Z výzkumů vyplývá, že ženy čelí o polovinu vyššímu riziku špatně diagnostikovaného infarktu než muži.
„Infarkt si proto většina z nás spojuje s akutní bolestí hrudi či paže, tyto symptomy ale mají ve většině případů jen muži. U žen se srdeční záchvaty projevují méně intenzivně a jejich diagnostika je proto těžší, což podporuje i fakt, že samotní lékaři a lékařky si pod infarktem často představí právě mužské symptomy,” popisují socioložky z Akademie věd.
A potvrzují to i někteří lékaři, které redakce iDNES.cz oslovila. Podle primáře kardiochirurgického oddělení Nemocnice Na Homolce Iva Skalského ženy častěji pociťují zejména dechové obtíže, slabosti, bolesti nejenom paže, ale i zad, bolesti či ztuhnutí dolní čelisti. Kromě toho mohou intenzivněji vnímat bušení srdce, mohou být světloplaché či zvracet.
„Díky tomu může být diagnostika ischemické choroby zejména u mladších pacientek před menopauzou podceněna a opožděna. Obtížná diagnostika u mladších žen je dána i jiným mechanismem vzniku onemocnění,“ popsal primář Skalský.
EKG nemusí problém odhalit, vysvětluje lékař
Infarkt myokardu
|
Další však tvrdí, že obecné příznaky jsou u žen i u mužů stejné, rozdíl však může být v jejich intenzitě a vnímání. „U mužů může být bolest dramatičtější. U žen je mírnější, není tak šokující. A mohou mít i větší toleranci bolesti, takže to podcení,“ popsal kardiolog Petr Frídl.
Kardioložka a přednostka pracoviště preventivní kardiologie pražského IKEMu Věra Adámková upozorňuje na to, že ženy v rizikovém věku si mohou zdravotní potíže spojovat s menopauzou. „Podle informací, které máme, je pravda, že české ženy trochu disimulují (popírají, zastírají, pozn. red.) obtíže, a to proto, že první příznaky ischemické choroby srdeční se váží na období několika let po přechodu,“ popsala.
V tomto období dochází v organismu k řadě změn. „A místo toho, aby si řekly ‚ha, tady už bude nějaký problém‘, přikládají své bolesti a nevýkonnost na vrub právě tomu přechodu a eventuálně osteoporóze,“ dodala. Kvůli tomu ženy často chodí na vyšetření pozdě, mnohdy až v pokročilém stádiu nemoci.
Problematice se před lety věnovala studie Czech registr. Z výzkumu kardiologů vyplynulo, že i přes kvalitní systém péče jsou české ženy posílány k vyšetření cév a k zákrokům obnovujícím přísun krve do srdečního svalu později a méně často než muži.
„U mladších žen tak nemusí být vyšetření EKG (elektrokardiografie, „natáčení srdce“, je základní vyšetřovací metodou v kardiologii. Pomocí křivky zobrazuje elektrickou aktivitu srdce, pozn. red.) spolehlivé, problém nemusí vůbec odhalit. Diagnostika by proto měla být doplněna o zhodnocení všech rizikových faktorů, zátěžové EKG, i zátěžové echokardiografické vyšetření (ultrazvukové vyšetření srdce, pozn. red.) a další vyšetření,“ vysvětlil kardiolog Skalský. Žena, které lékař na EKG nic nezjistí, by proto měla trvat na dalším vyšetření.
Mezera důvěry
Podle odborníků a odbornic vnímáme jako běžné mužské symptomy. Je to proto, že lékařství vychází již celá tisíciletí z předpokladu, že mužská těla mohou představovat lidstvo jako celek. „Proto ženy například často nejsou zastoupeny v klinických výzkumech, čemuž přispívá i fakt, že hormony jako estrogen jsou i dnes některými vědci a vědkyněmi považovány za rušivý element výsledků výzkumných měření, a to i přesto, že tato hypotéza byla již dávno vyvrácena,“ vysvětluje socioložka Kristýna Veitová ze Sociologického ústavu Akademie věd.
Dostupná data navíc podle ní ukazují, že přesvědčit o své bolesti zdravotnický personál je pro ženy mnohem náročnější než pro muže.
Trpíte onemocněním srdce a cév?
„Svědčí o tom například skutečnost, že na fyzické příčiny bolesti se ženám výrazně častěji dostane psychologické diagnózy. V důsledku toho se u žen může vyvinout tendence nedůvěřovat vlastním instinktům o svém zdraví či své symptomy zpochybňovat ze strachu, že budou před lékařem nebo lékařkou vypadat hloupě,“ říká Veitová.
V roce 2018 zemřelo v České republice na nemoci oběhové soustavy 22 925 mužů a 25 867 žen. Zdroj: ÚZIS |
Pro výše zmíněné existuje i termín mezera důvěry. Je to termín, který souvisí s tendencí lékařů a lékařek zavrhnout lékařsky nevysvětlitelné obtíže žen s tím, že jsou v jejich hlavě.
„Pacientkám se často říká, že jsou ve stresu, trpí úzkostí nebo depresí, že jejich obtíže souvisí s hormonálním cyklem či jejich hmotností. V důsledku ženy vykazují výrazně více lékařsky nevysvětlitelných symptomů než muži a diagnostika jejich onemocnění je nezřídka dlouholetou záležitostí,“ popsala socioložka.
Příkladem podle ní může být endometrióza, jejíž odhalení trvá průměrně devět let, či autoimunitní onemocnění, kterými ze 75 procent trpí právě ženy, jejichž diagnostika trvá let pět.
Dokazují to ale i zahraniční výzkumy. Podle výzkumu British Heart Foundation mají ženy o padesát procent vyšší riziko špatné diagnózy infarktu. Podle amerického výzkumu zase ženy čekají o 25 procent času déle než muži na podání analgetik na akutní bolesti břicha.
Mezera důvěry je tak podle Veitové u žen závažným problémem při stanovování diagnózy. Podhodnocování symptomů žen pro ně totiž může znamenat nevratné zdravotní následky a sníženou kvalitu života.
