Redakce iDNES.cz má k dispozici zápisky jednoho z účastníků jednání výboru pro sexuální menšiny. Podle nich je atmosféra téměř rodinná a připomíná více jednání aktivistů než nestranné skupiny fungující pod hlavičkou Úřadu vlády.
"Jednání Výboru pro práva sexuálních menšin bylo od počátku charakterizováno velmi familiární atmosférou (tykání, oslovování se křestními jmény) a dominantní úlohou Jiřího Hromady," píše se v zápisu.
Z přibližně dvacítky členů výboru jsou nestranní jen zástupci ministerstev. Drtivá většina ostatních jsou zástupci organizací více či méně otevřeně bojujících za homosexuály.
"Členové výboru jsou vybíráni tak, aby byly reprezentovány organizace a instituce, které se dané problematice věnují," vysvětlila iDNES.cz tajemnice rady vlády pro lidská práva Lucie Otáhalová, která činnost výboru koordinuje.
"Je to perfektně zajištěno co do objektivizace, takže nemám žádné obavy. Všechny výstupy z Rady jdou do příspěvkového řízení, kde se k tomu vyjadřují všechny resorty," vyvrací námitku o nevyváženosti ministr pro lidská práva Michael Kocáb.
A dodává, že díky připomínkovému řízení "poměr dejme tomu těch lobbistů může být na konci 200:2".
Ministerští úředníci v. homosexuální lobby
Podle Otáhalové je ve výboru zastoupeno pět ministerstev - práce a sociálních věcí, školství, zdravotnictví, vnitra a spravedlnosti. Oslovené ministerstvo obrany prý svého zástupce nedodalo. Podle informací iDNES.cz od jednoho z účastníků schůzky se ale v praxi jednání výboru účastní pouze dva ministerští úředníci.
Otáhalová se také odvolává na zastoupení Státního zdravotnického ústavu a Sexuologického ústavu, stejně jako tří členů akademické obce - Univerzity Palackého v Olomouci, Právnické fakulty a Fakulty sociálních věd UK.
Ti ale nejsou nestrannými experty. Zástupce Sexuologického ústavu je aktivistou, který dříve pracoval v Gay iniciativě. Delegátka Palackého univerzity sepisuje příručky proti homofobii, zástupce Univerzity Karlovy je zase tvůrcem současného požadavku na odstranění údajné diskriminace homosexuálů v zákoně o registrovaném partnerství.
Třetí členka akademické obce je také jasně ideově vyhraněná - feministka, která pracuje na katedře genderových studií, zaměřuje se na gay a lesbická studia a "překračování genderových hranic".
Zbytek výboru tvoří dvanáct zástupců nevládních organizací, které lobbují za práva sexuálních minorit nebo se zabývají lidskými právy obecně.
"Je to velmi nevyvážené složení, které v podstatě vyjadřuje názory minority. Spíše než poradní vládní orgán je nezbytné to vnímat jako zájmovou lobbistickou strukturu, jako konkrétní menšinový zájem," řekl iDNES.cz exministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. "To není nic nelegitimního v demokratické společnosti, jenom by ten lobbistický zájem neměl být reprezentován státní strukturou," dodal s tím, že složení výboru by se mělo změnit.
Podle Jiřího Hromady pramení Nečasova poznámka z neznalosti. "Když Rada vlády výbor schválila, nikdo nedefinoval, kolik a odkud bude mít členů. Vznikl spontánně z pracovní skupiny, která pracovala už dva roky předtím," řekl iDNES.cz člen výboru Jiří Hromada.
Podle něj může mít výbor třeba dalších deset členů. "Budeme jenom rádi. Jsme připraveni s kýmkoli spolupracovat," řekl.
Chová se jako jedna z nich, zapsal si účastník schůzky
Nestranná není podle pozorovatele schůzky ani sama koordinátorka Otáhalová. "Po celou dobu jednání působila spíše jako členka některé z těchto nátlakových neziskových organizací než jako nestranný zástupce vlády České republiky," zapsal si do poznámek.
Otáhalová už před evropskými volbami z pracovní adresy rozesílala předvolební agitační leták Kateřiny Jacques určený pro sexuální menšiny. - více o letáku čtěte zde
Koordinátorka ale zaujatost odmítá. "Při své činnosti vystupuji v souladu s posláním tohoto ministerstva - podporovat a chránit lidská práva. Včetně práv menšin, a v tomto konkrétním případě včetně práv LGBT (lesby, gayové, bisexuálové a transgender, pozn. red.) menšiny," uvedla.
"Cíle výboru a nevládních organizací mohou být v řadě případů obdobné," připouští Otáhalová. "V podstatě u každé otázky se zvažuje, jakou cestu řešení zvolit - zda připravit podnět radě, nebo zda může být řešení dosaženo jinými způsoby," vysvětluje.
Výbor a adopce dětí homosexuályPříkladem práce výboru je právě otázka adopcí dětí. Člen výboru Jan Wintr z Karlovy univerzity informoval na posledním zasedání o své studii na téma adopce dětí registrovanými partnery, jejíž vypracování zadalo sdružení Gender Studies. Podle Wintra je současná právní úprava protiústavní - zákon o registrovaném partnerství totiž výslovně zakazuje adoptovat děti, čímž se dostává do sporu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva. Homosexuálové tak tvrdí, že je zákon diskriminuje, protože zatímco jako jednotlivci (kteří žijí tzv. na hromádce) děti adoptovat mohou, v homosexuálním svazku to nelze. "Přítomní se shodli na tom, že v době schvalování zákona šlo o nutnou úlitbu, aby prošel. Konečným cílem, respektive dalším cílem, jsou však adopce," stojí v zápise. Výbor se proto rozhodl podat radě vlády podnět, aby v novelizaci zákona tento sporný paragraf vypustila. Ta jí vyšla vstříc, námitku ale musí ještě posoudit vláda sama. - čtěte Vládní rada chce umožnit adopce dětí homosexuálům Pokud vláda novelizaci nepředloží, pokusí se nevládní organizace získat potřebný počet poslanců a senátorů k podání k Ústavnímu soudu. "Neprojde to napoprvé, ale třeba na popáté jako registrované partnerství, ale společnost si na to musí zvyknout," zaznělo podle zápisu na setkání výboru s odkazem na komplikované přijetí registrovaného partnerství, které se v parlamentu podařilo prosadit až na několikerý pokus. Pro tuto iniciativu hlasovali všichni kromě zástupců ministerstev. |
