Jsme maximálně optimističtí. To říká po čtvrtečním jednání jak ministryně kultury Alena Hanáková, tak ministr financí Miroslav Kalousek. Oba mluví o internetu a knihovnách. Hrozba, že kvůli zastavení Projektu internetizace knihoven zanikne dva a půl tisíce poboček, by tak měla být pravděpodobně zažehnaná.
"Nechceme nechat knihovny na holičkách. Peníze najdeme v rozpočtu ministerstva vnitra nebo ministr Kalousek najde jiný zdroj," potvrdila ministryně.
Jde (do konce roku) o necelých 19 milionů, za které víc než polovina knihoven v republice provozuje internet, který poskytuje svým návštěvníkům a čtenářům zdarma. Musí to tak dělat ze zákona.
"Už jedenáct let platí vyhláška, podle které musí veřejná knihovna nabídnout i bezplatný internet, aby mohla být uznaná za veřejnou knihovnu," vysvětluje Vít Richter ze Svazu knihovníků a informačních pracovníků paradox, který by donutil kvůli jednomu internetovému připojení zavřít celé knihovny.
FaktaKnihovny v číslech V Česku je 5 415 knihoven, v nich je víc než 63,5 milionu knih, chodí do nich téměř 1,5 milionu čtenářů. Internet v knihovnách využívají ročně skoro 3 miliony lidí, za poslední čtyři roky se jejich počet zvýšil o 30 procent. K internetu je připojeno skoro 11 tisíc počítačů. Celkem 3 100 knihoven využívá internet dotovaný státním projektem PIK. Na jeho zachování je letos ještě potřeba 18,75 milionu korun. Zdroj: ministerstvo kultury, rok 2010 |
Přes projekt čerpá peníze od státu víc než tři tisíce knihoven, podle odhadů svazu by většina z nich neměla peníze na placení internetového připojení a musely by chtě nechtě skončit se všemi svými aktivitami. Přitom u každé jednotlivé knihovny jde v podstatě o směšnou částku, která se pohybuje kolem šesti tisíc korun ročně.
"I to může být pro malé knihovny na vesnicích či pro lokální pobočky likvidační. Rozpočty obcí jsou dávno schválené, a i kdyby knihovny navýšily registrační poplatky vybírané od čtenářů, nepomohlo by to. Ty jsou totiž většinou vázané na evidenci návštěvníků, ne na placení internetu," dodává Richter.
Jde o malé pobočky
Knihovny jsou horký brambor: původně spadaly pod ministerstvo informatiky, pak pod vnitro a nyní je má na starosti ministryně kultury. Jenomže v době, kdy vznikal rozpočet, ještě s knihovnami na kultuře nikdo nepočítal. A tak celkem 25 milionů ročně určených na Projekt internetizace knihoven visí ve vzduchoprázdnu.
V pondělí ministerstvo kultury knihovnám oznámilo, že nemá na internet peníze, a tak jim ho už od března přestane platit. Do rozpočtů knihoven by tak musely peníze nalít kraje, které provozují celkem třináct knihoven v republice, a zejména obce, pod které spadá dalších skoro 5,5 tisíce poboček.
Jenomže kraje i obce mají rozpočet na letošní rok dávno uzavřený, a i když jde o relativně malé peníze, uvolňovaly by se těžko. Po vlně odporu knihovníků a některých poslanců se po čtvrtečním jednání snad podařilo zdroje najít.
Peněz je míň, čtenářů víc
I tak mají u nás knihovny těžký život, zejména po novoročním zvýšení DPH a s omezením městských rozpočtů. Městská knihovna v Praze měla předloni na nákup nových knih 19 milionů korun, vloni 16 milionů a letos už jen deset.
"Ta částka se může zdát vysoká, ale znamená to, že do malých poboček se dostane minimum nových knih," říká Lenka Hanzlíková z Městské knihovny. Přitom právě kvůli reformám lidé kupují méně knih a více chodí do knihoven. Už vloni zaznamenaly nárůst počtu čtenářů i uživatelů internetu - v případě Městské knihovny o šest procent. Ale kvůli šetření a následné reorganizaci služeb zavírá pražská knihovna tři pobočky.
Brněnská knihovna Jiřího Mahena začala s rušením poboček už vloni. Pokud by se ministerstvu kultury nepodařilo optimistický plán dodržet, musela by od dubna zavřít další dvě pobočky v okrajových částech města. Právě proto, že by jim nemohla ze státních peněz zaplatit připojení k internetu.
