Představte si, že v místě, kudy ráno chodíte do práce nebo kupujete svačinu, najednou projede tank. Podívejte se na místa v 17 českých a moravských městech, která 21. nebo 22. srpna zažila příjezd tanků invazních vojsk do svého centra.
Autor: koláž iDNES.cz
Prostějovem v neděli 25. srpna 1968 projela velká sovětská vojenská kolona, která zabloudila cestou na Brno. Důstojníci byli stále nervóznější a náhle padl rozkaz k palbě. Ulice byly v tu chvíli plné lidí. Výsledkem byli tři mrtví a devět těžce zraněných.
Autor: Muzeum Prostějovska v Prostějově
Takto vypadá prostějovské náměstí T. G. Masaryka před radnicí dnes.
Autor: Stanislav Heloňa, MAFRA
Sovětské transportéry směřují na hlavní prostějovské náměstí, které se tehdy jmenovalo náměstí 9. května.
Autor: Muzeum Prostějovska v Prostějově
Pohled na prostějovskou radnici z ulice Dukelská brána
Autor: Stanislav Heloňa, MAFRA
Okupanti sice v Prostějově stříleli spíše pro výstrahu do vzduchu a země, přesto odražené střepiny zabily tři lidi. Tady jsou sovětské tanky pod kostelem sv. Petra a Pavla.
Autor: Muzeum Prostějovska v Prostějově
Pohled na kostel sv. Petra a Pavla z Dolní ulice v Prostějově.
Autor: Stanislav Heloňa, MAFRA
Do Českých Budějovic dojely první sovětské tanky až 22. srpna ráno. "Bloudily ulicemi. Projely město a zamířily na Rožnov a Včelnou, kde se zase otočily zpět. Hledaly strategické body, jako je letiště a kasárny,“ říká vojenský historik Jan Ciglbauer. Tady je tank u Zlatého mostu.
Autor: Bohuslava Maříková
Prostor před dnešním Zlatým mostem v Českých Budějovicích
Autor: Petr Lundák, MF DNES
Pohled na hlavní českobudějovické náměstí tehdy zvané Masarykovo 22. srpna 1968
Autor: Otto Sepp
Takto vypadá náměstí Přemysla Otakara II. s proslulou Samsonovou kašnou 50 let po okupaci.
Autor: Petr Lundák, MF DNES
Lidé v Trutnově druhý den po příjezdu polských a sovětských okupačních vojsk připevnili k tanku na památníku v Horské ulici před sídlem tehdejšího národního výboru lano a náklaďákem ho strhli z podstavce.
Autor: archiv Muzea Podkrkonoší
Horská ulice v Trutnově
Autor: Tomáš Plecháč, MF DNES
Tank, který byl v Horské ulici instalován v roce 1960, dovezli pod nedaleký viadukt v Šestidomí, kde společně se zapálenými pneumatikami vytvořil další zátaras na hlavní silnici.
Autor: archiv Muzea Podkrkonoší
Viadukt na Horské ulici v Trutnově dnes
Autor: Tomáš Plecháč, MF DNES
Při příjezdu okupačních vojsk v roce 1968 to v Trutnově vypadalo jako ve válečné zóně. V Polské ulici vzplála první barikáda z pneumatik, která měla zabránit průjezdu vojenské kolony. Plameny šlehaly několik metrů vysoko, kouřová clona stoupala vysoko k nebi. Barikáda hořela několik dní, další zátarasy vznikly v Horním Starém Městě, Poříčí i ve Volanovské ulici.
Autor: archiv Muzea Podkrkonoší
Pohled na Polskou ulici v Trutnově
Autor: Tomáš Plecháč, MF DNES
Nesouhlas s příjezdem cizích armád dal najevo okresní národní výbor, a dokonce i zdejší vedení komunistické strany. Trutnov prohlásily takzvaným „mrtvým městem“. Fotografie je z ulice Na Struze.
