Vzpomenete na den, kdy se vám předčasně narodila dcera Ella?
Narodila se v 25. týdnu těhotenství, tedy více než tři měsíce před plánovaným termínem porodu. Vážila 730 gramů. Celé to bylo hrozně rychlé, lékaři mi tehdy ani nestihli podat kortikoidy na dozrání plic miminka.
Jak jste se tehdy cítila?
Bylo to těžké, Ellinka přišla na svět úplně nepřipravená a já jsem si to dávala za vinu. Dnes už ale ne a to říkáme i maminkám v Nedoklubku – že není jejich vina, že se dítě narodilo předčasně.
Žádná maminka by si to neměla vyčítat, nejlepší je to zkrátka přijmout, uvědomit si, že nejde vrátit, co se stalo a raději sebrat všechnu sílu a být tam pro miminko. Klokánkovat, odsávat mléko a zkrátka být spolu, v kontaktu s miminkem. Ten je totiž nesmírně důležitý pro jeho vývoj a jak jednou chybí, už se to nedá nikdy vrátit. A moc mi pomohlo i Nedoklubko.
Lucie Žáčková
|
Jak jste se s Nedoklubkem seznámila poprvé?
Bylo to díky brožurám, které mi daly sestry na oddělení. A to mi hrozně moc pomohlo. Po předčasném narození dcery jsem hodně tápala. A najednou jsem četla, že to zažívají i jiné rodiny.
To, že mi Nedoklubko pomohlo a mohla jsem si dceru odvézt z nemocnice, mě motivovalo, abych to Nedoklubku nějak vrátila.
A tak jste se stala jeho ředitelkou.
Tak nějak, ale to až časem. Tehdy jsem pracovala jako produkční, přičemž Nedoklubko už existuje od roku 2002. Zprvu jsem pomáhala s různými věcmi a až v roce 2013 se na valné hromadě odhlasovalo, že budu v jeho čele. Tehdy vlastně nebyl kdo jiný, kdo by Nedoklubko vedl, tak jsem kývla na první dva roky.
Ellince byly v té době tři roky a mně bylo jasné, že tento projekt nemůžu nechat padnout. Ale byla to obrovská výzva, vést neziskovku se nenaučíte ze dne na den. Učila jsem se to za pochodu a samozřejmě se i často spálila. Ale také jsem na této cestě potkala spoustu zajímavých a skvělých lidí. Ať už doktory nebo sestry se zápalem pro svou práci, pro děti a jejich rodiče. To pro mě bylo hrozně motivující.
Jaká je tedy dnes role Nedoklubka, ať už v kontaktu se zdravotnickým personálem nebo i rodiči předčasně narozených dětí?
S odborníky a neonatologickými odděleními hodně spolupracujeme, jinak by to nešlo. Kdybychom si v neziskovce jen tak něco dělali, ale nikdo by nás neposlouchal a rodičům to nepředal, nemělo by to smysl. Takže tato provázanost je velmi důležitá.
Zároveň se ale nezaměřujeme ani tolik na odborné léčebné metody jako na soft skills, tedy na věci důležité pro novopečené rodiče. Naše důležitá role je rodičům vysvětlovat, vzdělávat je a odpovídat na všechna jejich proč. Od rodiče, který si prožil to stejné, to zkrátka berou jinak než od doktora.
A samozřejmě je podporujeme. Když rodič ví a je poučený, lépe se s ním pak pracuje. Doktoři zkrátka v tom rychlém a plném provozu nemají často na tohle čas, i když vůle by byla. A proto jsme tu my.
Nedoklubko pro děti i rodiče
Vysvětlila byste, jaká miminka už můžeme označit za předčasně narozená?
Jakmile se miminko narodí před 37. týdnem těhotenství, jedná se o předčasně narozené. Sice jen lehce, ale už se řadí do kategorie nedonošené. Spodní hranice, tedy hranice životaschopnosti, je 24. týden těhotenství.
Za určitých podmínek a okolností umí dítě přežít, a kvalitně se o něj v určitých pracovištích postarají, už od 22. týdne. To jsou ale jednotky miminek. Vždy se přihlíží ke všem proměnným, samozřejmě i ke zdravotnímu stavu matky a dítěte. Je to velmi individuální.
Jak se matka s předčasně narozeným dítětem dozví o Nedoklubku?
K prvnímu kontaktu dochází na neonatologickém oddělení, kam rodiče přijdou s předčasně narozeným miminkem. Do těchto center dodáváme naše materiály.
