„ICD si lze představit jako malý počítač s baterií, v titanovém pouzdře. K přístroji jsou připojeny tenké elektrody, které vedou impulzy ze srdce do přístroje a naopak,“ představuje přístroj profesor Miloš Táborský přednosta I. kardiologické kliniky Fakultní nemocnice v Olomouci, u příležitosti 30. výročí ICD v Česku. Přístroj zaznamenává srdeční aktivitu a v případě, že dojde k arytmii či zástavě může pacienta okamžitě začít resuscitovat.
Josef Laža má implantovaný kardioverter/defibrilátor
Letos čtyřiasedmdesátiletému Josefu Lažovi byl ICD implantován v roce 2010, v době, kdy už pro něj žádná jiná vhodná léčba neexistovala. „Měl jsem špatný srdeční rytmus a často jsem kvůli zdravotním problémům končil na lůžku intenzivní péče. Po třech infarktech mi často prováděli kardioverze (zákrok, během něhož se upravují srdeční arytmie - pozn. red.), ale to už nepomáhalo. Jednoho dne mi řekli, že už to kvůli riziku nejde, proto jsme s lékaři hledali jinou cestu,“ popisuje Laža.
Přístroj ICD v ČRKardioverter/defibrilátor byl poprvé implantován v IKEM devětadvacetiletému pacientovi 1. října 1984. Československo se tak zařadilo mezi první země světa, které tuto metodu začaly používat. Za 30 let této praxe se přístroj zmenšil, přidala se funkce, která umožňuje přenos dat z implantátu přímo k rukám lékařů. Prodloužila se i jeho životnost. Z počátku se musel měnit jednou za 21 měsíců, nyní vydrží jeho baterie až sedm let. Přístroj se stal za třicet let mnohem levnějším a dostupnějším. |
Jediná možnost tak byla právě implantace ICD, která ve finále zlepšila stav srdce natolik, že už implantát nemusí vysílat výboje k regulaci srdečního rytmu. „U pana Laži se nám podařilo dosáhnout stavu, že už nemá žádné výboje. Je příkladem toho, jak se vyvinula kardiochirurgie za posledních 20 let.“ pochvaluje si profesor Josef Kautzner přednosta Kliniky kardiologie IKEM.
Původní ICD byly mnohonásobně větší, než jsou v současnosti. Přístroj se implantoval do břišní stěny a elektrody se našily na srdce v celkové anestezii. „Dnes se výkon provádí v místním znecitlivění, pomocí malého řezu pod klíční kostí,“ říká vedoucí oddělení arytmologie v IKEM Jan Bytešník. Po implantaci může pacient za dva dny odejít z nemocnice domů.
Přístroj ICD zachránil Josefu Lažovi život už dvakrát, poprvé při samotné implantaci a podruhé v roce 2013, kdy u něj došlo k zhoršení stavu. Laža prodělával tzv. arytmickou bouři - sérii zvýšených tepových frekvencí.
Přístroj ICD je však vybaven signálním zařízením, které pacientovi s implantátem zajistí včasnou pomoc. „Když je situace riziková, přístroj dává pacientovy signál, že je něco v nepořádku a spojí se s informačním centrem, které dá zprávu lékařům,“ vysvětluje Bytešník.
První implantace se prováděly do břicha, nyní se přístroj implantuje pod klíční kost
Laža je po posledním zákroku spokojený. „Žije se mi momentálně velice dobře. Před implantací mě fibrilace provázely denně. V roce 2010 mi byl přístroj implantován a v roce 2013 mi opět zachránil život. Nebýt tohoto přístroje, tak bych tady nestál. Jsem za to vděčný,“ popisuje se slzami v očích Laža.
Lažovi bylo v době implantace 69 let, podle jeho slov „věk, kdy už ubývá pracovní aktivity“, přesto mu přístroj ICD umožnil mnohé. Dal mu čas, který může trávit se svou ženou i čas věnovat se svým koníčkům. „Po implantaci přístroje už jsem měl léta. Celý život jsem se věnoval valašskému folkloru, zpívání. Po implantaci jsem měl možnost nahrát tři desky písní, které tak budou k dispozici budoucím generacím,“ uzavírá Laža.
.