Autor: archiv Muzea Podkrkonoší
Trutnovská ulice Na Struze
Autor: Tomáš Plecháč, MF DNES
Okupační vojska v Jičíně v roce 1968
Autor: Josef Knopp
V Jičíně mají pamětníci spojen nešťastný rok 1968 především s datem 7. září, kdy okupaci zaplatili životem dva obyvatelé města a další byli zraněni.
Autor: Kateřina Vaníčková, MF DNES
Okupační vojska míří do Jičína po Husově ulici.
Autor: Josef Knopp
Husova ulice v Jičíně
Autor: Kateřina Vaníčková, MF DNES
Stejně jako na stovkách míst po celé republice se i na výlohách obchodů v Hradci Králové objevily vzkazy okupačním vojskům psané rusky. Na levé výloze "Styďte se!" a na poutači před stromem "Jděte domů, nepřátelé družby!"
Autor: archiv MF DNES
Právě dnešní Třída Karla IV. byla jedním z center odporu v Hradci Králové.
Autor: Martin Veselý, MAFRA
"Polským okupačním jednotkám se nelíbilo vysílání hradeckého rozhlasu ani protiokupační nápisy. Hodně je dráždila protiokupační hesla, třeba když se objevily malby - hákový kříž rovná se srp a kladivo," uvádí historička hradeckého muzea Jaroslava Pospíšilová. Jedno z aut s protestním nápisem stojí u Velkého náměstí v Hradci Králové.
Autor: archiv MF DNES
Královéhradecké Velké náměstí se v současnosti rekonstruuje.
Autor: Martin Veselý, MAFRA
Pomalování nápisy neunikl ani tank na tehdejším náměstí Osvoboditelů jako Památník osvobození Hradce Králové Rudou armádou.
Autor: archiv MF DNES
Název Náměstí osvoboditelů zůstal, sovětský tank zmizel v červnu 1991.
Autor: Martin Veselý, MAFRA
Okupační tank ve Zlíně před budovou Fotografie. Tehdy se Zlín jmenoval Gottwaldov a srpnová invaze zarazila snahu místních obyvatel vrátit městu původní jméno.
Autor: Státní okresní archiv Zlín
Stejné místo ve Zlíně v roce 2018
Autor: Zdeněk Němec, MAFRA
Zlín neměl podle historiků pro sovětskou okupační armádu takový význam. Nebrali ho jako důležitý bod, zajímala je hlavně Ostrava a Brno a spojnice mezi nimi. Pohled na Velké kino ve Zlíně v srpnu 1968.
Autor: Státní okresní archiv Zlín
Zlínské Velké kino dnes
Autor: Zdeněk Němec, MAFRA
Ruštinou psané nápisy se objevily i u zlínského městského divadla.
Autor: Státní okresní archiv Zlín
Pohled na Městské divadlo Zlín
Autor: Zdeněk Němec, MAFRA
Ráno 21. srpna byly v ulicích Karlových Varů tisíce lidí. Snažili se blokovat ulice, demonstrovali, odstraňovali pomníky. Za své vzal například pomník rudoarmějce u Hlavní pošty. Hlava skončila v řece.
Autor: archiv Petra Chalupy
Pohled do ulice T.G. Masaryka od hlavní pošty v Karlových Varech dnes
Autor: Václav Šlauf, MAFRA
Tank projíždí ulicí Jihlavská brána u Karlova náměstí v v Třebíči.
Autor: Vladimír Brauner / archiv Městské kulturní středisko Třebíč
Jihlavská brána u Karlova náměstí v Třebíči
Autor: Petr Lemberk, MAFRA
Invazní vojska v srpnu 1968 v Teplicích
Autor: archiv MF DNES
Pohled do dnešní Školní ulice směrem na Benešovo náměstí v Teplicích
Autor: Ondřej Bičiště, MF DNES
Invazní vojska v srpnu 1968 v Teplicích
Autor: archiv MF DNES
Dnešní Dubská ulice v Teplicích
Autor: Ondřej Bičiště, MF DNES
V srpnu 1968 vjely tanky na dnešní Klicperovu třídu v Chlumci nad Cidlinou.
