Dříve jste působila jako lektorka češtiny pro cizince. Dnes pracujete jako metodička vzdělávání ukrajinských dětí a pedagogických pracovníků. Co vás k tomu přivedlo?
Při studiu Východoevropských studií jsem se dostala na stáž na Ukrajinu, konkrétně na západ do Ivano-Frankivsku. Podmínkou stáže bylo v místě pobytu učit češtinu. Přes tuto zkušenost a touhu odjet na Ukrajinu jsem zjistila, že mě výuka češtiny vlastně dost baví. A taky jsem si vytvořila citové pouto k Ukrajině. Proto jsem v červnu 2022, nedlouho po začátku ruské invaze na Ukrajinu, začala s metodikou.
Jako první jsme vymysleli online kurz pro asistentky pedagogů. Byl to v podstatě kurz češtiny, který měl pomoci převážně Ukrajinkám, aby se zorientovaly ve školním prostředí, alespoň trochu se domluvily a tím pomohly i dětem.
Rok poté jsem pracovala na kurzu Děti s odlišným mateřským jazykem v české škole. Do něj už jsem se snažila vpravit tipy a mechanismy, jak pracovat obecně s dětmi s odlišným mateřským jazykem (OMJ).
Veronika Kartáková
|
Je něco, co jste si z lektorny přenesla k metodice, a považujete to za svou výhodu?
Léta v lektorně mi dala určitou empatii. Rodilí mluvčí často nemají představu, jak může být čeština náročná. To já silně vnímám, a snažím se o co největší pochopení.
Hodně mi v tom pomohli i mí předchozí studenti, kteří byli různého původu. Třeba studentka z ostrova Curacao (ostrov v jižní části Karibského moře, pozn. red.), jíž jsem připravovala na zkoušky lékařky. Byla to hrozně zajímavá práce.
A nechybí vám?
Teď mě hrozně naplňuje současné povolání. Baví mě předávat dál všechno, co jsem se za ty roky naučila. Ale práce lektorky byla nesmírně obohacující. Studenty jsem měla z různých koutů světa, a tak s nadsázkou říkám, že to byl takový můj nonstop Erasmus. Sama navíc pořád studuji jazyky, přijde mi to fascinující.
Kolik jich umíte?
Dobře mluvím anglicky a rusky. Ukrajinsky rozumím a umím číst. Ze zájmu jsem studovala italštinu a teď jsem začala se švédštinou. Hodně mi to pomáhá i v praxi, protože když cizí jazyky člověk sám studuje, víc si uvědomuje, jak to opravdu někdy může být těžké.
Vyměnit stavení za nádraží
Liší se výuka češtiny u cizinců v závislosti na jejich rodném jazyce, nebo principy u všech zůstávají stejné?
Jsou stejné. Samozřejmě když ovládáte jazyk, který je pro vašeho studenta mateřským, můžete podchytit různá nedorozumění a dáte si na ně pozor.
Ale není to podmínka a já osobně jako bývalá lektorka češtiny pro cizince zastávám názor, že když se učíme cizí jazyk, výuka by měla probíhat právě v cílovém jazyce. I proto jsem vytvořila kurz, který je použitelný pro všechny studenty bez ohledu na národnost.
A co učení dětí a dospělých? To se také neliší?
Zase tolik ne. Obecně ale volíme například trochu jiné aktivity, u dětí se snažíme dělat je hodně zábavné. Za důležité také považuji, abychom dítěti neustále nabízeli podporu. Často si totiž myslíme, že když už nám dítě rozumí a reaguje na naše otázky, je vyhráno.
Děti ale potřebujeme stále aktivovat a s jazykem konfrontovat, aby byly schopné porozumět i akademické, těžší češtině. To je pro ně ze začátku složité.
Jsou šikovní, ale mají mezi sebou rozdíly. Jak se v Česku učí Ukrajinci |
Jak jim to usnadnit?
Zaměřila bych se na to, aby vůbec pochopily učivo. To bývá plné termínů, kterým občas nerozumí ani rodilí mluvčí. Například vzory středního rodu, tedy město, moře, kuře, stavení.
Když učíme češtinu jako cizí jazyk, používáme místo vzoru stavení raději nádraží. Protože nádraží je známé slovo, s nímž se už určitě setkali. Ale stavení? Často nevědí, co to je, a zadání nechápou. Jádro sdělení samozřejmě může zůstat stejné, jen vyměníme starobylé stavení za velké nádraží.
U dětí s OMJ bych také nebazírovala na dokonalosti mluvení. Může se stát, že se takové dítě naučí nazpaměť nějakou definici, odříká vám ji, ale pak zjistíte, že vůbec neví, co vlastně znamená. Učitel by proto měl neustále ověřovat, zda žák látku chápe a odpouštět chyby, které nebrání porozumění.
