Za nejzapálenější houbaře lze považovat obyvatelé Vysočiny, kde pravidelně houbaří 18 procent lidí. Následuje Pardubický kraj, kde houby sbírá 14 procent lidí, a poté Karlovarský a také Královéhradecký kraj, kde pravidelně do lesa vyráží 13 procent obyvatel.
Výsledky jsou ale těsné a kraje se v mnoha ohledech zcela dohání. Oproti tomu obyvatelé Prahy nehoubaří tak intenzivně. Na houby však občas podle průzkumu zajde 80 procent z nich, ukázal průzkum společnosti SC&C.
V celorepublikovém měřítku se pak houbaření věnuje každoročně třetina všech obyvatel. Naopak těch, co nechodí na lov hub vůbec, je jen necelá pětina.
KVÍZ: Hřiby a lišky jsou klasika. Znáte ale i netradiční houby? |
„Výzkum odhaluje, že více než polovina českých houbařů, bez ohledu na pohlaví, věk nebo vzdělání, preferuje sběr hub na dobře známých místech, kde mají jistotu, že houby rostou,“ doplňuje Filip Oliva ze společnosti SC&C o oblíbených lokalitách.
A dodává také, že houbaři jsou nejčastěji ranní ptáčata. Téměř dvě třetiny houbařů se v den výpravy do lesa nachází v lese nejpozději v 9 hodin ráno. Před šestou vyráží zhruba 6 procent lidí a pětina se do lesa vydává až po poledni.
Atlas hubZde najdete nejznámější houby, se kterými se můžete setkat v našich lesích. Ve spolupráci s časopisem Houbař přinášíme i užitečné rady a zajímavosti. |
Lesní plody a nové houby
A vloni měli čeští houbaři rekordní rok. Z lesů si podle Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství ministerstva zemědělství odnesli téměř 25 tisíc tun hub za více než pět miliard korun. Víc jich měli v posledních letech nasbírat jen v roce 2017, a to asi 28 tisíc tun.
Kromě oblíbených tradičních druhů se v Česku začínají objevovat i houby, na něž bylo možné dřív narazit jen v jihoevropských státech.
Pro houby jsou ideální podmínky, rostou. Vyhněte se podmáčené Vysočině a Šumavě |
„V posledních pěti až deseti letech se do českých atlasů propisují úplně nové druhy s jedinečným genetickým základem. Rostou tu ale už i ty, které se běžně vyskytovaly spíš v jihoevropských státech, případně velmi vzácně na jižním Slovensku,“ podotkla mykoložka Tereza Tejklová.
„Je to tím, že z dlouhodobého pohledu jsou léta sušší a teplejší a srážky přicházejí nárazově. Kupodivu na několika místech v Česku začaly růst i houby ze států na sever od nás,“ doplnila.
Z jihu je původem třeba hřib rubínový a bronzový, běločechratka trojbarvá, muchomůrka Vittadiniho nebo hřib Dupainův. Všechny jsou vzácné a některé z nich figurují na červeném seznamu chráněných hub, lidé by je tedy neměli sbírat.
Chodíte na houby?
K nalezení je podle Tejkalové i takzvaná houba svobody. Tento hřib původem ze Severní Ameriky, který ještě nedostal české jméno, roste především v borovicových lesích.
Pozor na otravy● Sbírejte jen jedlé houby, které velmi dobře rozpoznáte. ● Houby obsahují prospěšné vitamíny B a C, bílkoviny, draslík, železo, fosfor a vápník. I jedlé houby ale mohou způsobit zažívací potíže, některé jsou dokonce za syrova jedovaté, proto je nutná dostatečná tepelná úprava. Nevhodné je zapíjení hub alkoholem. ● Pokud je vám po pozření hub špatně, vypijte asi půl litru slané vody, což by mělo pomoci k vyzvracení obsahu žaludku. Poté lze použít aktivní uhlí, které v případě akutních otrav brání vstřebání jedovaté látky do organismu. Při těchto stavech je vhodná i kombinace aktivního uhlí s projímadlem. ● Otrava houbami se nejčastěji projevuje bolestmi břicha, zvracením, malátností, celkovou únavou i halucinacemi. Hned po vyzvracení se nechte dopravit k lékaři. S sebou vždy vezměte zbytky syrových či uvařených hub. Pokud již nejsou, tak postačí i vzorek zvratků. (les) |