Jsou to Rady, jak zvládnout první dny po předčasném porodu, Průvodce pro rodiče předčasně narozených dětí, a také naše časopisy Nejste v tom sami.
Předčasně narozené dětiV posledních letech se v Česku rodí přibližně 8 % dětí před ukončeným 37. týdnem těhotenství. Ročně to představuje zhruba 7 500 dětí. Po předčasném porodu musí dítě na JIP, takové prostředí je pro něj nefyziologické. I při sebelepší péči tak toto prostředí významně ovlivňuje neurofyziologický, neuropsychický a psychosociální vývoj nezralého dítěte. Malí pacienti pak tráví do doby jejich předpokládaného termínu porodu v nemocnici několik měsíců, během nichž se měli přirozeně vyvíjet v těle matky. |
A jak pokračuje vaše podpora poté, co maminka s dítětem odejdou z nemocnice domů?
To je také dost individuální. Tak, jako každá maminka naši existenci a přítomnost vnímá jinak, některá více, některá méně, tak to je i v pozdějším období. My se sice primárně zaměřujeme na péči o rodiny ještě na oddělení, ale rodiče u nás najdou i informace o tom, co nastává po propuštění – kam se obrátit, když potřebují nějakou specifickou formu pomoci.
Často u maminek také nastává doba, kdy chtějí Nedoklubku vrátit, co jim dalo v době hospitalizace. Účastní se našich setkání rodin a jiných akcí, posílají dary na různé sbírky, na přípravu materiálů pro rodiče, kteří se aktuálně nacházejí ve stejné situaci na neonatologii, nebo podporují své neonatologické centrum prostřednictvím sbírky Síla pro neonatologii.
Co chystá Nedoklubko dál? A co organizaci nejvíce pomáhá?
Nápadů v šuplíku a různých podnětů máme mnoho. Musíme hodně rozmýšlet, co dělat, do čeho se vrhnout a také to dokončit, a co ještě odložit. Naše zdroje jsou omezené. Ale i tak si myslím, že naše motivace a vůle měnit a zlepšovat podmínky pro předčasně narozené děti a jejich rodiče je velmi silná a to se odráží i v našich výsledcích. Nejvíc nám v tom všem pomáhají naši dárci, firemní partneři a náš úžasný semknutý tým koordinátorek Nedoklubka.
Co vám pozice ředitelky Nedoklubka přinesla?
Spoustu hlubokých přátelství, mnoho energie, pozitivity a víry. Také vděku a pokory. Kdybych mohla měnit a vybrat si, určitě bych si znovu nevybrala, aby se moje dcera narodila o tolik dříve. Aby musela každý den čelit komplikacím, nemocem, neustálým vyšetřením a operacím.
Ale já říkám, že právě ona mi ukázala mou cestu. Bez ní bych rozhodně nebyla tam, kde jsem a kým jsem. A za to jsem vděčná. Asi to tak prostě mělo být.
Co byste vzkázala maminkám, jejichž dítě se narodí předčasně?
Maminky moc pozdravuji a pořád na ně myslím. Naše práce je každý den určena hlavně jim. Můj osobní příběh mě motivoval dělat víc. A po 14 letech v Nedoklubku mám ten pocit snad stále silnější. Proto jim vzkazuji, aby se držely, věřily sobě i svému miminku, byly co nejvíce s ním a nevzdávaly se. A že tu pro ně jsme každý den.
Inspirativní ženySeriál iDNES.cz Inspirativní ženy, které se rozhodl představit projekt portálu iDNES.cz, jsou silné, pevné v názorech a jdou si za svým. Jsou vidět a slyšet ve veřejném prostoru nebo se dokázaly prosadit bez větší mediální pozornosti. Mají ale dostatek možností všechny? Ptáme se na témata, která o úspěchu mohou rozhodovat - píle, platové podmínky, rodina, ale i diskriminace, sexuální obtěžování stejně tak jako férovost a rovnost. Otevřené rozhovory jsou základem našeho projektu. Statistika je neúprosná, pořád je jen zlomek rodin, ve kterých jde na rodičovskou dovolenou muž. Tedy je rodina v dnešní době překážkou a jak skloubit děti a kariéru, kterou muž většinou přerušit nemusí? Každý si musí najít odpověď sám, ale pevně věříme, že vás Inspirativní ženy bez ohledu na pohlaví zaujmou. |