Kolik? Otázka, na kterou si nyní nikdo netroufá odpovědět. A to ani odhadem. „Ministerstvo vnitra v tuto chvíli nemá k dispozici žádné odhady, kolik válečných veteránů by po skončení konfliktu na Ukrajině mohlo do České republiky dorazit,“ potvrdila mluvčí resortu Hana Malá.
Tipnout počet si netroufá ani Filip Stowasser z Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). „Přesné indikace počtu osob vystavených bojové zátěži potenciálně přicházejících do České republiky nelze odhadnout,“ uvedl pro iDNES.cz s tím, že se ale očekává, že počet bude relativně nízký.
„Jejich pobyt bude totiž řízen pobytovým režimem a zákony jak České republiky, tak zákony Ukrajiny,“ doplnil Stowasser. Mluvčí ministerstva Malá doplnila, že další vývoj bude záviset především na situaci po válce a na rozhodnutích přijatých na úrovni Evropské unie.
„V případě ukončení dočasné ochrany se počítá s přechodným obdobím, během něhož budou mít uprchlíci prostor rozhodnout se o své budoucnosti, ať už půjde o návrat domů, nebo přechod do standardního pobytového režimu v České republice,“ doplnila.
Zároveň zopakovala, že nové příchody ukrajinských občanů budou již podléhat standardnímu imigračnímu režimu podle zákona o pobytu cizinců. „Kdy podmínkou získání pobytového oprávnění je i bezpečnostní prověrka,“ dodala Malá.
Mechanismu podpory
Byť nikdo neví, kdy válka na Ukrajině skončí, tak se již i Česko připravuje na možný příchod válečných veteránů a jejich začlenění. Mnozí z nich mají právě v České republice manželky, děti či rodiče, kteří utekli před ruskou agresí. Dalším důvodem, proč by mohli zamířit do Česka je malá vzdálenost na Ukrajinu.
Ministerstvo vnitra v říjnu v Registru smluv zveřejnilo smlouvu s Mezinárodní organizací pro migraci (IOM) o příspěvku na projekt, který se zaměřuje na vytvoření národního a regionálního mechanismu podpory válečných OVBZ z Ukrajiny a jejich rodin.
Z dokumentů vyplývají však i dosud neznámé detaily. Mimo jiné, jak by mohla pomoc válečným veteránům v Česku vypadat či jakými psychickými problémy mohou muži po válce trpět.
Jak konec války potrápí Česko. BIS varuje před migrací veteránů i mafií |
Někteří mohou navázat na předchozí život
Dokument mimo jiné poukazuje, kolik uprchlíků nyní žije v Česku, a současně odhaduje, kolik bych ji tu po válce mohlo zůstat. „Podle odhadu Úřadu vlády se počet uprchlíků z Ukrajiny, kteří by mohli v Česku střednědobě zůstat, pohybuje mezi 258 a 280 tisíci,“ píše se něm.
Stát současně nyní zjišťuje, jak by země byla připravena na válečné veterány, kteří by do Česka mohli dorazit za svými rodinami.
„Úřad vlády, příslušná ministerstva, Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) a odborníci v současnosti pracují na mapování dostupných služeb například v oblasti duševního zdraví, které by mohly být pro osoby vystavené bojové zkušenosti a jejich rodiny k dispozici a mohly tak na případnou situaci patřičně reagovat,“ popsal dále pro iDNES.cz Stowasser z IOM.
Uprchlíci z Ukrajiny mohou v Česku zůstat i dva roky po válce, říká Rakušan |
Byť Česko rozvinulo systém podpory pro lidi s dočasnou ochranou, tak OVBZ mají specifické potřeby.
„Čelí zdravotnímu a psychickému vypětí traumatického či jiného charakteru, sociální nejistotě, nejasnému uznání veteránského statusu na Ukrajině a jazykovým i kulturním bariérám,“ stojí ve zveřejněném dokumentu s tím, že je nutné vytvořit integrovaný systém duševní a psychosociální podpory a pomoci s návratem do civilního života.
„Důležitou roli v tomto procesu hraje také sjednocení rodin, které přispívá ke stabilitě a usnadňuje začlenění těchto osob do společnosti,“ doplňuje zpráva.
„Vystavení extrémnímu stresu“
Právě IOM má podle dokumentu hrát zásadní roli při propojování aktérů na národní i regionální úrovni. Mezinárodní organizace má například zajistit školení odborníků z neziskového a veřejného sektoru.
