Hodnocení letošních komunálních voleb lze uvodit dokumentem Ministerstva vnitra, který se týká československých parlamentních voleb z roku 1925: „Josef Čadílek ze Štarnova, soudní okres Olomouc, byl okresním soudem v Olomouci odsouzen k pokutě 500 Kč nebo k 25 dnům vězení za to, že se sice dostavil k volbám, ale odmítl odevzdat hlas s poukazem na to, že nezná všechny kandidáty na hlasovacím lístku, a tudíž jim nemůže v souladu se svým svědomím odevzdat svůj hlas.“
„Politická scéna se tříští, nástup hnutí ANO zužuje manévrovací prostor pro zavedené strany.“ |
Citát pochází z publikace ČSÚ a pana Čadílka stihl trest, neboť za první republiky byla volební účast povinná. Tím rozhodně nechci podpořit volání po obnovení volební povinnosti, ba právě naopak. Neboť těžko nutit občany k hlasování, když většina z nich kandidáty pořádně nezná, určitě ne všechny - samozřejmě, s výjimkou malých obcí. Nezná či přesněji řešeno často ani nemůže znát. Extrémním příkladem je hlasování do celopražského zastupitelstva. Počet kandidátů na „volební plachtě“ přesahoval snad i biologické možnosti lidského poznání.
Komunální politická scéna se tudíž logicky blíží té celostátní s rostoucí velikostí sídla: čím větší město, tím více lidé hlasují na základě celostátních politických preferencí, byť s výraznými místními odchylkami. V tomto ohledu výsledky ve velkých městech potvrdily dlouhodobější celostátní politické trendy. Politická scéna se tříští, nástup hnutí ANO zužuje manévrovací prostor pro zavedené strany a navíc, kde jinde než v politice by mělo platit, že příklady táhnou, a tudíž Andreje Babiše se snaží a budou snažit napodobit i jiní.
„Už nebude stačit se vymezovat vůči minulé politické elitě a slibovat lepší časy.“ |
Úspěch hnutí ANO v komunálních volbách pro něj ale znamená velký zlom, neboť teprve teď se skutečně stane stranou (hnutím). Nyní bude za ANO v zastupitelstvech či přímo na radnicích zasedat velké množství lidí, a o řadě z nich asi platí, že je Andrej Babiš dosud vůbec nezná, podobně jako pan Čadílek prvorepublikové stranické kandidáty. Lidí, které do jejich pozic dosadily hlasy voličů, a nikoliv pouze vůle centrály. A též lidí, před nimiž se nyní mohou otevřít svody, na které nedávno doplatila ODS.
Říjnové volby ve fotografiích    |
ANO uspělo především díky celostátní podpoře, jíž se u voličů od parlamentních voleb těší a jež dle některých průzkumů i roste. A též díky viditelné a tudíž i nákladné kampani. Nyní však bude u vlády nejen na celostátní rovině, ale asi rovněž v řadě měst. Už mu nebude stačit vymezovat se vůči minulé politické elitě a slibovat lepší časy. Úspěch ve volbách přináší politickou odpovědnost a působení velkého počtu lidí zvolených za ANO na různých úrovních politického systému již neumožní dosavadní mediální krytí celého hnutí několika tvářemi. Pravděpodobně se projeví rovněž tlakem na posílení demokratické struktury uvnitř hnutí, které pak půjde mnohem hůře řídit jako firmu. ANO se tak asi přiblíží k „obyčejné partaji“, tedy útvaru, proti němuž se dosud vehementně vymezovalo. Úspěch, o nějž chtě nechtě muselo usilovat, tak může hnutí ANO přivodit i plno nečekaných problémů.
