Poslední dobou jsme přehlceni informacemi, jak pečovat o pleť. Může to v konečném důsledku naší pokožce spíše uškodit?
Rozhodně. Po covidu narostl počet lidí s citlivou pletí, podle mě právě proto, že jsme byli zavření doma a najednou jsme měli čas zkoušet, co jsme viděli na TikToku. Peelingy, retinoidy, nebo „nejlépe“ všechno najednou. Výsledkem byla odpálená kožní bariéra (vnější vrstva pokožky, která funguje jako první obranná linie vnějším vlivům, pro zdraví pokožky je klíčová právě neporušená bariéra, pozn. red.). I to byl důvod, proč jsem začala veřejně tvořit – chtěla jsem lidem pomoct se v tom všem zorientovat.
Takže desetikroková rutina influencerek, kterou vidíme na Instagramu, je naprosto zbytečná?
Je to tak. I v Koreji, odkud tato filozofie původně přišla, už od toho ustupují. Oni mají navíc jemnější produkty a jiné prostředí. U nás pleť často zbytečně přetěžujeme. Základ by měl tvořit dobrý čisticí produkt, hydratační krém a ochrana před sluncem. Všechno ostatní – tonery, séra, masky – je jen doplňková a cílená péče. Méně je víc. A když má někdo omezený rozpočet nebo teprve začíná, opravdu úplně postačí tři produkty. Až když se pleť ustálí, můžeme přidat další krok.
Jekatěrina Nagy
|
Ještě mě napadají oblíbené aplikace, které hodnotí produkty podle složení…
Dělají medvědí službu. Ukazují složky vytržené z kontextu. Nevidí koncentrace, formulace ani účel. Takže třeba označí něco jako „špatné“, i když to v daném produktu vůbec nevadí. V kosmetice neexistují výplňkové látky, každá má svůj důvod.
Navíc v Evropě máme v tomto směru jednu z nejpřísnějších legislativ.
Přesně tak. Každá látka tu má stanovenou bezpečnou koncentraci. Strach panuje především ze syntetických funkčních látek, jako například konzervanty, které jsou ovšem nezbytné. Jinak by se nám krém zkazil během týdne. Lidé mají často představu, že „čím přírodnější, tím lepší“, ale to není automaticky pravda. V přírodní kosmetice je taky spousta alergenů.
Jak tedy k výběru kosmetiky přistupovat zdravě a správně?
S rozumem. Zohlednit typ pleti, potřeby, rozpočet a hledat produkty, které sedí právě mně. A nebát se syntetiky. I přírodní složky mohou být dráždivé. Já mám ráda symbiózu přírodních a syntetických látek.
Existuje něco jako špatný produkt?
Ne nutně. Spíš je to o tom, jak produkt používáme. I nevinný peeling může udělat paseku, když ho používáte každý den. A hlavně to, že něco nesedí vám, neznamená, že je to špatné obecně. Někomu jinému to sedět může. Nicméně, napadají mě tři produkty, které už jsou zastaralé a pleti nijak neprospívají – čistící ubrousky, tonika s alkoholem a abrazivní peelingy s ostrými částečkami. Ty už nedoporučuju vážně nikomu.
Na co se tedy při výběru kosmetiky zaměřit?
Je potřeba znát svou pleť. Vědět, co konkrétně řeším. A podle toho vybírat. Rovněž mít realistická očekávání. Kosmetika nemá kouzelnou moc. Změny přicházejí v cyklech, nejdřív po měsíci. A také není potřeba utrácet tisíce. V každé cenové kategorii se dají najít dobré produkty. Stačí vědět, co hledat.
A mohu svůj typ pleti poznat i doma, bez odborníka?
Určitě. Sami se sebou žijeme 24 hodin denně. Nikdo jiný nemá tolik dat o své pleti jako my sami. Já osobně dělám konzultace i online, bez toho, abych člověka viděla naživo, protože to nejcennější zjistím ze slovní anamnézy.
