Většímu počtu dětí, které nemluví česky, je proto potřeba lépe přizpůsobit a rozšířit výuku, zejména pak češtiny. Navíc před rokem nebyla pro některé děti cizince výuka českého jazyka dostupná.
Podle průzkumu výzkumné organizace PAQ Research se loni domluvilo česky v běžných situacích bez obtíží 59 procent ukrajinských dětí. Přesto organizace doporučovala vyučovat více češtiny.
Ministerstvo školství nalije více peněz do škol s ukrajinskými studenty![]() |
Resort školství proto chystá od září změny, jak výuku dětem s jiným mateřským jazykem navýšit.
V plánu je například prodloužení doby z 12 na 24 měsíců, po kterou má žák-cizinec nárok docházet na jazykovou přípravu. Ta není vysloveně povinná. Někde cizinci chodí na češtinu po běžném vyučování, jinde místo výchov.
Zároveň se má navýšit i počet hodin výuky, a to až na 400 hodin za dva roky. Čeština se má zavést také v přípravných třídách pro předškoláky na základních školách. Ty ale fungují jen někde.
„Vícejazyčné děti s neznalostí češtiny potřebují mnohaletou podporu v rozvoji vyučovacího jazyka, aby se dostaly na úroveň srovnatelnou s rodilými mluvčími,“ upozorňuje Klára Ptáčková, vedoucí oddělení služeb pro základní školy z organizace Meta, která podporuje děti s odlišným mateřským jazykem. Další úpravou by mělo být cílenější zaměření výuky podle věku a schopností dětí.
Ukrajinské děti se rychle učí česky, jejich matky oceňují vstřícnost kantorů![]() |
„Bylo například obtížné vyučovat v jedné skupině češtinu jako druhý jazyk u nečtenářů či začínajících čtenářů a zároveň u dětí na 2. stupni základní školy,“ přibližuje další změnu v návrhu Ptáčková.
Snížit by se měl počet dětí i při online výuce jazyka. „Novela upravuje velikost těchto skupin na dva až pět žáků z důvodu zajištění větší efektivity,“ vysvětlila mluvčí ministerstva Tereza Fojtová.
Prezident Asociace základních škol Luboš Zajíc ale upozorňuje, že forma distanční výuky není úplně ideální. „S žáky základních škol bývá obecně jednodušší práce ve třídě, kdy se dá použít i například nějaká skupinová práce, možnost to ale je,“ připouští Zajíc.
Česky se učí i Mongolové
Podle Zajíce se poslední dobou výuka češtiny koncentrovala hlavně na žáky z Ukrajiny. „Ale ten problém je mnohem širší, protože jsou tu nejen ukrajinští žáci, ale také velká skupina žáků, třeba z Mongolska nebo jiných asijských zemí, jejichž rodiče tady pracují. Takže postupně si myslím, že výuka českého jazyka jako cizího jazyka se bude muset rozšiřovat,“ míní Zajíc.
Mateřské, základní a střední školy navštěvuje více než 100 tisíc dětí s cizí státní příslušností, nejvíce z nich, přes 70 tisíc, je na základních školách. To je dvojnásobek oproti školnímu roku 2021/22.