Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvBartošek vzbudil v minulosti pozornost médií například návrhem povolit on-line sázení v Česku pro zahraniční společnosti a téma hazardu přišlo na přetřes i během Rozstřelu. Místopředseda lidovců se ohradil proti obvinění Andreje Babiše, že nahrává hazardní lobby, a poukázal při tom na nový zákon.
„Jedenáct let jsem se věnoval lidem závislým na drogách,“ řekl Bartošek s tím, že je s oblastí závislostí profesně spjat. V Česku je podle něj osmdesát tisíc závislých gamblerů. „Ta situace se zhoršuje, je zde velký rozmach nelegálních heren a kvízomatů. Stát se bude muset zaměřit na prevenci a cílit především na mládež, která je nejohroženější,“ dodal.
Bartošek vyjádřil své přesvědčení, že nejlepší by bylo, kdyby hazard úplně zmizel. Taková možnost je však podle něj nereálná. „Tam, kde dochází k plošnému zákazu, k takzvané nulové toleranci, tam dochází k rozvoji nelegálních heren,“ vysvětlil. Východiskem je tak prý malý počet dobře regulovaných heren.
Odmítl zároveň obavy části občanů, že nově zaváděná pravomoc odpojovat servery kvůli nelegálnímu zprostředkování hazardních her může posloužit jako nástroj cenzury internetu. „Demokracie a svoboda funguje tehdy, jestliže máte pravidla a dbáte na jejich dodržování. Stát je povinen právo vymáhat,“ dodal.
Osobní spory musejí v koalici ustoupit
Moderátor v diskusi narazil i na zmíněný spor Babiše a Bartoška o nahrávání hazardní lobby (o obvinění Bartoška čtěte zde). Host se proti tvrzení ohradil a poukázal na nový zákon o loteriích, jehož přísná regulace podnikání v dané oblasti je prý v přímém rozporu s tvrzením vicepremiéra. „S Babišem přišla do politika taková zvláštní móda,“ řekl lidovec, kterému se nelíbí vzájemné osočování koaličních partnerů.
Jan Bartošek
|
„Když se skládá koalice, tak hledáte průnik programů a ochotu dohodnutý program realizovat,“ vysvětlil Bartošek, proč vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL navzdory častým sporům stále existuje. „A je potřeba si uvědomit, že hnutí ANO není jenom Andrej Babiš,“ uvedl dále. Důraz je prý třeba klást na plnění koaliční smlouvy, osobní sympatie musí jít stranou. „V koalici jsou vždy politické strany, které jsou si konkurenty. Je normální mít odlišné postoje, ale nesmí to přerůst do osobní roviny,“ doplnil Bartošek.
Místopředseda lidovců rovněž odmítl, že by novelizace zákona o střetu zájmů, která nedávno prošla Sněmovnou (více o takzvaném „lex Babiš“ zde), mířila právě na Babiše. Přísnější regulace je podle něj potřeba, protože vlastnictví médií vytváří nerovné podmínky pro jednotlivé zákonodárce (Andrej Babiš je skrze svůj holding Agrofert vlastníkem vydavatelství MAFRA, pod nějž spadají deníky MF DNES, Lidové noviny, ale i zpravodajský portál iDNES.cz či celoplošné Rádio Impuls, pozn. red.).
Bartoška uvedl jako příklad údajnou kampaň Babišem vlastněných médií, která měla probíhat během zasedání vyšetřovací komise k reorganizaci policie. „Jestliže Lidové noviny pojedou tři měsíce kampaň ohledně policejní reformy a my nakonec přijdeme s nějakým protokolem, tak proti sobě bude ležet práce komise, která je neveřejná, a tři měsíce mediální masáže,“ popsal svou výhradu.
Moderátor se ptal Bartoška také na jeho postoj k migrační krizi a její význam v nadcházejících volbách. „Já vnímám uprchlickou krizi jako riziko, ale nemyslím si, že bude klíčové téma krajských voleb,“ odpověděl host.
Evropa podle Bartoška problém masové migrace hrubě podcenila. „Evropa si myslela, ze už nebude muset pro svoje svobody nic obětovat. To byl velký omyl,“ řekl místopředseda lidovců.
Bartošek vyzdvihl nutnost pomáhat lidem v nouzi, ale zároveň poukázal na její limity. „Je potřeba, aby zaznělo, že těm, kterým jde doma o život, je třeba pomoci. Současně je jim však třeba říct, že přicházejí do odlišného kulturního prostředí a musí dodržovat naše normy,“ prohlásil a jako příklad možného konfliktu uvedl institut mnohoženství nebo výskyt „dětských nevěst“.
EET vytváří rovné prostředí
Bartošek dále odpovídal na dotaz čtenáře, jak se mu daří vysvětlovat voličům na jihočeském venkově, drobným živnostníkům a řemeslníkům, že spolu s koaličním partnerem, hnutím ANO, hlasoval pro EET. „Jezdím po vesnicích a po městech a reakce nejsou jednoznačné. Všichni se shodují, že daně je třeba platit,“ řekl Bartošek s tím, že lidé hlavně chtějí, aby daně „platil i soused“.
„Stát je zodpovědný za narovnání podmínek,“ vysvětlil místopředseda podporu EET. Současně je podle něj důležité pokračovat v debatě o tom, zda by neměly být od povinnosti elektronické evidence osvobozeny marginální živnosti, zda je například nutné takto zatěžovat ženy na mateřské dovolené, které si přivydělávají drobnou živností.
Do činnosti Bartoška v sociální oblasti spadá například návrh, který představil před několika dny. Jedná se o sérii opatření, která mají postiženým pomoci snáze se dostat k penězům od státu na pořízení zvláštních pomůcek. Lidovci chtějí například zvýšit příspěvek na mobilitu u lidí, kteří jsou držiteli průkazu ZTP/P, a to na 600 korun za kalendářní měsíc.
„Mou ambicí je schválit změnu zákona o poskytování dávek pro osoby se zdravotním postižením ve Sněmovně do konce volebního období,“ uvedl 20. září místopředseda Sněmovny a lidovců Jan Bartošek (více o návrhu zde).
V nedávné době se také zapojil do sporu, jaké hlavní město má mít Izrael v atlasech českých školáků. „Izrael má jen jedno hlavní město, a to je Jeruzalém,“ pronesl na demonstraci na pražském Václavském náměstí (více o demonstraci zde).
Mnohem víc pozornosti však zaznamenal jeho loňský spor s ministrem financí a šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem. Bartošek navrhl legalizovat on-line sázení u firem, které nemají sídlo v České republice. Argumentoval tím, že je třeba naše právo harmonizovat s evropskými normami (více o návrhu zde).Babiš v reakci na to uvedl, že Bartošek jedná v zájmu hazardní lobby. Tvrdil, že stejný návrh už předtím doputoval na ministerstvo financí od Marka Hermana z Asociace provozovatelů kurzových sázek (více o obvinění zde).
Bartošek nařčení odmítl s tím, že se problematice věnoval dlouhodobě. Uvedl, že od Babiše očekává omluvu (více zde).