Autor: archiv MF DNES
Klicperova třída v Chlumci nad Cidlinou
Autor: Martin Veselý, MAFRA
Turnov obsadili okupanti až 23. srpna 1968, byla to polská armáda. Sověti omylem dojeli do Trutnova. Československá posádka ale polské vojáky do kasáren neopustila. Byla to obrovská odvaha tehdejšího československého velení, které se dokázalo vzepřít rozkazům shora a nikdy si nezopakovat rok 1938, kdy nás obsadila pro změnu německá armáda. Před brány kasáren vystrčili vojáci děla (na fotografii) na znamení toho, že se v případě konfliktu budou bránit. Bohužel, záhy přišel rozkaz opustit kasárna. Československá posádka musela uposlechnout, za svůj vzdor si však vysloužila vyhození mnoha mužů z armády.
Autor: archiv T. Lánského
Dnes už kasárna neexistují, Turnov po odchodu okupační armády přestal být posádkovým městem. Celý areál byl rekonstruován z peněz mecenáše B. J. Horáčka v hotelovou školu.
Autor: Tomáš Lánský, MAFRA
Nápisy na výloze v Mělníku
Autor: Státní okresní archiv Mělník
Stejná výloha v Mělníku
Autor: Viktor Votruba, MAFRA
Také v Mělníku se objevila řada protestních hesel v ruštině. Tento tvrdí, že "vaši pomoc nepotřebujeme".
Autor: Státní okresní archiv Mělník
Vchod do banky v Mělníku se za 50 let nezměnil.
Autor: Viktor Votruba, MAFRA
Nápisy na Smetanově náměstí v Litomyšli
Autor: Miroslav Škrdla
Smetanovo náměstí v Litomyšli
Autor: Radek Kalhous, MAFRA
Polská obrněná vozidla přijela do Litomyšle 22. srpna ve 10:30 od České Třebové a první tanky po jedenácté zamířily na Pohodlí, kde byla vojenská posádka. Odpoledne po 15. hodině dorazila na Smetanovo náměstí kolona až padesáti polských tanků, za ní jelo velké množství nákladních aut a automobilů od České Třebové na Vysoké Mýto.
Autor: Miroslav Škrdla
Smetanovo náměstí v Litomyšli
Autor: Radek Kalhous, MAFRA
Lidé v Litomyšli se proti okupantům stavěli, město vyzdobili plakáty, plivali na okupanty.
Autor: Milan Dvořák
Smetanovo náměstí v Litomyšli
Autor: Radek Kalhous, MAFRA
Lenine, probuď se, Břežněv se zbláznil! I když nefungovaly sociální sítě, stejný nápis se v srpnu 1968 objevil na řadě míst. Tento je z centra Jihlavy.
Autor: Muzeum Vysočiny Jihlava
Stejné místo v Jihlavě 50 let po okupaci
Autor: Petr Lemberk, MAFRA
Okupační tanky míří do Pelhřimova
Autor: Muzeum Vysočiny Pelhřimov
Stejné místo v Pelhřimově 50 let po okupaci
Autor: Petr Lemberk, MAFRA
Do Žďáru nad Sázavou přijeli v srpnu 1968 hlavně polští vojáci. „Říkali, že by odešli hned, jen kdyby je pustili. Že by šli třeba pěšky,“ informoval ve vysílání rozhlasu po drátě obyvatel Račína na Žďársku Egon Šimon.
Autor: Regionální muzeum města Žďáru nad Sázavou
Náměstí Republiky ve Žďáru nad Sázavou 50 let po invazi spojeneckých vojsk
Autor: Jiří Bárta, MF DNES
Benešova ulice v Brně se za minulého režimu jmenovala třída 1. máje. Protesty proti vpádu vojsk se tam 21. srpna přenesly z náměstí Svobody a Rudého (dnes Moravského) náměstí.
Autor: ČTK
Stejné místo v Brně 50 let po invazi
Autor: Patrik Uhlíř, MAFRA