„Projekt rovněž zahrnuje aktivity zaměřené na prevenci domácího násilí, vykořisťování, obchodu s lidmi a obecné kriminality. Nástroje, metodiky a know-how vytvořené v rámci projektu, budou dále využitelné také pro české občany se zkušeností s ozbrojeným konfliktem,“ píše se dále ohledně projektu.
Byť se očekává, že do Česka by měl dorazit menší počet válečných veteránů, tak současně dokument upozorňuje na to, že jde o skupinu lidí, kteří mají přímou zkušenost s válkou a nesou si z ní traumata.
Ukrajinci odvedli na daních v Česku přes osm miliard. Dvakrát víc, než stojí pomoc |
„Často poznamenané vážnými fyzickými zraněními, ztrátou blízkých a dlouhodobým vystavením extrémnímu stresu,“ vyjmenovává zpráva. Chystaný projekt má tak válkou poznamenaným pomoci s návratem do běžného života. Jenže, jak také upozorňuje, mnozí válečný veteráni trpí psychickými problémy.
„Například 52,6 procent z nich trpí posttraumatickou stresovou poruchou a dalšími obtížemi, což představuje zásadní výzvu při jejich návratu do civilního života a do společnosti,“ vyplývá z průzkumu Ukrajinského fondu pro veterány o potřebách veteránů a veteránek, který proběhl na podzim loňského roku.
Z něj také vyplynulo, že 35 procent uvádí příznaky deprese a 23 procent pocity smutku či beznaděje.
Morální trauma
Mezi nejčastější duševní poruchy u válečných veteránů a lidí zasažených bojovým traumatem podle odborníků patří depresivní porucha, charakterizovaná přetrvávajícím smutkem, ztrátou zájmu a únavou. Časté jsou také úzkostné poruchy, zejména generalizovaná úzkostná a panická porucha.
Dále je běžně diagnostikovaná posttraumatická stresová porucha, která se často vyskytuje spolu s komplexním PTSD, jež zahrnuje navíc přetrvávající problémy v oblasti emocí, identity a vztahů.
Ukrajinci berou Čechům práci, plyn berme i z Ruska, řekl Okamura v Rozstřelu |
Rozšířené jsou podle odborníků také poruchy spánku či poruchy způsobené užíváním návykových látek, zejména alkoholu, opioidů a sedativ.
Dalším klinicky významným konceptem je podle odborníků morální trauma, které není oficiální diagnózou, ale označuje hluboký vnitřní konflikt a narušení hodnotového systému, často v důsledku eticky náročných válečných zkušeností.
Telefonní linka na Ukrajinu
Součástí pomoci v Česku by mohlo být například zřízení tzv. telemostu. Jak z dokumentů mezi organizací a ministerstvem vyplývá, jednalo by se o přímou specializovanou telefonní linku na Ukrajinu.
„IOM bude zprostředkovávat spojení mezi OVBZ nebo jejich rodinnými příslušníky a příslušnými odborníky či centry na Ukrajině, které poskytují psychosociální podporu a krizovou intervenci,“ uvádí dokument s tím, že linka bude zřízena jako součást systému okamžité emocionální podpory.
„Její význam je zvláště důležitý vzhledem k omezenému počtu specialistů v České republice s odborností v této oblasti, a také kvůli potřebě kulturní a jazykové blízkosti. Linka bude zřízena v rámci projektu. Samotný telemost však bude plně financován z jiných zdrojů,“ doplňuje dále zpráva.
Do Evropy dorazila vlna ukrajinských kluků. V Česku nejspíš končí u pásu |
Součástí projektu má být i informační kampaň. „Budou vytvořeny informační materiály pro odbornou veřejnost zaměřené na včasné rozpoznání známek psychického strádání, citlivou komunikaci v každodenních situacích, včetně způsobu, jak předcházet eskalaci napětí, a přehled dostupných forem pomoci,“ uvádí dokument.
Materiály mají dostat pracovníci prvního kontaktu, a zástupci místní samosprávy i státní správy.
„Pro ukrajinskou komunitu bude realizována online informační kampaň zaměřená na snížení stigmatizace tématu duševního zdraví, zvýšení povědomí o známkách psychického strádání a výskytu duševních obtíží,“ dodává k projektu dokument.
