ČSSD, ANO a lidovci se sholdli na postupném zvyšování slevy na dani na druhé a další dítě. Koalice zváží sektorovou daň, která by mohla vynést 4 miliardy ročně a kompenzovat snížení DPH na léky, knihy, dětské pleny a dětskou výživu.

ČSSD, ANO a lidovci se sholdli na postupném zvyšování slevy na dani na druhé a další dítě. Koalice zváží sektorovou daň, která by mohla vynést 4 miliardy ročně a kompenzovat snížení DPH na léky, knihy, dětské pleny a dětskou výživu. | foto: David Neff, MAFRA

Nová daň může vynést 4 miliardy, zaplatila by zlevnění léků i knih

  • 894
Návrh koaliční smlouvy mezi ČSSD, ANO a lidovci se podařilo získat iDNES.cz. Chystané snížení DPH na léky, knihy, dětské pleny a výživu od roku 2015 by podle plánu rodící se koalice mohla nahradit nová sektorová daň, o níž ještě budou strany jednat. ČSSD si ale vybojovala jen vágní, nezávaznou formulaci.

"Pro financování této změny koalice zváží zavedení sektorové daně pro regulovaná odvětví od roku 2015 s cílem dosáhnout rozpočtového výnosu 4 miliardy korun," píše se v návrhu koaliční smlouvy. O sektorové dani mluvila ČSSD ve volebním programu s tím, že by se mohla týkat bank a firem z oblasti energetiky a telekomunikací.

Upravené znění koaliční smlouvy, včetně zapracovaných změn po jednání špiček tří stran, se redakci iDNES.cz podařilo získat. Zvyšování slevy na dani je v textu formulováno jen obecně s tím, že se od roku 2015 bude sleva na dani na druhé a další dítě zvyšovat a že cílem bude podstatně ji zvýšit do konce volebního období. V současnosti je sleva na dani na dítě 13 404 korun ročně, na dospělého poplatníka je to 24 840 korun ročně.

Pravděpodobný budoucí premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD v noci z úterý na středu oznámil, že program budoucí koalice je hotov, ale strany dohodu nezveřejnily (více zde). Zatím ji ještě neparafovali lídři sociální demokracie, ANO a KDU-ČSL a Sobotka chce, aby ji podepsali také všichni poslanci příští koalice.

V dokumentu, který budou schvalovat ještě všechny tři strany, není uvedena výše třetí sazby DPH, do níž by se mohly dostat léky, knihy, dětské pleny a nenahraditelná dětská výživa. Číslo pět procent, které vyslovil Sobotka, je zatím jen návrhem ČSSD, ale strany budou o výši sazby teprve jednat.

Minimální daň pro OSVČ, kteří tři roky pro po sobě "nevydělávají"

V pasáži koaliční smlouvy týkající se daní se také doslova píše, jak si koalice představuje, že státu více peněz odvedou OSVČ. "Omezení výše paušálních nákladů pro OSVČ absolutní částkou a/nebo snížením procentní sazby paušálních nákladů, aby bylo dosaženo smyslu tohoto institutu (zjednodušení výpočtu daně, ne neodůvodněné snížení daňového základu)," píše se v textu.

Zavedena má být minimální daň, která se bude týkat OSVČ, kteří dlouhodobě vykazují celkový nulový nebo zanedbatelný základ daně, přičemž slovo zanedbatelný není blíže vysvětleno. "Toto opatření se nebude vztahovat na fyzické osoby v roce zahájení podnikání a v následujících 3 letech. Takto vybraná minimální daň bude započitatelná na daňovou povinnost v následujících zdaňovacích obdobích," uvádí se v textu, na němž se shodli vyjednavači ČSSD, ANO a KDU-ČSL.

A jak se návrh koaliční smlouvy vyrovnává s daní z příjmu? "Koalice zruší koncept superhrubé mzdy a solidární přirážky zavedením druhé sazby daně z příjmů fyzických osob. Tato sazba daně bude stanovena tak, aby byl rozpočtový dopad zrušení superhrubé mzdy a solidární přirážky neutrální (tj. nedojde ke zvýšení daňového zatížení fyzických osob)," shodli se šéf ČSSD Bohuslav Sobotka, lídr hnutí ANO Andrej Babiš a první místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka doprovázení při jednání dalšími zástupci stran.

Sociálně potřební zaměstnanci mají být podle textu koaliční smlouvy po dobu dvanácti měsíců dočasně osvobozeni od plateb na sociální pojištění. Mezi sociálně potřebné zaměstnance budou zahrnuti absolventi vysokých škol, osoby starší 50 let a ženy po návratu z mateřské dovolené, kteří budou před uzavřením pracovního poměru evidováni jako nezaměstnaní. Týkat se to ale má jen zaměstnavatelů, kteří v té době nebudou snižovat počet zaměstnanců.

"Zajistíme, aby schválené změny platily po celé volební období a aby byla zachována stabilita českého daňového systému systému," shodly se ČSSD, ANO a KDU-ČSL.

O víkendu se vrací do vlasti šéf lidovců Pavel Bělobrádek, který je na stáži v USA. Až pak se strany domluví na konečném rozdělení křesel a na tom, kdo jednotlivá ministerstva povede.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video