"Duševně i tělesně zdravému člověku by ztráta hodiny neměla vadit déle než několik dní," soudí psycholožka Slávka Fraňková.
Navíc se na časovou změnu může člověk připravit třeba tím, že bude tento týden chodit dřív spát a každý den vždy o čtvrt hodiny dřív vstávat.
Předsedkyně české Akademie věd Helena Illnerová řekla, že podle vnitřních biologických hodin člověka je den o něco delší než 24 hodin.
Přechodem na letní čas budou podle ní trpět nejvíc lidé, kteří vstávají brzy ráno. Zatímco v posledních týdnech se budili do denního světla, od pondělí budou mít za okny opět tmu.
Podle odbornice na biorytmy by se tomu dalo lehce předejít - posunout změnu času až na konec dubna, kdy se rozednívá mnohem dřív.
Iráčtí válečníci si posunou hodinky později V Iráku se mění čas |
Připouští však, že některé automatické pochody v organismu běží stále stejně navzdory tomu, že člověk najednou začne vstávat o hodinu dřív. Nemusí se potom cítit úplně fit.
Slávka Fraňková s ním souhlasí, ale domnívá se, že člověku netrvá dlouho přizpůsobit se. "Kdyby se člověk neuměl adaptovat na to, že se mu něco o hodinu změní, tak už tady lidstvo asi dávno nebylo," podotýká psycholožka.
Změna času zkomplikuje dopravu
Na změnu času v noci ze soboty 29. března na neděli 30. března se připravily i České dráhy.
"Pravidelná změna času probíhá v době, kdy jezdí nejméně vlaků Českých drah, ve většině případů jsou to noční dálkové rychlíky. V důsledku změny u nich dojde ke zpoždění až do 60 minut, to se ale v průběhu další jízdy může snížit," sdělila mluvčí drah Zdenka Celá.
Podle ní spoje, které mají odjet z výchozí stanice mezi druhou a třetí hodinou ranní, budou odjíždět až ve tři hodiny letního času. "Ranní přípoje na zmíněné vlaky budou zachovány podle místních podmínek," dodala Celá.
Změna času se dotkne i motoristů. Odpadne jim totiž povinnost po celý den svítit.