Česká hymna pod lupou. Proč má ten divný začátek a nezpívá se o Moravě?

  20:08aktualizováno  20:08
Většinou si na ni vzpomeneme jen při velkých sportovních událostech nebo historických výročích naší země. Přitom hymna podle zákona patří mezi sedm základních státních symbolů České republiky a protože není ani moc dlouhá, máme její text všichni zažitý od školních let. Víte však, proč má zrovna taková slova?

Píseň „Kde domov můj“, z které česká hymna používá pouze první sloku, pochází z divadelní hry Josefa Kajetána Tyla „Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka“, poprvé uvedené v Praze dne 21. prosince 1834. Hudbu k ní složil František Škroup. Rychle zlidověla a získala postavení národní písně. 

Hlavním záměrem Tyla bylo, aby svou písní, alespoň její první slokou, hrdě zdůraznil, že Čechové jsou doma i v Praze. Právo na Prahu a její okolí bylo totiž tehdy Čechům upíráno jejími dočasnými držiteli, kteří viděli v domácích obyvatelích jen zbytky nevzdělaného národa, odsouzeného k smrti. 

Původní znění písně Kde domov můj od J. K. Tyla:


První sloka:

Kde domov můj

Hučí voda po lučinách,

bory šumí po skalinách,

v sadě skví se jara květ —

zemský ráj to na pohled!

A to je ta krásná země —

česká země — domov můj!

Druhá sloka:

Kde domov můj

Znáte v kraji bohumilém

tiché duše v těle čilém,

jasnou mysl, vznik a zdar,

a tu sílu, vzdoru zmar:

To je Čechů slavné plémě

mezi Čechy — domov můj!

Tak hovoří výklad literárního historika Ferdinanda Strejčka, jehož rozbor hymny má na svém webu Ústav pro jazyk český. Strejček už před mnoha lety osvětlil i další pro současníky složitá slovná spojení státní hymny. Může za to nuselské údolí v Praze, které je dějištěm posledního (čtvrtého) obrazu Tylovy písně. 

Právě k němu se vztahují verše o „vodě hučící po lučinách“ (nuselskou loukou protékal Botič), o „borech (t. j. borovicích) šumících po skalinách“ (nad nuselským údolím bývala pod hradbami skaliska porostlá borovicemi), a o sadě, v němž se v době Fidlovačky „skvěl jara květ“. Tím sadem byly míněny proslulé sady Wimmrovy neboli wimmrovské, rozložené od Koňské a Žitné brány až k Nuslím. 

O Moravě v textu české hymny nenajdete ani zmínku. Tyl píše o české zemi, tedy o Čechách, nikoli o Moravě. Důvod je prostý. Samotné Čechy se tehdy označovaly jako „země Česká“ nebo „království České“ naproti tomu Morava byla „zemí Moravskou“ nebo „markrabstvím Moravským“. 

Dva závěrečné verše první sloky „A to je ta krásná země - země česká - domov můj“ budou pravděpodobně tím důvodem, proč se písni dostalo takové popularity a stala se dokonce oficiální hymnou Čechů po vzniku státu v roce 1918. Je třeba si uvědomit, že v době vzniku písně (1834) byli Češi součástí monarchie Rakousko - Uhersko a o vlastní světem uznávané zemi si tehdy mohli nechat jen zdát. A ze závěrečných veršů „země česká - domov můj“ vyznívalo (nejen Tylovo) hluboké přesvědčení o vlastnickém právu Čechů nejen na Prahu a její okolí, nýbrž na všechna historická území národa. 

Patří tam otazník?

Začátek hymny „Kde domov můj“ je tedy chápán jako snaha o oživení národní identity Čechů. A mimochodem -  dlouhá desetiletí se píše s otazníkem. Přitom podle názoru Karla Sekventa v časopise Kultúra slova z roku 2013 rozbor historického kontextu jejího vzniku, ideový a jazykový rozbor textu hymny ukazuje, že je to neopodstatněné. Nejde prý o tázací větu, ale o oznamovací vedlejší větu příslovečnou místní. A psát tedy otazník za názvem a prvními verši textu je zavádějící. 

Dohady o tom, zda se poměrně ponuře začínající píseň hodí pro státní hymnu, se čas od času objevují už spoustu let. Ostatně už krátce po premiéře měla odpůrce a vznikala nespokojenost s přílišnou prý myšlenkovou chudobou Tylovy písně. Dokonce prý byla vypsána soutěž na text nové české hymny už v 70. letech 19. století a nápěv měl složit slavný Bedřich Smetana. Ten to však nakonec odmítl. 

Autor:

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Vraha své dcery potkala v metru, sedl si přímo proti ní. Zhroutila se

Roberta Kučerová s fotografií své zavražděné dcery Reginy

Před dvaceti lety přišla Roberta Kučerová o jediné dítě. Její sedmadvacetiletou dceru Reginu nechal zavraždit Zdeněk...

Hašek titul JUDr. neměl získat. Jeho práce by propadla i jako seminárka

MF DNES získala rigorózní práci Michala Haška

Rigorózní práci, díky které Michal Hašek získal titul JUDr. ve slovenském Sládkovičově, exhejtman 7 let tají. MF DNES...

Liberecký podnikatel vystřelil po mladé rodině, teď mu hrozí osm let

Jiří Vařil na snímku z července 2009

Policie prověřuje incident z poloviny ledna v liberecké části Harcov. Devětatřicetiletý muž tam tehdy vyběhl z honosné...

Hmyz rychle vymírá, podle vědců do 100 let zmizí. Přírodu čeká kolaps

SOSÁNÍ. Hmyz saje nektar z květu pampelišky v lese nedaleko běloruského...

Katastroficky rychle neumírají pouze včely. Každý rok ze světa zmizí 2,5 procenta z celkového objemu veškerého hmyzu....

Imigranti chtějí ve školách místo angličtiny turečtinu, Němci se bouří

Výuka islámské věrouky v německém Offenburgu.

Učme na základních školách místo angličtiny turečtinu, polštinu či ruštinu. S tímto návrhem přišla Rada pro integraci v...

Další z rubriky

Charanzová vede ANO do voleb. Jourovou chce Babiš opět jako eurokomisařku

Europoslankyně Dita Charanzová povede kandidáttku ANO do Evropského parlamentu.

Hnutí ANO povede do voleb do Evropského parlamentu Dita Charanzová. Na sněmu ANO to oznámil premiér a předseda vládního...

S handicapy se vypořádala na hřbetu koně, je nejlepší v republice

Dvanáctiletá Hana se „gymnastice na koni“ věnuje od sedmi let.

Na koni začala Hana Šimečková jezdit jako sedmiletá. Brala to jako terapii. Dnes je mistryní republiky v akrobacii. Ve...

V těhotenství lze očkovat, lékaři doporučují proti černému kašli a chřipce

Ilustrační snímek

Navzdory mýtům, že v těhotenství se nedá očkovat, opak je pravdou. Vakcinace nastávající matky proti černému kašli může...

Najdete na iDNES.cz