Problém s invazivními druhy se ale netýká jen mývalů, v Česku žije zhruba šest set nepůvodních druhů, za invazivní je považovaných přes sto z nich. Mývalové se v Peruci občas objevovali už v minulých letech, ale v poslední době je místní vídají stále častěji.
Jejich působení pociťují především rybáři, kteří podle tamního starosty hlásí nárůst vyžraných hnízd kachen a prázdných račích schránek u rybníků, které se nacházejí v obci. „Domluvili jsme se s myslivci, že tam umístí sklopec a pokusí se je odlovit,“ uvedl starosta Jan Vnouček.
Jen na Olomoucku zastřelili loni 174 mývalů, přemnožení to ale nevyřešilo |
Mýval severní je v Evropě, a tedy i v Česku, považován za invazivní druh. To znamená, že se zde přirozeně nevyskytuje a jeho šíření má negativní dopad na původní ekosystémy. Jde o všežravé zvíře, pochutnává si například na ovoci, hmyzu, semenech, vejcích a ptačích mláďatech, obojživelnících či rybách.
V naší přírodě nemá přirozeného predátora, který by reguloval jeho stavy. To vede k nekontrolovanému šíření a přemnožení. Jednou z metod jejich regulace je odstřel. Ovšem v obytné zástavbě, což je situace v Peruci, je to komplikované. Myslivci se v regionu setkávají s mývaly v posledních letech čím dál tím častěji.
V sousedním Německu žije podle odhadů milion a půl mývalů, ročně se podaří ulovit asi dvě stě tisíc. V České republice se těžiště výskytu mývalů severních nachází v západních Čechách, což úzce souvisí s jeho šířením z Německa. Tam bylo vysazeno v roce 1934 několik párů v Hesensku u města Kassel. K dalšímu šíření přispěl únik z kožešinových farem opuštěných a poničených během druhé světové války.
Invazní rybky zaplavily jižní Moravu, jejich plůdek se omylem dostává k jiným |
Dnes mýval žije ve většině zemí západní a střední Evropy. Další lokalitou jejich výskytu je střední Morava. Podle Tomáše Görnera z Agentury ochrany přírody a krajiny je česká příroda mývalem severním doslova zaplavena. Dostali se do ní tak, že je tam vypustili sami chovatelé, když už je nechtěli nebo jim zvířata utekla.
„Takový mýval leze po stromech, vybírá ptačí hnízda, ve vodě přebere svými pacičkami vše od bezobratlých až po žáby. Je chytrý, umí si otevřít i králíkárnu, vyleze na půdu a ve městech rád vybírá odpadkové koše,“ zdůraznil Görner.
Mýval a desítky dalších
Mýval rozhodně není jediným přemnoženým zvířetem, které do české přírody původně nepatří. Na oficiálním „unijním seznamu“ nepůvodních invazivních druhů je aktuálně 88 položek, přesněji řečeno 41 druhů rostlin, nejznámější z nich jsou třeba tři druhy bolševníku, pajasan nebo netýkavka.
Nejen klejicha, přírodní krásy válcuje i akát a další invazivní druhy |
Ze čtrnácti bezobratlých je šest druhů raka a patří sem i sršeň asijská, která se loni poprvé objevila na českém území. Ryb je na seznamu deset druhů, hadů a obojživelníků šest. Nejznámějším invazivním druhem je asi želva nádherná, kterou do přírody vypustili sami chovatelé.
Savců je na seznamu třináct druhů. Kromě mývala i psík mývalovitý, ondatra nebo nutrie. A právě nutrie patří dnes k nejviditelnějším invazivním druhům. Lidé je často na břehy řek a potoků chodí krmit, jsou vítanou atrakcí třeba při procházce s dětmi.
VIDEO: Krmit mývaly se nevyplácí. Chlupatý gang se Američance odvděčil terorem |
Tento velký hlodavec s výraznými oranžovými zuby, ač primárně býložravec, nedělá radost správcům vodních toků. „Nutrie svým chováním způsobují poškození břehů, likvidaci břehové vegetace, která trpí erozní činností břehů z hloubení nor,“ upozornila mluvčí Povodí Ohře Dana Zikešová.
Českou stopu nese příchod jiného druhu, ondatry. Kníže Josef Colloredo-Mansfeld se s ondatrami setkal na svých četných výpravách po Severní Americe a zaujalo ho jejich chutné maso i kvalitní kožešina. Ondatry objednal u obchodníka se zvířaty a v roce 1905 je podle tradované legendy vypustil do rybníka pod zámkem. Odtud se ondatry rozšířily do celé Evropy.
