Mezi nejúspěšnější počiny Červinky patří bezesporu první československá výprava do Hindúkúše v Afghánistánu v roce 1965 pod vedením Vladimíra Šedivého, kde českoslovenští horolezci vystoupili na 17 vrcholů, které do té doby nikdo nepokořil a z nichž sedm přesahovalo nadmořskou výšku šesti tisíc metrů. Celkově se Červinka podílel na osmi prvovýstupech.
S informací o úmrtí přišel server Lezec.cz.
Po svých největších úspěších kariéry založil v roce 1973 horolezecký oddíl ve Vrchlabí a od roku 1989 byl předsedou vrchlabské Tělovýchovné jednoty SVS Krkonoše.
Červinkovy snímky připomínají hory i přátele, kteří se dolů nevrátili |
Slavný byl Červinka také díky svým fotografiím z výprav, a to i proto, že právě v rámci výpravy v roce 1965 nepůsobil jako horolezec, ale jako asistent kameramana. Celkově měl na svém kontě více než dvacet výstav fotografií. „Většina z fotografií vznikala ve výjimečných situacích. Horolezectví je rizikový sport a kolikrát při něm zažijete hraniční okamžiky,“ říkal v roce 2020 Červinka u příležitosti výstavy v Galerii města Trutnova.
Několik fotografií pochází z památných výprav Čechoslováků na himálajského obra Makalu v letech 1973 a 1976. Na ně má Jan Červinka smíšené vzpomínky. Reprezentační družstvo zde sice dosáhlo jednoho z nejobtížnějších prvovýstupů, obě expedice však poznamenaly tragické události.
Letos by mu bylo sto, plzeňského fotografa proslavily snímky z velehor |
„V roce 1973 jsme vylezli těsně pod jižní vrchol, ve výšce 7 950 metrů nad mořem se nám zranil kamarád Jan Kounický, kterého jsme snesli do pátého výškového tábora, kde po čtyřech dnech zemřel. Věděli jsme, že ještě bude nějakou dobu žít a čekali jsme, až zemře. Bylo to strašné,“ vzpomínal tehdy Červinka.
