Sám říká: "Naprostou většinu svých nespotřebovaných příjmů investujeme s manželkou tak, jak to činili sedláci i v minulosti, do půdy." Za ministerské éry Fenclovi takto investovali dva miliony korun. On sám si ve vládě dodnes přišel na 3,2 milionu korun hrubého.
V týdeníku Respekt si Jan Fencl před časem pochvaloval, že jako ministr snadno ušetří: "Ve vládní funkci nemám žádné výdaje, takže mohu svůj plat investovat." Za transakce s pozemky získal ministr v médiích nálepku spekulanta. Respekt a Česká televize jej obvinily, že díky funkci předsedy prezidia pozemkového fondu získal v Hodoníně od fondu lukrativní pozemky po obou stranách plánované dálnice.
Ministr Jan Fencl popírá, že by s pozemky, které vyměnil s pozemkovým fondem, hodlal obchodovat. "Půdu jsem si pořídil pouze s cílem na ní hospodařit," tvrdí Fencl. Stejně tak odmítá, že by rozhodnutí pozemkového fondu, který mu pozemky v těsném sousedství budoucího dálničního obchvatu přidělil, jakýmkoli způsobem ovlivnil.
"Pozemkový fond mi přidělil pozemek, který byl pro směnu majetkoprávně připraven, a navíc byl od roku 1994 obhospodařován Slováckým statkem, v němž jsem byl společníkem," uvedl ministr. Podpořil jej i mluvčí pozemkového fondu Michal Bureš: "Ministr Fencl se při projednávání zmiňované směnné smlouvy zdržel hlasování." Jaká jsou tedy fakta? Jan Fencl a jeho manželka farmaří od počátku devadesátých let, kdy začínali na zděděných pozemcích.
Centrem jejich podnikání se posléze stal Slovácký statek v Hodoníně, nyní vedený Fenclovým synem Lukášem. Další půdu Fenclovi získávali díky skupování takzvaných restitučních nároků: koupili od překupníka poukázky restituentů na státní půdu a tu jim pak pozemkový fond vydával.
"Restituční nárok je přenosný na jinou osobu, takže pokud jej někdo prodá a někdo koupí, není v tom žádný problém," říká mluvčí pozemkového fondu Bureš. Tímto způsobem Fenclovi začali obchodovat už v roce 1997. Ve velkém se transakce rozjely až poté, co se stal Fencl ministrem a zároveň předsedou prezidia pozemkového fondu.
Díky jednomu z restitučních nároků Fenclovi získali zhruba sedm hektarů půdy, která sousedí s plánovaným obchvatem Hodonína. Pozemek o rozloze 3,5 hektaru z druhé strany jim pozemkový fond vyměnil za jejich pozemky roztroušené v okolí Hodonína.
"Tento pozemek jsem si nevybral, přidělil mi jej pozemkový fond. Pozemek byl od roku 1994 obhospodařován Slováckým statkem, v němž jsem byl společníkem," řekl ministr. Fenclovi tak mají své pozemky po obou stranách budoucí dálnice, o níž se ví už od roku 1997. Ta se má začít stavět v příštích letech.
K čemu rodině bude pole rozříznuté čtyřproudou silnicí s těžkou nákladní dopravou, na hranicích se Slovenskem?
1. Fenclovi-sedlákovi leda pro zlost.
Obdělávat pole po dvou stranách dálnice bude finančně náročnější, velký provoz se nemůže neprojevit na kvalitě pěstovaných plodin. "Zemědělská půda na tom obchvatu nebude vydělávat, spíš jí to ublíží," potvrdil Jaroslav Malát, který má na hodonínské radnici na starosti územní plánování.
2. Fenclovi-obchodníkovi pro užitek.
Ministr dnes říká, že půdu rozhodně neprodá a bude ji dál obdělávat ("Pozemky nejsou a nebudou na prodej."). Když svůj názor v budoucnu změní a rozhodne se, že na poli nebude stát kukuřice, ale třeba hypermarket, může si zažádat o změnu územního plánu. "Pokud to bude v zájmu města Hodonín a nikdo nebude nic namítat, zastupitelstvo rozhodne o změně územního plánu," uvedl Jaroslav Malát.
Právě díky tomu lze Fenclovy pozemky označit za lukrativní. To přiznává i mluvčí ředitelství silnic a dálnic Pavel Šváb: "V budoucnu se to může ukázat jako výhodný tah." Na tom, že cena pozemků se v budoucnu může několikanásobně zvýšit, se shodli i realitní experti oslovení redakcí.
V roce 2000, tedy v době, kdy už v čele resortu zemědělství stál Jan Fencl, získal "jeho" rodinný Slovácký statek čtyřmilionovou státní dotaci za sucho. Stejně stát pomohl i dalším zemědělcům z oblasti jižní Moravy.
Týdeník Respekt už loni v létě v této souvislosti napsal, že ministerstvo zemědělství ještě předtím změnilo metodiku, podle níž se dotace přidělují: nejde o to, komu jakou škodu sucho napáchalo, ale o to, zda polnosti leží v oblasti, kde málo prší (Hodonínsko patří k místům s písčitou půdou a tradičně nejnižšími srážkami), a jak jsou velké. "Není tak výjimkou, že vyplacené odškodné je vyšší než skutečná ztráta podniku," uvedl Respekt.
Jan Fencl však odmítá, že by jako ministr záměrně zvýhodnil Slovácký statek řízený svým synem. Na otázku, kolik peněz ze státního rozpočtu statek od jeho vstupu do vlády získal, Fencl odmítl odpovědět. "Již nejsem společníkem této firmy. Pro přiznání dotací platí příslušný zákon, nařízení vlády a přesná pravidla. Každý zemědělec, který splní podmínky, může dotace, které jsou objednávkou společnosti, dostat," uvedl ministr ve svých písemných odpovědích.
Tentokrát se tedy od Slováckého statku distancoval ("nejsem společníkem"), ale v případě přidělení pozemku vedle chystaného dálničního obchvatu se na svou příslušnost ke statku odvolal. Tyto pozemky dodnes Slovácký statek obhospodařuje.
