Podle průzkumu mezi lidmi staršími 45 let se Češi péče o své stárnoucí rodiče většinou nezříkají, zároveň ale nejsou schopni říct, kterou variantu péče zvolí. Ve více než polovině případů váhají. A ačkoli nechtějí dávat stárnoucí rodiče do domovů pro seniory, počítají s tím, že je samotné tato varianta pravděpodobně nemine.
PrůzkumPrůzkum neziskové organizace Maltézská pomoc zkoumal, jak se lidé plánují postarat o své stárnoucí rodiče a jak si představují, že bude postaráno o ně samotné. Průzkum zpracovala výzkumná agentura Ipsos na reprezentativním vzorku 525 respondentů ve věku 45 - 65 let. Šetření proběhlo v srpnu 2015. |
„Lidé nemají jasno, jakou formu péče zvolit. Zdaleka ne každému totiž práce či soukromí umožňuje, aby si vzal rodiče domů nebo se o ně postaral sám. Staří lidé, kteří jsou již odkázáni na pomoc druhé osoby, si navíc často přejí zůstat doma, kde jsou zvyklí žít a kde se cítí dobře,“ říká ředitel Maltézské pomoci Jiří Juda. Dobrým řešením jsou podle něj asistenční služby, které seniorům umožňují za pomoci asistenta i v pokročilém věku žít ve vlastním domově.
„Senioři v České republice v současné době využívají asistenční služby podstatně méně než jejich vrstevníci v západní Evropě a utrácejí za ně také méně peněz. V příštích letech se tento rozdíl bude snižovat a asistenční služby budou hrát velmi důležitou roli v péči o seniory,“ říká Radim Boháček z Akademie věd.
Na děti spoléhají méně lidé s vysokoškolským vzděláním
Víc než polovina dotázaných (56 procent) navštěvuje své rodiče alespoň jednou týdně. Starší lidé navštěvují rodiče pravidelněji, z průzkumu vyplývá, že jim v návštěvách méně brání nedostatek času. Šest procent dotázaných nenavštěvuje rodiče vůbec, či méně než jednou za půl roku.
StárnemeČeská populace stárne. V tuto chvíli je podle České správy sociálního zabezpečení v Česku 2 362 155 starobních důchodců. Jak uvádí Český statistický úřad, jen lidí nad 65 let je18 procent z celé populace. Toto číslo stále konstantně poroste. Z prognóz celoevropského výzkumu Share „Evropa 50+“ vyplývá, že během patnácti let by měla být celá čtvrtina obyvatel ČR starší 65 let. |
S přibývajícím věkem přibývá i aktivit, se kterými lidé rodičům pomáhají. Nejvíce - tedy čtvrtina dotázaných - pomáhá svým rodičům hlavně s domácími pracemi či opravami, na které už sami nestačí. Skoro stejné množství lidí s rodiči prostě tráví čas a dělá jim společnost. Každý šestý potomek pomáhá rodiči s nákupy a vařením, je-li třeba. Lidé také pomáhají svým rodičům s administrativou, pokud se v ní neorientují, či s financemi. Každý devátý je také doprovází k lékaři na prohlídky a vyšetření. Lidé, kteří už situaci řeší a jejich rodiče se již bez pomoci neobejdou, jim pomáhají nejčastěji s nákupy a vařením.
Na péči svých potomků spoléhají nejméně lidé s vysokoškolským vzděláním - pouze v sedmnácti procentech případů. V pomoc svých dětí věří víc ženy než muži.
Přes šedesát procent lidí si na stáří spoří
Ve srovnání s jinými evropskými zeměmi spoléhají lidé v České republice stále často na stát a důchod. Každý sedmý očekává, že s důchodem vyjde a každý pátý otázku financování svého důchodu zatím ani nepromýšlel či na otázku nedokáže odpovědět. Jen výrazná menšina spoléhá na finance potomků či příbuzných.
Na důchodový věk si spoří dvaašedesát procent oslovených respondentů. Čtrnáct procent lidí se domnívá, že vystačí s důchodem. Desetina finančně spoléhá na potomky a ostatní o tom zatím nepřemýšleli.
Se stářím je spojena také řada obav. Víc než polovinu Čechů děsí špatné zdraví a nemoci spojené se stářím. Druhým nejčastějším strašákem je nedůstojné zacházení, toho se obávají mnohem častěji ženy. Lidé mají také strach z nedostatku financí, proto si většina z nich spoří na důchodová léta. Každý sedmý pak spoléhá na to, že z důchodu nějak vyžije.
