„Je potřeba začít vážit nejenom ekonomické dopady na zemědělce, ale také dopady na životní prostředí a ekosystémové služby přírody. Je potřeba se ptát, kdo nám zaplatí nevratné škody na životním prostředí,“ uvedl náměstek sekce ochrany přírody a krajiny na ministerstvu životního prostředí Vladimír Dolejský.
Nebylo to poprvé, co bylo na hubení hraboše povoleno plošné použití jedu, do roku 2015 to bylo běžné a ekologové připomínají škody. Jeden z mediálně známých případů je devět letý starý případ z Olomouckého kraje.
Jed už zabíjel ptáky i zajíce
V přírodní rezervaci Chomoutovské jezero tehdy uhynulo asi patnáct stovek racků. Pitva zvířat později ukázala, že je zabil právě jed na hubení hrabošů, když se látka po aplikaci na pole dostala dál do potravního řetězce.
K Olomoucku se pojí i druhý případ, kdy za oběť hubení hraboše padly desítky zajíců, bažantů a srn. I tehdy se použil přípravek Stutox. Otravy zvířat potvrdil i pozdější rozbor provedený Státní veterinární správou ČR.
Na opačné straně jsou zemědělci. „Na některých místech jsou porosty zlikvidované z 90 procent,“ říká prezident agrární komory Zdeněk Jandejsek.
Hraboš polní |
A hlodavci neškodí jen na polích, ale i v sadech. „Pokud chcete podepsat petici proti používání přípravků na hubení těchto škůdců, přijďte se k nám podívat a zkuste se na pár chvil vžít do kůže zemědělců – když vidíte, že stromky, kolem kterých tancujete pět let, nemají šanci přežít do další sezony, možná změníte názor,“ uvádí Ovocnářské družstvo Brno.
Povolené způsoby aplikace jedů jsou podle zemědělců nedostatečné. „Ministerstvo životního prostředí souhlasí pouze s aplikací přípravku do nor, a přitom je každému jasné, že to je technicky a organizačně nereálné,“ uvedl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Zemědělci podle něj nemají stovky dobrovolníků, kteří by během několika málo týdnů mohli na napadených plochách sypat prostředek přímo do děr.
Mezi nejhlasitější odpůrce trávení hrabošů jedy patří ornitologové. Ti už vyzvali veřejnost, aby správnou aplikaci přípravku – vkládání jedu přímo do nor – pozorovala a na případné úhyny zvířat odborníky upozornila. „Zatím víme, že bylo nalezeno 70 mrtvých zajíců u Šlapanic a jeden bažant. Zvířata jsou nyní na rozborech,“ říká Klára Hlubocká z České společnosti ornitologické.
Veterináři varují pejskaře
Podle Komory veterinárních lékařů sice přímé ohrožení domácích zvířat nemusí hrozit, protože návnada velmi neatraktivně páchne, ale vyloučit se určitě nedá.
Jak působí Stutox IIPřípravek dokáže hlodavce usmrtit do dvou hodin. Jed fosfid zinečnatý se dostane do jeho žaludku, kde se sloučí s trávicí šťávou, a tím vzniká plynný fosfan. Ten vyvolá akutní zánět žaludku, následně odumírá sliznice. Zároveň se vstřebává do krevního oběhu a způsobuje nekrotizující záněty v celém těle. V plicích vyvolává otok. |
Komora zatím žádná hlášení na podezření otravy jedem Stutox II u psů a koček neeviduje. Veterináři nicméně nabádají, aby se lidé při procházkách se psy příkopům či remízkům nyní vyhýbali. Pokud by totiž pes či kočka pozřeli návnadu, úhyn nastává rychle. Otrava se projevuje bolestmi, zvracením či průjmem.
Jakmile se jed vstřebá do krevního oběhu, nekrotizující záněty postoupí postupně do celého těla.
