Bez slunce, ohně, elektřiny či horké vody se většina lidí neobjede. Stačí ale okamžik a mohou ničit zdraví i životy. Na rizika a možnosti první pomoci i léčby upozorňují odborníci každý rok na podzim. Na 8. října totiž připadá Mezinárodní den boje proti popáleninám. Ty patří mezi nejhorší úrazy, které mohou člověka postihnout.
V Česku se každý rok popálí odhadem 100 tisíc lidí, ale většina lehce, takže si s tím poradí doma. Kolem 40 tisíc lidí ročně vyhledá lékařské ošetření kvůli popálení nebo poleptání vnějšího povrchu těla, loni jich bylo podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) 41 816. Dětí do 15 let bylo 7 613. Na místě umírá v průměru do dvou desítek lidí ročně.
„V nemocnicích se loni léčilo 2 681 pacientů s těžkými popáleninami, z toho 810 dětí do 15 let,“ říká analytik ÚZIS Tomáš Májek.
Hospitalizovaní lidé podstupují operace, většina opakovaně. Popálené děti musí přetrpět i několik desítek zákroků. Jako dvanáctiletý Antonín z jihu Moravy, kterého při požáru chaty letos v únoru popálil oheň na více než polovině povrchu těla. Život mu zachránili lékaři Fakultní nemocnice Brno, odkud se hoch po dvou měsících a dvaadvaceti operacích vrátil domů. Od září znovu chodí do školy, vrátil se i k tancování, ale léčba pro něj neskončila.
Těžce popálený chlapec podstoupil 22 operací. Teď se těší, že se vrátí k tanci |
„V létě byl na dalším zákroku a řada rekonstrukčních operací ho nejspíš ještě čeká v následujících letech. To je u popálenin v dětském věku běžné, protože jizvy na rozdíl od zdravé tkáně nerostou,“ vysvětluje 44letá Jana Lacinová, zakladatelka a ředitelka pacientské organizace Popálky, která pomáhá rodině Antonína i dalším lidem s popáleninami.
Sama zažila boj o život a řadu operací poté, co ji v roce 1994 málem zabil elektrický proud z železniční troleje. Tehdy byla dítě. Čekání na vlak si krátila s několika kamarády prolézáním odstavených vagonů. Ona jako nejstarší z party vylezla na střechu.
„Naštěstí jen já. Viděla jsem drát, který tam vede, a dávala si pozor. Říkala jsem si, že se ho nesmím dotknout. Nevěděla jsem, že i přesto mě může elektřina zasáhnout. Projelo mnou 25 tisíc voltů. Popálily mě na šedesáti procentech těla. Při pádu jsem si navíc zlomila krček v pravé kyčli,“ líčí žena, která následující rok strávila léčbou ve Fakultní nemocnici Brno.
V dětství ji sežehl proud. Za pomoc popáleným ji teď ocenil prezident |
Podstoupila více než deset operací a na další se tam vracela řadu let. „Celkem mám za sebou 23 operací, z toho osm ve věku od 14 do 21 let. Přibližně jednu každý rok,“ líčí Lacinová, která se na popáleninovou kliniku stejné nemocnice vrací dodnes. Ale už ne jako pacientka. S lékaři, popálenými lidmi i jejich rodinami se setkává jako šéfka neziskové organizace, která nabízí pomoc.
Setkání popálených online
„Ve středu od 18 do 19.30 pořádáme online setkání lidí s popáleninami, na které se ještě mohou přihlásit další zájemci. Přihlašovací formulář najdou na naší webové stránce popalky.cz v sekci novinky nebo aktuality. Vyměníme si zkušenosti, lidé se mohou například dozvědět, jak pečovat o jizvy na těle, ale i na duši. Mnozí trpí kvůli jizvám depresemi, bojí se odhalit, nechodí plavat... Někoho napadají i myšlenky, že život ztratil smysl,“ líčí Lacinová.
Na to, že po úraze popálením začíná lidem v mnoha směrech nový život, má upozornit i putovní výstava nazvaná Jizvy - začátek nového příběhu. Jako první ji ve čtvrtek uvidí účastníci dvoudenní odborné konference věnované léčbě popálenin v prostorách hotelu Zámek Valeč.
„Na panelech s příběhy lidí, kteří přežili těžké úrazy popálením, chceme ukázat, že jejich život není snadný. Často proto, že někteří lidé jsou neomalení a chovají se k nim bezohledně, například si je fotografují. Výstava má ale ukázat i to, že boj s následky úrazu lze proměnit v sílu,“ říká Lacinová. A dodává, že po skončení konference bude výstava putovat po nemocnicích v celém Česku.
Dítěti posypali spáleninu pepřem. Babské rady mohou ublížit, říká dětská lékařka |
Podle Roberta Zajíčka, přednosty Kliniky popáleninové medicíny Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze, převládají u dětí v 90 procentech případů popáleniny z opaření, u dospělých dominují úrazy plamenem.
„V létě bývá popálení často spojené s grilováním, ale také s pády do ohniště nebo neopatrnou manipulací s ohněm,“ říká přednosta Zajíček.
Objevují se i úrazy elektrickým proudem, méně často poleptání nebo takzvané kontaktní popáleniny, kde se člověk dotkne například horkého výfuku při slézání z motorky. „Díky přísnějším kontrolám bezpečnosti práce naštěstí ubývá pracovních úrazů,“ dodává lékař s tím, že pro pacienty je kromě léčby důležitá i následná rehabilitace, protože většině zůstanou trvalé následky.
I podle Národního zdravotnického informačního portálu, který nabízí rady, jak poskytnout první pomoc, jsou nejčastější popáleniny horkou vodou a párou, a to až 61 procent. Následují popáleniny plamenem, elektrickým proudem a poleptáním chemickými látkami. Nejohroženější skupinou jsou zvídavá batolata, která si vše chtějí osahat, ochutnat, vyzkoušet, prozkoumat a dokážou vylézt do míst, kde by to rodiče mnohdy nečekali.
Největší Všeobecná zdravotní pojišťovna loni hradila léčbu za 674 svých klientů hospitalizovaných s popáleninami, z toho 346 bylo dětí. Častěji šlo o popálené chlapce a dospělé muže.
„Celkové náklady na jejich léčbu dosáhly téměř 88 milionů korun. To je asi o třetinu více než před pěti lety, kdy jsme za léčbu popálenin hospitalizovaných klientů platili 64 milionů,“ říká Jan Bodnár, náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči.
