Představte si, že sedíte u stolu se čtyřmi lidmi, s nimiž máte společné to, že nerozumíte předvolebním výzkumům (respektive tomu, o čem vypovídají výsledky preferencí) a že tvoříte reprezentativní vzorek této části společnosti.
Když se budete bavit o průzkumech, je pravděpodobné, že dva z pěti lidí u stolu (38 % z těch, kteří průzkumům nerozumějí) řeknou: "Víte, já těm průzkumům důvěřuji."
Vyplývá to z minulý týden prezentovaného výzkumu společnosti Stem/Mark, konaného letos v červnu na internetovém panelu tisíce dotázaných. Výzkum se krom jiného pokoušel změřit, jak moc se lidé nechají průzkumy ovlivňovat.
Průzkumy minimálně beru v úvahu, řekl každý druhý
S vědomím, že sociologie není exaktním oborem, se pojďme podívat, co vzešlo z výzkumu za výsledky. Pro deset procent dotázaných jsou volební preference "velmi důležité" při rozhodování, komu dát hlas, dalších 39 procent bere průzkumy v úvahu, byť jim přisuzuje jen okrajový význam.
Výzkumníci o výzkumechPrezentaci o tom, jak a zda se lidé nechají ovlivnit výzkumy, představil ředitel agentury Stem/Mark Jan Tuček minulý týden na setkání odborníků nad politickými výzkumy. Jaké poznatky během setkání představili zástupci dalších agentur?
Panelisty setkání byli zástupci agentur CVVM, Median, ppm factum research, STEM, Stem/Mark a TNS Aisa. |
Pokud se vám zdá, že preference nemohou pro nikoho být směrodatné, zkuste se zamyslet následovně: kolik toho víte o programu a lídrech Strany soukromníků ČR? A pokud nepatříte mezi 13 041 jejích voličů, můžete stoprocentně vyloučit, že jste je z předvýběru stran, o nichž jste před volbami uvažovali, nevyřadili proto, že jste je neviděli v žádném průzkumu a nenapadlo vás o nich přemýšlet?
Politolog Lukáš Linek nicméně prezentovaná čísla vnímá s velkou rezervou a ostražitostí. "To, že lidé v šetření deklarují, že je výzkumy ovlivňují nebo mohou ovlivňovat, ještě není důkazem toho, že se to skutečně děje. Je to úvaha lidí v momentě, kdy jsou vystaveni otázce v procesu dotazování. Na některé mohou průzkumy působit, aniž si to uvědomují či přiznávají," řekl iDNES.cz Linek.
"Rozumím" znamená pro každého něco jiného
V číslech, která sama o sobě působí znepokojivě, existuje přece jen jedno možné uklidnění: lidí, kteří tvrdí, že výzkumům nerozumí, je poměrně málo, dle Stem/Mark nanejvýš 18 %. Jak si ale vysvětlit to, že něčemu lidé nerozumí, ale přesto věří?
Podle ředitele Stem/Mark Jana Tučka má každý člověk jinak nastavenou laťku toho, jakou svou úroveň znalosti konkrétní problematiky považuje za dostatečnou k tvrzení, že tématu rozumí.
"Úroveň sebehodnocení je u různých lidí různá. Například ženy mají tendenci se podceňovat a muži přeceňovat, pokud jde o věci společné s technikou, sebehodnocení také závisí na sebevědomí. A čím jsou lidé vzdělanější, tím víc si uvědomují, že něco může být i 'pod povrchem'. Když někdo řekne, že průzkumu nerozumí, neznamená to, že by neuměl porovnat procenta preferencí, ale třeba to, že neví, jak přesně se data získávají," řekl Tuček iDNES.cz.
Sociolog Daniel Prokop z agentury Median to vidí obdobně a dodává, že vliv průzkumů nemusí být přímý, tedy takový, kde se lidé rozhodují s průzkumem před očima. "Existuje i nepřímý vliv skrze média - které strany považují za relevantní, věnují se jim, jak nastavují agendu," připomněl.
Průzkumy mohou zvýšit ochotu jít k volbám
Z lidí, kteří ve výzkumu Stem/Mark připustili, že je průzkumy ovlivňují, nejvíce dotázaných uvedlo, že data agentur zvyšují odhodlání volit při vyrovnaných preferencích (73 % odpovědí "určitě ano" a "spíše ano"). Následoval důvod "pomáhají mi vybrat, kdo má šanci uspět" (61 %), kritérium "koho nemá cenu volit - kdo neuspěje" (50 %) a důvod "rád jsem s vítězi" (37 %).
Relativně málo je těch, které průzkumy odrazují utvrzením, že volba nic nezmění (32 %). Vůbec nejméně lidí připouští ovlivnění v duchu "můj favorit má náskok a já tak k volbám nemusím" (22 %).
Jako každý výzkum je samozřejmě třeba i naměřená data Stem/Mark brát s rezervou a vědomím možné statistické chyby nebo neochoty části lidí odpovídat pravdivě. Tuček nicméně k číslům podotkl, že u on-line panelu lze čekat poměrně přesný obraz skutečnosti, protože lidé jsou dnes zvyklí vyplňovat přes internet řadu věcí pravdivě.
Zajímavý překryv pak nastal u otázky, zda mají vůbec být průzkumy preferencí zveřejňovány (s tím rozhodně či spíše souhlasí výrazná většina 84 % dotázaných), s dotazem, zda si lidé myslí, že jsou výzkumy aspoň občas zmanipulované. Toto přesvědčení vyjádřil téměř každý druhý (46 % lidí). O zveřejňování průzkumů tak stojí i lidé, kteří je považují za "alespoň občas zmanipulované".
