Bolševník je na první pohled obyčejná rostlina, ve skutečnosti nebezpečný plevel, který se k nám dostal z Kavkazu. Jedná se o jeden z invazivních druhů rostlin, který je zdraví škodlivý. Nejenže omezuje růst jiných druhů rostlin, je také zdraví škodlivý pro zvířata i lidi. Šťáva z jeho listů způsobuje těžké poleptání pokožky. U nás je patrně nejznámější invazivní rostlinou.
Stát návrh zákona připravoval několik let. Mimo jiné rozhodl i o výšce pokut, které budou hrozit za jejich šíření. „V rozsahu běžné péče o pozemky by se měl na regulaci invazivních druhů podílet vlastník pozemku. To znamená, když někdo má na pozemku bolševník, měl by ho při sečení potlačit,“ vysvětluje ředitel odboru druhové ochrany ministerstva životního prostředí Jan Šíma.
Pokud se mu odstranění plevele nedaří nebo z nějakého důvodu to udělat nemůže, vyjde mu stát vstříc. Vlastník bude mít možnost domluvit se s příslušným orgánem ochrany přírody a ten mu s likvidací pomůže, klidně i přispěje.
„Jestliže ale člověk nekoná a ani se na ničem nedohodne, bude podle našeho návrhu moci orgán ochrany přírody provést opatření sám,“ upozorňuje ředitel odboru Jan Šíma.
Pokuta v takovém případě sice nehrozí, zato následný účet za likvidaci může být pěkně nepříjemný. Boj s bolševníkem se může vyšplhat i na statisíce korun.
Pokuty za plevel100 tisíc. Až taková pokuta hrozí jednotlivci za šíření druhů invazivního druhu. 2 miliony. Až taková pokuta hrozí firmě za šíření invazivního druhu. |
A těm, kdo budou takový invazivní druh sami aktivně vysazovat nebo jej prodávat, stát napaří pokutu do výše sta tisíc korun, firmám hrozí sankce až dvoumilionová. Z rostlinné říše se to týká například ještě okrasné tokozelky vodního hyacintu – oblíbené rostliny vysazované ve vodních jezírcích.
Celkem je v Evropské unii přes dvanáct tisíc nepůvodních druhů, z toho deset až patnáct procent je považováno za invazivní. V Česku přesahuje počet známých nepůvodních druhů dva tisíce, podíl invazivních je obdobný.
Tokozelka kromě toho, že ve vodě ubírá kyslík rybám, ohrožuje vodní dopravu. Namotává se na lodní šrouby, čímž zabraňuje jejich pohybu. Zatím u nás tolik nebezpečná není, jelikož v zimě vymrzá. Odborníci však varují, že s postupnou změnou klimatu se to do budoucna může změnit.
Nový návrh ministerstva životního prostředí nicméně nechce tokozelku, bolševník ani další Evropskou unií „zapovězené“ rostliny úplně vyhubit. Záměrem je pod hrozbou pokut zamezit jejich šíření na nová místa.
Černá listina invazivních druhů se netýká jen rostlin, ale také zvířat. Třeba raka mramorového pocházejícího z Ameriky nebo želvy nádherné – ozdoby akvárií. Její majitelé se nemusí obávat, že by teď byli nuceni želvu usmrtit. Ale pouštět ji do volné přírody, což se někdy skutečně děje, nebudou smět. Jinak za to dostanou zmíněnou pokutu do sta tisíc korun, respektive dvou milionů.
Něco jiného je, pokud v Česku daný druh ještě rozšířený není a dostane se sem prvních pár jedinců. V tom případě Evropská unie přímo nařizuje se druhu zbavit. „Kdyby se k nám v kamionu zavlekl jeden roj sršně asijské šířící se z Francie přes Německo, pak bychom ho museli odstranit,“ říká Jan Šíma z ministerstva životního prostředí.
Český „blacklist“ nebude
Evropská unie seznam zakázaných invazivních druhů připravila před několika lety. Zjednodušeně – nařídila, že státy mají jejich výskyt a šíření regulovat. Jaké kroky k tomu podnikne, už si určuje každý stát jednotlivě. Zároveň si může stanovit svůj vlastní seznam invazivních druhů přesahující rámec toho evropského.
Rostliny a zvířata se zákazem Seznam invazivních druhů EU Rostliny: netýkavka žláznatá, pomíšenka nepitolistá, kabomba karolinská, tokozelka vodní hyacint, bolševník velkolepý, bolševník perský, bolševník Sosnowského, pupečník pryskyřníkovitý, spirálovka větší, zakucelka velkokvětá, zakucelka sp., kapsovec americký, stolístek vodní, stolístek různolistý, sambaba obecná, rdesno sp., puerarie laločnatá, klejicha hedvábná, plevuňka Alternanthera philoxeroides, vodní mor americký, barota chilská, dochan setý, lipnice Microstegium vimineum Živočichové: veverka Pallasova, vrána domácí, krab říční, promyka malá, skokan volský, muntžak malý, nutrie říční, nosál červený, rak pruhovaný, rak sp., kachnice kaštanová, rak signální, hlavačkovec Glenův, rak červený, rak mramorový, mýval severní, střevlička východní, veverka popelavá, veverka liščí, burunduk páskovaný, ibis posvátný, želva nádherná, sršeň asijská, husice nilská, psík mývalovitý, ondatra pižmová |
Česko jej zavádět však nebude. Ministerstvo k závěru dospělo na základě diskuse se zástupci včelařů, myslivců či například rybářů. Podle nich žádný seznam navíc potřeba není, ten z Evropské unie považují za dostačující. Ale nemyslí si to úplně všichni. Třeba zmiňovaný Jan Šíma se domnívá, že by se seznam měl rozrůst alespoň o několik málo živočichů a rostlin. „Jeden z nejproblematičtějších invazivních druhů je norek americký. Na unijním seznamu přitom chybí. Dále jsou druhy, které u nás jsou invazivní, ale v jiných státech EU ne. To je například šťovík alpský šířící se po horských loukách, u nás třeba v Krkonoších,“ vyjmenovává Šíma.
Přírodovědci z Akademie věd mu dávají za pravdu. Ministerstvu životního prostředí napsali otevřený dopis, v němž požadují vznik národního seznamu. „Jsme si vědomi, že evropský seznam nemůže z důvodu politických zájmů jednotlivých zemí a různorodosti prostředí a klimatu obsahovat všechny významné invazivní druhy,“ vysvětlují přírodovědci v dopise, který poskytli ČTK, proč by byl potřeba právě národní seznam.
Miliardové ztráty
Evropská unie vytvořený seznam už jednou aktualizovala, teď chystá aktualizaci druhou. Nově na něj chystá zařadit osmnáct druhů, pro naši geografickou polohu vesměs exotických. Česka se týká jen rozšíření o pajasan žláznatý a slunečnici pestrou. Vzácně ještě u nás můžeme narazit na babelku řezanovitou. Zbylé druhy se u nás nevyskytují, ale v jiných státech už teď způsobují značné problémy.
Ztráty způsobené působením invazivních druhů se v celé Unii odhadují na 310 miliard korun ročně. Náklady na opatření proti šíření, regulaci a odstraňování invazních druhů pak vyjdou až na 2,5 miliardy korun. Celosvětové roční ztráty včetně nákladů na jejich likvidaci experti odhadují na 1,4 bilionu dolarů.
