„Nic takového, jako se teď stalo v USA, se u nás nikdy nestalo a věřím, že ani nestane. Pacienti nemají důvod k obavám,“ říká přesvědčivě primář ostravského Centra hyperbarické medicíny Michal Hájek, který je současně místopředsedou České společnosti hyperbarické a letecké medicíny.
„Přetlaková neboli hyperbarická komora, ve které zemřel malý chlapec, byla jednomístná a celá naplněná kyslíkem v prostředí se zvýšeným tlakem. Většina nemocničních barokomor v Česku je konstruovaná pro více pacientů a plní se vzduchem. Lidé uvnitř dýchají kyslík přes masku,“ vysvětluje lékař rozdíly.
Vzácná tragédie. Pětiletý chlapec zemřel při výbuchu hyperbarické komory |
V tuzemských nemocnicích je nyní třináct hyperbarických komor, v nichž léčbu hradí zdravotní pojišťovny. Tři jsou v Praze, devět v jiných městech v Čechách, z toho čtyři jednomístné, a zatím stále jediná pro celou Moravu je v Městské nemocnici Ostrava.
Právě v Ostravě vznikla barokomora jako první v tehdejším Československu a třetí v Evropě v roce 1965, kdy v regionu narůstal počet zraněných horníků a zaměstnanců těžkého průmyslu i dalších lidí otrávených oxidem uhelnatým. Dříve do ní mohlo nejvýše devět sedících pacientů najednou (pokud někdo musel být na lůžku, tak méně) a jeden zdravotník. Po loňské instalaci nového zařízení pojme ostravská komora až 14 pacientů a dva zdravotníky.
Statisícům lidí u nás i ve světě zachránily hyperbarické komory život nebo zlepšily zdraví. S regenerací organismu pomáhala kyslíková terapie například i hasičům, kteří pracovali v extrémních podmínkách při likvidaci rozsáhlého požáru v Národním parku České Švýcarsko a dlouhé hodiny tam dýchali zplodiny hoření. Jenže podle dostupných údajů řada lidí naopak o život přišla při požárech a následných explozích barokomor.
Ostrava otevřela moderní hyperbarickou komoru, jedinou na Moravě a ve Slezsku |
Ze starší analýzy plyne, že jen od roku 1923 do roku 1996 zemřelo při pětatřiceti požárech hyperbarických komor v Asii, Evropě a Severní Americe 77 lidí . A hned další rok následovala nehoda patrně s nejvyšším počtem obětí. Koncem roku 1997 nepřežilo požár na soukromé klinice v Itálii deset pacientů a zdravotní sestra. Oheň, který vypukl v přetlakové komoře, vyřadil z provozu kyslíkové přístroje a lidé se udusili.
Po pátečním neštěstí v USA zmínili tamní hasiči, že hyperbarická komora se stoprocentním kyslíkem se může stát smrtící pastí. To připouštějí i čeští odborníci, ale podle nich jen v případě, že někdo z pacientů či personálu udělá fatální chybu a poruší bezpečnostní pravidla.
Bezpečnost na prvním místě
„Neumím a ani si nechci představit, že by se to někdy mohlo stát v Česku. Bezpečnost je u nás na prvním místě,“ ujišťuje traumatolog pohybového aparátu Jiří Vlček z českobudějovické nemocnice, která léčí pacienty kyslíkem od roku 1966.
Hyperbarická komora pumpuje do těla „lepší palivo“ a urychlí čas léčby |
Dříve měli v Českých Budějovicích jen dvoumístnou komoru, nová od roku 2019 je pro šest pacientů. „Odpovídá přísným evropským normám. Je vybavená moderním hasicím zařízením pro každé křeslo a pacienti musí dodržovat bezpečnostní opatření. Například u sebe nesmí mít nic kromě knihy nebo časopisu a na sobě jen bavlněné oblečení. Ženy nesmí mít ani makeup nebo rtěnku, abychom předešli riziku výboje způsobeného statickou elektřinou,“ popisuje Vlček.
Nemocniční barokomory dnes léčí nejčastěji pacienty s chronickými problémy, jako jsou nehojící se rány na končetinách či ztráta sluchu spojená s pískáním, šelestem nebo hučením v uších. Kyslík pomáhá i lidem s jinými diagnózami včetně akutních potíží, především po otravě kysličníkem uhelnatým. Někomu stačí tři sezení, průměr se pohybuje mezi 20 až 30, ale výjimkou není až 60 terapií.
V Česku postupně přibývá také malých komerčních hyperbarických komor, které jejich provozovatelé pronajímají či prodávají domů zájemcům o regeneraci tkání i omlazení. V nabídce je mají i některé lázně či hotely. Jeden z prodejců odhadl, že takových zařízení už jsou v zemi desítky. Lékaři je však nevidí rádi.
Hodina v děloze. Redaktor zkusil oxygenoterapii, pak spal jako dlouho ne |
„Já je lidem nedoporučuji, protože tyto komory neobsluhují vyškolení zdravotníci. Někteří pacienti nezvládají vyrovnat přetlak, který je v naší komoře stejný jako při ponoru do hloubky 14 metrů. Když si například někdo stěžuje na tlak v uších, naše zdravotnice hned zasáhne, terapii přeruší a vyvede pacienta do předkomory, kde se tlak postupně vyrovná. Až pak jej pustí ven,“ líčí lékař Vlček.
Podle Dalibora Štambery, který je poradcem ministra zdravotnictví a pomáhá mimo jiné s rozvojem hyperbarické medicíny, by mělo v blízké budoucnosti přibýt několik hyperbarických zařízení v nemocnicích a patrně bude přibývat i malých komerčních komor.
„I v českých nemocnicích ještě funguje pár starších jednomístných hyperbarických komor, které se plní kyslíkem, ale zdravotníci striktně dbají na bezpečnost jejich provozu. Současné evropské předpisy právě z důvodu ochrany pacientů už neumožňují dovážet jiné barokomory než plněné vzduchem. I proto jsou jejich nehody v posledních letech velmi výjimečné,“ říká Štambera.
Kyslík léčí, omlazovací kúry jsou ale nesmysl |
Malé komerční komory, jejichž služby nehradí zdravotní pojišťovny, využívají zájemci nejčastěji k estetickým či wellness účelům, někteří sportovci k regeneraci organismu. Ale vyhledávají je i lidé s širokou škálou nemocí, které nejsou v seznamu schválených pro léčbu kyslíkem a hrazených pojišťovnami, proto nemají šanci dostat se do hyperbarických komor v nemocnicích.
Podle odborníků je sice léčba v barokomorách pro řadu diagnóz účinná, ale někomu nepomůže a například pro některé pacienty s chronickým plicním onemocněním může být nadměrná inhalace kyslíku naopak riziková.
„Každý zájemce o využití malých komerčních hyperbarických komor by měl vědět, že nemají parametry zdravotnické péče a jsou zcela mimo kontrolu odborné společnosti,“ upozorňuje Dalibor Štambera.