Menší nebezpečí hrozí, když zvíře pozře otráveného hraboše. Říct, za jak dlouho by případně pes či kočka uhynuli, ale podle prezidentky Komory veterinárních lékařů Radky Vaňousové nejde.
„Záleží na dávce, kterou zvíře dostane. Látka se metabolizuje ve zvířeti, které druhé zvíře sežere, to znamená, že část látky už je přeměněná, takže záleží na množství. Příznaky otravy mít může, ale nebude to tak akutní,“ upozorňuje veterinářka.
Pomůže změna v krajině
Podle Jana Vopravila z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy není přemnožení určitého druhu živočichů ničím výjimečným. „V ekosystémech je běžné, že jsou pěti- či šestileté výkyvy, že se populace nějakých živočichů namnoží,“ uvádí Vopravil. Dá se tak čekat, že příští rok dojde k přirozenému poklesu populace škůdce.
Mezitím se namnoží i jejich predátoři. Z přemnoženého hraboše tak nyní sílí ptačí populace. Podle ornitologů třeba sýček obecný, který má obvykle čtyři ptáčata. Teď byla objevena rodina dokonce se sedmi mláďaty této ohrožené sovy. Odborníci letos napočítali až o třetinu víc mladých než loni. Hrabošem se kromě sýčků živí také poštolky, káňata, kalousové či volavky.
Někteří zemědělci proto instalují do polí tyč s bidlem, díky níž se na pole dostane mnohem víc ptačích predátorů.
Úkryt pro predátory
Jenže velký problém jsou podle Vopravila rozsáhlé lány – predátoři si na nich bez remízků a mezí nedokážou najít přirozené úkryty.
„Změnili jsme krajinu, dravci takový stohektarový lán ani nepřejdou, hraboš může mít nerušený rychlý nástup,“ říká.
Přirovnává to k divokým prasatům, kteří také rozoráním mezí ztratili přirozeného nepřítele. „Přemnožené divočáky máme, protože máme na polích kukuřici a další plodiny, takže mají mnoho obživy. A na druhé straně nemají přirozeného predátora, kterým byli vlci či rysi,“ uvádí vědec.
PRO A PROTI HUBENÍPRO - přípravek se už používal a problém nebyl: ● Přípravek Stutox II proti přemnoženým hrabošům mohou plošně jednotliví zemědělci použít jen poté, co požádají o individuální výjimku. Tu však nikdo nemá. ● Podle ministerstva zemědělství se používají jedy, které přitahují pouze cílové živočichy. ● Plošný rozhoz jedu byl možný do roku 2015 a větší problémy s úmrtností jiných živočichů zaznamenány nebyly, uvádí ministerstvo. ● Zemědělci mají povinnost mrtvé hlodavce denně odstraňovat a zajistit jejich likvidaci. ● Pokud hraboš nenajde potravu na poli, začne se podle Agrární komory stěhovat do vesnic a měst. „Jsou velice nebezpečnými přenašeči chorob,“ uvedl její šéf Zdeněk Jandejsek a odkazuje například na tularemii. PROTI - jed na hraboše ohrožuje i jiné živočichy: ● Podle ministerstva životního prostředí plošná aplikace jedu na zemědělské půdě ohrožuje nejen ptáky, ale i jiné živočichy. A je tak v rozporu se zákonem. ● Plošná aplikace přípravku Stutox II není povolena ani v Rakousku, v Německu či na Slovensku. ● Krajina již teď trpí podle odborníků na půdu intenzivním zemědělstvím a aplikace jedu je pro ni další zátěž, zvlášť když populace hraboše příští rok přirozeně klesne. ● Bezpečnějším, i když náročným řešením je umisťování jedu pouze do nor. Granule s jedem nemohou přímo sebrat ptáci a další zvířata. ● Argumenty o možném přenosu chorob z hraboše na člověka vyvrací hlavní hygienička Eva Gottvaldová. Riziko je podle ní minimální. |
