Podle šéfa Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 Jana Lelka komunističtí funkcionáři věděli, že na státních hranicích Československé socialistické republiky používají Pohraniční stráže střelní zbraně proti osobám, které se státní hranice snaží překročit, aby opustili republiku. „I přes to ze své pozice vedoucích představitelů Československé socialistické republiky nepřijali žádné opatření, kterým by používání střelných zbraní zabránili,“ uvedl Lelek.
ÚDV tvrdí, že kvůli nečinnosti tří funkcionářů bylo od března 1976 do konce roku 1989 zastřeleno či roztrháno psy devět lidí, kteří se snažili překročit hranice, a nejméně dalších sedm lidí bylo zraněno.
Nyní 97letý Miloš Jakeš, původním jménem Milouš, se narodil 12. srpna 1922. Generálním tajemníkem ÚV KSČ byl v letech 1987 až 1989. Lubomíru Štrougalovi je 95 let a působil jako ministr zemědělství, ministr vnitra a v letech 1970 až 1988 také jako československý premiér.
Poslední z trojice obviněných, Vratislav Vajnar, v letošním roce oslavil 89. narozeniny. Zastával funkci ministra vnitra a za normalizace byl poslancem Sněmovny lidu Federálního shromáždění.
Předseda KSČM: Pravici chybí téma
Stíhání bývalých komunistických funkcionářů označil předseda KSČM Vojtěch Filip za „náhradní téma, když pravicové opozici chybí něco jiného, čím by oslovila“. Dodal, že se policisté již dříve pokusili o stíhání Jakeše i Štrougala. „Jedno bylo zastaveno, druhé soud odmítl,“ uvedl. Je podle něj na členech někdejší vlády Československé socialistické republiky, aby se s tím vypořádali. Oba mají své advokáty, poznamenal.
Štrougala vyšetřovala policie již dříve kvůli zodpovědnosti za smrt lidí, kteří zahynuli při snaze o překročení železné opony. Podezírala ho ze spáchání trestného činu za to, že jako ministr vnitra v letech 1961 až 1965 nezabránil použití vysokého napětí v elektrických zátarasech na západní hranici. Na počátku roku 2016 však ÚDV vyšetřování ukončil. Uvedl, že je případ promlčen.
V roce 2002 soudy někdejšího předsedu vlády také pravomocně zprostily obžaloby ze zneužití pravomoci veřejného činitele. Státní zástupce mu kladl za vinu, že v březnu 1965 jako ministr vnitra překazil trestní stíhání skupiny příslušníků Státní bezpečnosti podezřelých z vraždy tří lidí.
Milouš Jakeš byl v letech 1987 až 1989 generálním tajemníkem ÚV KSČ. Je jedním ze symbolů konce komunistické diktatury v někdejším Československu, ale také jedním z kolaborantských politiků událostí kolem okupace v roce 1968. Kariérní politik vystoupal po stranickém žebříčku až na pomyslný vrchol, když byl v prosinci 1987 překvapivě zvolen nástupcem normalizačního šéfa komunistů Gustáva Husáka ve funkci generálního tajemníka ÚV KSČ, tedy nejvlivnější politické funkce tehdejší federace. Do povědomí občanů se však zapsal především svým zmateným projevem z Červeného Hrádku u Rokycan, který ze záznamů bavil národ. Při demonstracích po 17. listopadu 1989 pak dav často skandoval heslo "Jakeše do koše". Lubomír Štrougal se v pouhých 34 letech stal členem ÚV KSČ (byl jím až do prosince 1989) a o rok později již šéfoval ve vládě resortu zemědělství (1959–1961). Pak byl čtyři roky (1961–1965) ministrem vnitra, kdy se mimo jiné podílel na zatčení svého předchůdce Rudolfa Baráka. Za jeho vedení resortu se údajně zlikvidovala velká část materiálů z 50. let. V roce 1968 působil krátce jako místopředseda vlády (duben až prosinec), nesouhlasil však se srpnovou invazí vojsk Varšavské smlouvy a odmítl také pozici v chystané kolaborantské dělnicko-rolnické vládě. Brzy ale přešel na stranu normalizace. Již v lednu 1970 se stal předsedou federální vlády, ve funkci vydržel až do října 1988, kdy podal demisi a odešel z politiky. Vratislav Vajnar se v mládí angažoval ve svazu mládeže, v roce 1952 vstoupil do KSČ. Stal se asistent na Univerzitě Karlově, později učil na Vojenské politické akademii. Poté v letech 1958 až 1972 pracoval na ministerstvu zahraničních věcí. Od roku 1972 působil ve stranickém aparátu, a to v oddělení mezinárodní politiky a v sekretariátu generálního tajemníka, kde to dotáhl až na vedoucího. V roce 1981 byl zvolen členem vedení strany, tedy ÚV KSČ, a v roce 1983 jmenován ministrem vnitra Štrougalovy vlády. Od října 1983 (zvolen byl již 1981, nastoupil až po úmrtí poslance Oldřicha Švestky) do února 1989, kdy se vzdal mandátu, byl poslancem Federálního shromáždění. |
Neměli jsme v roce 1989 vyklízet pozice, řekl v rozhovoru pro iDNES.cz Miloš Jakeš. Zemana chválil (listopad 2014):
15. listopadu 2014 |
30 let svobody
Sledovat další díly na iDNES.tvJeště dříve byli Štrougal, Jakeš a dalších pět lidí obviněni za podíl na nezákonném vyzbrojování Lidových milicí. Jejich stíhání však vyšetřovatelé následně zastavili.
Jakeš pak spolu s Jozefem Lenártem stanul před soudem kvůli tomu, že podle žalobce pomáhal promoskevské skupině ve vedení KSČ k vlastizradě. Ta spočívala ve snaze ustavit takzvanou dělnicko-rolnickou vládu, a legalizovat tak invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. V roce 2003 odešli oba muži od pražského vrchního soudu s osvobozujícím rozsudkem.