Zdravá pleť není jen o krému
Vy jste k péči o pleť přistoupila úplně z opačného konce, než je běžné. Bavíme se tu o pleťové terapii. Proč?
Snažíme se lidem pomoct řešit kožní problémy, ale zároveň i udržet pleť v dobrém stavu. I když má někdo skvělou genetiku a přichází jen s cílem si péči užít, je to pořád systematická práce. Nejde jen o to, „být hezčí“, ale o udržení zdravé pokožky.
Navíc nechceme jen anonymně vyplňovat dotazníky v čekárně. Chceme si s klienty sednout, povídat si a skrze tu slovní anamnézu zjistit co nejvíc detailů. Potřebujeme pochopit, s čím přichází, jaké má očekávání a co si od péče slibuje. Už v rámci první anamnézy se snažíme vzdělávat. Vysvětlovat, že stav pleti není ovlivněný jen typem a tím, co člověk používá, ale i dalšími faktory – strava, stres, psychika. Je to osobnější přístup, ale díky němu můžeme opravdu pomoct.
Co nejčastěji řešíte v rámci problémové pleti?
Akné nebo rosaceu (růžovka, chronické zánětlivé onemocnění kůže, které se projevuje zarudnutím obličeje, rozšířenými cévkami a někdy i pupínky, pozn. red.), což teď pozorujeme čím dál častěji u mladých lidí. Ale chodí k nám i klienti, kteří se chtějí o pleť prostě jen komplexně starat. Chápou, že to není o ošetření, které dostanou jednou za měsíc v salonu, ale že hraje roli i domácí péče, životospráva, návyky a celkový přístup k sobě.
Raději bílé a bez teček. Kult snědé kůže je nezdravý, míní dermatoložka |
A když problémy přesáhnou vaše kompetence?
Chápeme naše hranice, a proto jsme navázali spolupráci s Markétou Gajdošovou v rámci výživy. Zároveň teď usilujeme o spolupráci s psychologem, protože velmi často souvisí stav pleti i se sebehodnotou, psychickým zdravím a stresem. Skoro dva roky u nás působí dermatoložka Kristýna Sladkovská. Když terapeutka vidí, že jde o problém, který už je mimo náš rámec, třeba podezření na již zmíněnou růžovku, odešleme klientku právě za ní. Táhneme tu za jeden provaz.
To zní jako velmi komplexní přístup.
Snažíme se o to. Jeden z nejčastějších cílů, které u nás klientky zmiňují, je „cítit se dobře i bez make-upu“. Make-up často slouží jako maska, zakrývá nedostatky, ale my vysvětlujeme, že to nejsou nedostatky. Pleť má své fáze a každá z nich je přirozená a v pořádku. Je to náš štít, kteří si přirozeně nese nějaké šrámy. Dokonalá pleť neexistuje.
Vy sama jste si přitom taky prošla velkými problémy s pletí.
Ve dvaceti jsem nastoupila na vysokou školu a tehdy se mi výrazně zhoršila pleť. Vzniklo těžké akné, aniž bych dodnes přesně věděla proč. Bylo to asi více faktorů najednou – stres, hormonální změny, genetika. A do toho jsem měla špatné návyky. Chronicky jsem si sahala na obličej, používala jsem jednu řadu agresivních produktů plných alkoholu a kyselin, čímž jsem si úplně zničila kožní bariéru. Byl to začarovaný kruh.
Chodila jsem na dermatologii, ke kosmetičkám, ale nikde mi vlastně pořádně nepomohli. Každý se na mě díval jen ze svého úzkého úhlu pohledu. Někdo mi pleť čistil, jiný předepisoval mastičky. Ačkoliv věřím, že masti na předpis mají své místo, většinou nejsou dlouhodobým řešením problému. Ony nám pomohou získat čas, během kterého musíme zjistit, co spouští problém. Když se jen namažeme, a nic jiného nezměníme, problém se zákonitě vrátí.
Dermatoložka: Vyhněte se botoxu a výplním v akci. Nejsou to bezpečné dárky |
Pomohla jste si nakonec sama?