Jak to ale aplikovat ve třídě, která je plná českých dětí s jedním nebo dvěma dětmi s OMJ?
Naprosto chápu, že mít ve třídě dítě s OMJ může být výzva, ale existují mechanismy, jak se s tím vypořádat. Důležité je, aby všechny děti pracovaly na stejných tématech. Samozřejmě počítáme s tím, že když to není rodný jazyk dítěte, bude potřebovat více času. Můžeme ho požádat, aby udělalo třeba o dvě věty méně.
Dobrá je i skupinová práce, která dítě krásně integruje mezi ostatní. Opadne tak i ostych z vyvolávání jednotlivce. V tomto směru je dobré své žáky znát a skupiny dobře namíchat, aby dítě s OMJ dostalo prostor. Pak také můžeme žáka nechat, aby se něco předučil. Připravíme ho na to, že budeme probírat určitou látku, a žák se na ni může doma připravit ve svém rodném jazyce.
Je tedy důležité, aby dítě vedle cizího jazyka dál rozvíjelo i svůj mateřský?
Určitě ano. Často se stává, že děti, které tu nastupovaly do první třídy, mají v jazycích zmatek, protože si nestihly pořádně ukotvit ani svůj mateřský.
Děti ukrajinských uprchlíků na českých školách
zdroj: edu.cz |
Zmínila jste, že kromě samotné výuky jazyka je také důležitá integrace dětí. Jak dětem pomoci v tomto směru?
Důležité je, aby se dítě cítilo ve škole dobře. Čím mladší žák je, tím to pro něj bývá snazší. Nechci paušalizovat, ale mladší děti jsou zkrátka tvárnější a rychleji si zvyknou.
Mnohem složitější je to u dospívajících dětí, a to i u českých, natož u těch, které vyhnala z rodné země válka. U nich bych se speciálně zaměřila na kvalitní trávení času i mimo školu. Učitel tomu může jít naproti třeba třídnickými hodinami.
Jdou čeští učitelé vzdělávání dětí s OMJ naproti?
Nemohu mluvit za všechny, nicméně vidím, že o kurzy je velký zájem. Ale osobně si myslím, že si s tím poradili dobře, a my všichni jsme v této problematice, před kterou nás válka na Ukrajině postavila, obstáli.
Kamarád pomůže s konverzací v češtině
Zaměřme se teď pouze na děti ukrajinských uprchlíků v Česku. Jejich počet se od začátku války na Ukrajině zvýšil zejména na středních školách. Co takoví studenti nejvíce potřebují?
Jak už jsem zmínila – je velmi důležité v podpoře výuky českého jazyka nepřestat. Neméně podstatná je i podpora žáků základních škol k dalšímu studiu.
Systém je pro ně i jejich rodiče, kteří často mluví hůř než jejich děti, složitý. Když se v něm neorientují, vypadnou z něj, a stává se z nich velmi zranitelná skupina. U teenagerů je dále důležitá již zmiňovaná integrace. Dobré jsou i jazykové kurzy, těch je ale v současné době nedostatek.
Z výzkumů také víme, že pokud se chceme nějaký cizí jazyk naučit, měli bychom v něm trávit alespoň 50 % bdělého času. Proto teď pilotujeme projekt Buddy, v němž přidělíme ukrajinskému teenagerovi českého kamaráda, který se přihlásí jako dobrovolník. Spolu pak mohou trávit čas a učit se tak jazyk přirozenou formou u něčeho, co je baví. Tak zmizí i ostych z mluvení.
Bezprizorní mladí Ukrajinci? K přijetí na střední školy potřebují češtinu |
V první polovině dubna se konají přijímací zkoušky na střední školy. Jak je absolvují právě děti ukrajinských uprchlíků?
Stejně jako předchozí roky mohou u jednotné přijímací zkoušky z matematiky od Cermatu požádat o verzi, kde jsou úlohy zadané v ukrajinštině. Z češtiny nemusí skládat test, ale mohou zkoušku dělat formou pohovoru.
Jak pohovor vypadá?
Z velké části je to na dané škole i vyučujícím. Ministerstvo školství však letos připravilo podrobné doporučení, jak pohovor vést. Což považuji za skvělý krok. Je v něm napsané i to, že bychom uchazeči měli co nejvíce pomoct s porozuměním. Cílem není u pohovoru studenty potopit.
Proč je dobré ukrajinské děti ve studiu podporovat?
Myslím si, že válka na Ukrajině nám přinesla spoustu výzev. Toto je jedna z nich. A my jsme ji zvládli, sami jsme se něco naučili a získali jsme spoustu nových úhlů pohledu. Můžeme na sebe být pyšní. Už teď navíc víme, že ukrajinští uprchlíci v Česku mnohem víc odvádí než berou. A jejich děti v tom mohou pokračovat, když budou mít vzdělání.
 |
