšlenka, nebo jste se někde inspirovali?
Touhle problematikou se zabývají třeba ve Spojených státech i jinde, ale nejmíň třicet let se tématu věnují ve Velké Británii, konkrétně v Birminghamu, se kterým jsme v kontaktu. Na tamní univerzitě vzniklo hnutí, které chce změnit koncept vzdělávání. Nedávno jsme přeložili jejich knihu, kde je charakter důkladně rozebrán. Vědci dostali za úkol ověřit, zda je to funkční. A světe, div se, kde se výchovu charakteru podařilo, tam mají děti i lepší studijní výsledky.
Rodičovství je jemné umění, které není snadné správně vyladit. Do jaké míry uplatňovat autoritu, do jaké míry děti chránit?
