„Problém však je, že tyhle principy dokážou planetu regulovat v dlouhodobých horizontech minimálně stovek tisíců, spíše milionů let. Nejsou nastavené na působení moderního člověka, který prostředí ovlivňuje mnohem rychleji,“ vysvětluje.
Díky fosilním nálezům vědci poměrně jednoznačně hovoří o pětici obřích vymírání, kdy z planety zmizelo někdy i více než 80 procent biologických druhů. Asi nejpopulárnější je konec dinosaurů. Jako příčina se nejčastěji uvádí dopad kosmického tělesa, ale mluví se také o kombinaci vulkanické činnosti a poklesu mořské hladiny. Vždy byly tyhle události spojené se změnou klimatu?
Hromadných vymírání druhů bylo v historii mnohem více a periodicky se opakují. Za ta velká považujeme ta, kdy vymřela více než polovina tehdy známých druhů. To však neznamená, že ta, kde vymřelo o trochu méně než polovina, byla zanedbatelná. Vy ale mluvíte o takzvané velké pětce hromadných vymírání, do níž patří i zmiňované vymření dinosaurů před nějakými 66 miliony let. K vůbec největší události tohoto druhu došlo během geologické periody na zlomu permu a triasu, tedy na přelomu prvohor a druhohor (zhruba před 251 miliony let, pozn. red.). Tehdy vymřela většina druhů jak v říši rostlinné, tak v živočišné. Ve vodě i na souši.
Lidstvo se zatím snaží snižovat množství uhlíku v atmosféře právě vysazováním stromů. To však nemusí být vždy to správné řešení.