Ano. Začala jsem intenzivně studovat. Čerpala jsem informace z amerických a ruských zdrojů, z dermatologie i kosmetiky. Vedla jsem si sešity, dělala rešerše a zkoušela všechno možné. Pomohla mi korejská kosmetika a její filozofie. Tedy šetrnost, hydratace, ne přetěžování. Polovina zlepšení byla rutina, druhá půlka práce s návyky. Třeba to, že jsem se musela odnaučit sahat si na pleť. Trvalo to tři roky.
Předpokládám, že tady už jsme někde u začátků vašeho projektu a podnikání.
To přišlo až o několik let později, kdy jsem už byla na mateřské s roční dcerkou. Tehdy jsem konečně nabrala odvahu začít tvořit skincare obsah na Instagram. Profil se rychle rozrostl, a jelikož ode mě hodně lidí chtělo radu, šla jsem se vyučit na kosmetičku a absolvovala kurzy, abych byla oprávněná vůbec někomu radit. Vlastní studio vzniklo až později, ale už od začátku jsem měla jasně vymyšlený koncept – vstupní konzultace, důraz na porozumění pleti, individuální přístup.
S klasickým konceptem jste tedy spokojená nebyla.
Ne, nejvíc mě frustrovalo, že když jsem jako klientka odcházela z kosmetiky, často mě čekalo kolečko: „Tato kosmetika, co máte doma, je špatně. Drogerie nic neřeší. Tady si kupte naši řadu za pět až deset tisíc.“ Člověk pak měl pocit, že bez těch produktů se nic nezlepší. Hrálo se hodně na strach a pocit viny. A já jsem chtěla jít jinou cestou.
A u vás v salonu se nic neprodává?
My vůbec neprodáváme profesionální kosmetiku domů. S klientkami podrobně probíráme jejich rutinu a na základě toho navrhujeme produkty napříč kategoriemi – drogerie, lékárna, korejská kosmetika, přírodní značky. Interně se s terapeutkami neustále vzděláváme, abychom měly přehled a rozuměly kosmetice jako takové. Ne jen jedné nebo několika značkám, se kterými pracujeme ve studiu. Neexistuje totiž taková značka, která by sedla všem. A hlavně, dyž někdo do něčeho investuje tisíce, automaticky má nerealistická očekávání.
A jak důležité je pak samotné kosmetické ošetření ve srovnání s domácí péčí?
Kosmetické ošetření tvoří zhruba 20–30 % celkové péče. Může výrazně pomoct – třeba když potřebujeme rychle zacelit kožní bariéru, hydratovat pleť nebo ji prozářit. Pravidelnost má také kumulativní efekt – když někdo chodí jednou za měsíc nebo za dva, pleť se systematicky zlepšuje. Ale pokud doma nebudete dělat nic a budete spoléhat jen na návštěvy v salonu, výsledek se nedostaví.
Rodiče s akné teenagerů bojují měsíce, než se odhodlají k dermatologovi |
Už rozumím pojmu „terapie“. Vaším cílem je vlastně i to, aby vás klient jednou už nepotřeboval.
Ano. Ideálně chceme, aby klient po čase dokázal vybírat produkty podle sebe a k nám chodil jen pro kontrolu, zpětnou vazbu, inspiraci. Proto dáváme důraz na edukaci a vysvětlení. Nechceme vytvářet závislost. Věříme, že když člověk porozumí své pleti, dokáže o ni dobře pečovat dlouhodobě.
Sama jsem zažila, že jsem se za svou pleť styděla. Ráno jsem brečela, že takhle nemůžu jít do školy. Teď už jsem jinde. Nemám problém jít ven bez make-upu, jsem smířená s tím, jak vypadám. Ale o to víc rozumím těm, kdo teprve na té cestě jsou. Taky si nesu jizvy, které už nezmizí, a vím, že kdybych tehdy dostala lepší pomoc, mohla jsem se jim vyhnout.
