Angioplastika, výkon prováděný u akutních a chronických forem ischemické choroby srdeční, byla vůbec poprvé použita v roce 1977. Do Československa se tato metoda dostala o čtyři roky později, kdy ji v pražském IKEMU provedl tehdejší šéf radiologie profesor Alfred Belán.
V průběhu prvních deseti let se počty výkonů angioplastiky pohybovaly spíše v řádech jednotek a desítek. Více než sto angioplastik ročně se provedlo až v roce 1992.
U prvních operacích, které koronární angioplastiky v Československu využívaly, byl i intervenční kardiolog Michal Želízko. „Co se týče rukou, tak to bylo velmi podobné. Musel jste být zručný, musel jste umět napíchnout tepnu na první pokus, zavést katetr a umět s ní manipulovat. A všechno ostatní už se potom lišilo,“ vzpomíná kardiolog.
Dnes si lidé myslí, že infarkt je něco jako těžší rýma, říká kardiolog Linhart |
„Instrumentárium bylo daleko hrubší, používalo se opakovaně a první nálezy se natáčely na kinofilm,“ popisuje Želízko s tím, že lékaři museli čekat, než se film vyvolá, aby si nález mohli zpětně přehrát a zhodnotit. Zlepšení nastalo v devadesátých letech, kdy se nálezy začaly natáčet na video.
Metoda se nově začala využívat u pacientů s infarktem myokardu. Ten se do té doby léčil farmakologicky pomocí tzv. fibrinolytik. „To byly léky, které měly za úkol rozpustit krevní sraženinu, která je příčinou infarktu,“ vysvětluje lékař. Tato léčba byla však pomalá a způsobovala krvácivé komplikace, přičemž tím nejzávažnějším rizikem bylo mozkového krvácení.
Angioplastika jako revoluční a šetrná metoda
V porovnání s tím byla angioplastika zcela revoluční a šetrný postup. „Její použití je rychlé a zprůchodnění infarktové tepny není časově závislé. V momentě, kdy výkon provedete, tepnu zprůchodníte,“ jmenuje Želízko výhody metody.
A jak taková angioplastika vlastně vypadá? Přes tepnu v třísle nebo ruce se invazivní kardiolog dostane k postiženému místu, kam zasune vodící cévku. „Skrz vodící cévku zavedeme velmi tenký vodič, kterým překonáme místo zúžení, a zavedeme ho do periferie tepny,“ uvádí lékař. Přes cévku pak lékaři zavedou nejprve balónkový katetr, kterým ucpanou tepnu rozšíří, a posléze tzv. koronární stent, který slouží jako výztuha postižené tepny.
Typickým pacientem je dle kardiologa dvaašedesátiletý muž s rizikovými faktory. „Často je to kouření, cukrovka, vysoký krevní tlak či nějaká rodinná dispozice, kdy někdo v rodině v mladším věku prodělal infarkt myokardu,“ uzavírá lékař.