Centrum pomoci Ukrajině na Hlavním nádraží v Praze. (10. května 2022)

Centrum pomoci Ukrajině na Hlavním nádraží v Praze. (10. května 2022) | foto: Jakub Stadler, MAFRA

Humanitární krize na hlavním nádraží v Praze. Živoří tam stovky uprchlíků

  • 379
Podle Iniciativy Hlavák je situace na Hlavním nádraží v Praze nadále neudržitelná. Organizátoři nejsou schopni poskytnout uprchlíkům z Ukrajiny adekvátní a důstojnou pomoc. Problémy se často týkají romských uprchlíků, kteří nemají kam jít a na nádraží zůstat nemohou. Přesto se tam vrací. Organizace tak žádají o pomoc státní instituce.

Iniciativa Hlavák se v souvislosti s válkou na Ukrajině se spojila s Organizací pro pomoc uprchlíkům, drážními hasiči, mediky ze 3. lékařské fakulty, Správou železnic a policií. Na nádraží v Praze tak vzniklo centrum, které má uprchlíkům poskytovat pomoc s nákupem jízdenek, ale i právní pomoc. V prvních dnech války dobrovolníkům prošlo rukama až sedm tisíc lidí denně.

„V tuto chvíli ale neposkytujeme na svých směnách informace, nýbrž řešíme humanitární krizi. Stovky lidí v nouzi a nedůstojných životních podmínkách, kteří nemají kam jít, se vrací na nádraží,“ uvádí ve vyjádření za iniciativu Mlada Hošková. Příchozím dobrovolníci podle ní nejsou schopni pomoci, pokud se nezapojí také státní instituce.

Problém je například s nedostatkem jídla. „Příděly jsou nastavené na základě předpokladu, že jednotliví uprchlíci přijedou, posilní se a pokračují do asistenčního centra, kde o ně bude postaráno. To se bohužel neděje. Z řady důvodů se k nám v současné době lidé, zpravidla se jedná o romské rodiny, z asistenčního centra vracejí bez ubytování či další podpory a nemají kam jinam jít než za námi,“ popsala Hošková s tím, že o jídlo se tak dělí noví uprchlíci s těmi, co se na nádraží vrací.

Problém je s jídlem i s ubytováním

Organizace pro pomoc uprchlíkům hlásila problémy krizovém štábu, dobrovolníci se však nedočkali zatím žádné konkrétní pomoci. „Obavy o výživu uprchlíků se zatím projevily pouze tak, že nám bylo ze zdravotních důvodů zakázáno lidem na útěku rozdávat kávu,“ uvedla iniciativa.

Romští uprchlíci se utábořili v Brně u nádraží, ubytování odmítli

Problém je také s možností přespání na nádraží, které naráží na kapacitu. Část uprchlíků může přespat v sále, který poskytla Správa železnic. Jedná se však jen o 70 lůžek pro ty nejzranitelnější - těhotné ženy, matky s dětmi.

Dalších 210 míst nabízí sedačkový vlak, který je však často přeplněný. Jak upozorňují organizátoři pomoci, ani jedna z možnost není vhodná pro dlouhodobé ubytování. Běžně se tak děje, že rodiny spí na podlaze nádraží.

„Například v sobotu 7. května na nádraží nocovalo více než 400 lidí. Za měsíc duben přespalo na nádraží v součtu nejméně 3 807 lidí. Jedná se o lidi, které je nutné řešit systémově,“ stojí ve vyjádření.

Nejčastěji na nádraží nocují romské rodiny, které čelí podezření, že pochází z Maďarska. Než u nich dojde ke ztotožnění, neexistuje pro ně žádná podpora.

„Zároveň se na nádraží vracejí lidé, kteří odešli z ubytování, které jim stát přidělil. Zde je nutno dodat, že jednou z mála stálých možností dlouhodobého ubytování, které český stát poskytuje početným romským rodinám, jsou detenční centra, která mají svou povahou velmi blízko k vazebním věznicím. Odchod je v takovém případě lidsky velmi pochopitelný,“ píše se dále v dokumentu.

„V dané situaci, kdy je kapacita prostor hlavního nádraží využitá maximálně, se snažíme udržet zejména čistotu a provoz nádraží. Několikrát denně dochází k mimořádným úklidům prostor včetně dezinfekce, současně s tím probíhá i úklid přednádražního prostoru,“ uvedla pro iDNES.cz k situaci na nádraží Nela Friebová, mluvčí Správy železnic.

Romští migranti se vyhýbají Česku. Odrazuje je varování před údajným rasismem

Vyčleněno je pro uprchlíky přízemí jižní části Fantovy budovy a kulturní sál, k dispozici jsou bezplatné veřejné toalety včetně přebalovacího pultu a sprch. „Správa železnic však nemá pravomoc a kompetenci rozhodovat, jak se bude situace s uprchlíky řešit dále. Naší primární činností je organizování drážní dopravy a zajištění určitých standardů a komfortu pro dopravce a cestující,“ doplnila mluvčí.

Ministr vnitra Vít Rakušan na konci dubna oznámil, že ministerstvo vytipovalo dvacítku státních objektů, kam chce romské uprchlíky před válkou nastěhovat.

Politické tlaky?

Na nádraží se vrací také ti, kteří z různých důvodů nebyli vůbec připuštěni k možnosti žádat o dočasnou ochranu nebo lidé, kteří nebyli vpuštěni do Německa a vrátili se tak zpět do Česka. Ani ti se nemají podle iniciativy na koho obrátit, jediným místem je pro ně nádraží v Praze. V jiných městech spí tito lidé na ulicích.

„Existují politické tlaky některým uprchlíkům nepomáhat. Je před volbami a záchrana stovek Romů v bídě, bez zajištění základních potřeb a bez výhledu na ubytování či začlenění nikomu politické body nepřinese,“ uzavírá organizace s tím, že taková situace je dlouhodobě neudržitelná.

Redakce iDNES.cz se v této souvislosti obrátila na ministerstvo vnitra s dotazy, jak hodnotí situaci na Hlavním nádraží v Praze. Instituce prozatím neodpověděla.

Česko vydalo v pondělí lidem zasaženým ruskou invazí 2817 speciálních víz. Za dva a půl měsíce od počátku války dostalo v České republice víza dočasné ochrany 335 164 Ukrajinců.

Podle ministra vnitra Víta Rakušana mnoho uprchlíků Česko opouští, úřady ale nemají přehled o všech. Pomoci by podle něj mělo zřízení jednotného evropského registračního systému. O opatřeních spojených s migrací z Ukrajiny v úterý ministr jedná s hejtmany.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video