Experti měřili hluk ve městech, v okolí dopravních tepen, železničních tratí nebo u pražského Letiště Václava Havla. Mapa poslouží krajským úřadům a ministerstvu dopravy pro plánování ochranných opatření. „Lidé jsou nejčastěji vystaveni hluku ze silnic,“ říká mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová.
Nadměrným hlukem je ohrožen každý sedmý Čech. Ve velkých městech jako Praha, Brno, Ostrava dokonce ruch z ulice kazí spánek devíti z deseti obyvatel. Situace není o moc lepší ani přes den, kdy jsou limity mírnější. Za překročení hygienické normy se považuje během dne hluk nad úrovní 60 decibelů, což je o deset víc než přes noc. Takový hluk trápí asi 1,3 milionu lidí. To je, jako kdyby u okna byla neustále spuštěná myčka na nádobí nebo u něj někdo hlasitě mluvil.
Hluk ničí srdce
Lékařské studie prokazují, že vystavení organismu nadměrnému hluku s sebou nese riziko zdravotních problémů. Podle Světové zdravotnické organizace se riziko zvyšuje při dlouhodobém vystavení se hluku nad 55 decibelů, hluk nad 65 decibelů už zdraví poškozuje prokazatelně.
„Může dojít ke zvýšení tlaku, poruchám spánku, rozmrzelosti. U někoho to může vyvolat různá metabolická onemocnění, jako je cukrovka,“ vyjmenovává hygienička Jana Derková.
Nadměrný hluk může mít rovněž za následek poruchu svalové činnosti, kardiovaskulární problémy, infarkt či mozkovou mrtvici.
Pokud někoho obtěžuje hluk z okolí, může se obrátit na příslušnou krajskou hygienickou stanici, která limity měří. Jestliže ta skutečně zjistí překračování normy, začne věc řešit se správcem komunikace nápravu. Výsledkem může být například položení tiššího asfaltu nebo výměna oken.
Hluk z ulice ohrožuje zdraví. Pomoci mohou okna s ventilačním modulem |
Představte si, že ráno vstáváte a pod otevřeným oknem vám hučí myčka na nádobí. Přijdete z práce, myčka hučí pořád a její zvuk neustává, ani když jdete spát. Zdánlivě absurdní příklad, jenže... Taková průměrná myčka vydává hluk o hodnotě 60 decibelů, což je hladina, se kterou se každou noc musí potýkat minimálně stovky tisíc Čechů. Jen místo myčky jim pod okny hučí projíždějící auta.
Optimální noční limit podle hygieniků je 50 decibelů, tedy o deset méně než v předcházejícím příkladu. I jeho dodržení je ale v největších českých městech problém. Z hlediska počtu obyvatel je na tom nejhůře hlavní město, kde musí každý večer usínat s nadlimitním hlukem půl milionu lidí. Nezaostávají ale ani další aglomerace. V Brně se kvůli ruchu ze silnic a železnice v noci budí 153 tisíc lidí a v téměř třistatisícové Ostravě žije v místech s nadměrným nočním rámusem zhruba polovina obyvatel.
Víc než milion lidí si navíc neodpočine ani přes den. Ve městech se překračují mírnější denní limity poměrně často. Skutečný extrém zažívá devět tisíc lidí v největších českých a moravských aglomeracích. U jejich obydlí totiž dosahuje hladina hluku běžně 75 decibelů. To je hluk, který se pohybuje někde mezi potleskem v sále a duněním tunelu metra. Pokud byste pracovali v podobném prostředí, od 80 decibelů výš by vám musel zaměstnavatel pořídit ochranné pomůcky na uši.
Mapa plná randálu
Ministerstvo zdravotnictví sestavilo už třetí mapu, která znázorňuje hlučnost na nejproblematičtějších místech. Jde o velké silnice, po nichž projedou na tři miliony vozidel ročně, železnice s provozem 30 tisíc vlaků za stejné období a Letiště Václava Havla. Plní tak povinnost, kterou státu uložila Evropská unie.
Získaná data budou základem pro strategii, jak hluk omezit. To bude úkol především pro ministerstvo dopravy. K poměrně zásadním změnám ale došlo i v nedávné minulosti. „Dříve bylo běžnou praxí, že stavební úřad povolil stavbu v hlukově zatíženém území a následně pak obyvatelé z dotčených staveb požadovali po vlastníkovi dálnice dodatečnou výstavbu protihlukových stěn,“ vysvětluje tisková mluvčí ministerstva dopravy Lenka Rezková.
Takový postup už ale podle nové legislativy není možný. Pokud se developer rozhodne vybudovat byty blízko dálnice, musí je proti hluku ochránit na vlastní náklady. Když se naopak rozšiřuje dopravní stavba, není možné ji zkolaudovat, pokud hlukové limity nedodržuje.
30. prosince 2009 |
Tišší asfalt, nová okna
Do kompetence státu spadá řešení pouze největších dopravních staveb, tedy dálnic a silnic I. třídy, železnic a letišť. Třeba Ředitelství silnic a dálnic ČR může řešit nadměrný hluk položením tichého asfaltu, budováním obchvatů, protihlukových stěn, zjednosměrněním nebo zúžením silnic do jednoho pruhu. Ale i výměnou oken v případech, kdy není jiná možnost. „V takovém případě nabídneme všem lidem, kterých se to týká, výměnu oken za protihluková. Zjistíme, kolik lidí nám to odsouhlasí, vypíšeme veřejnou zakázku a vybereme firmu, která to udělá,“ popisuje mluvčí ŘSD Jan Studecký.
Brno trápí nadměrný hluk, v noci se dobře nevyspí devět lidí z deseti |
K podobným opatřením ze zákona přistupují i všichni správci dopravních komunikací. Jestliže někoho ruší auta projíždějící po silnici spadající pod město, případnou výměnu oken zajišťuje po konzultaci s hygienou daný městský úřad. Totéž platí pro železnice. „Ročně do takových opatření investujeme řádově desítky milionů korun,“ zdůrazňuje mluvčí Správy železniční dopravní cesty Marek Illiaš.
Pokud dotyčný žije v rušivém prostředí, má několik možností, co dělat. „Dvě varianty vedou přes úřady, třetí je žaloba přes soudní řízení,“ upozorňuje Michal Kuk z advokátní kanceláře Frank Bold, která na svých stránkách vydala „Kompletní manuál občana obtěžovaného hlukem“.
První cestou je podnět ke stavebnímu úřadu, druhou obrácení se na krajskou hygienickou stanici s dotazem, jestli v daném místě měření hluku prováděla a kdy. „Může se ukázat, že se měření uskutečnilo kdovíkdy a od té doby se situace změnila. Pak je možné hygienu zažádat o nové měření, a jestliže se ukáže, že limity jsou překračovány, může to hygiena začít řešit,“ dodává Kuk.
Trochu jiná situace nastává v případě rušení nočního klidu hlučnými sousedy nebo návštěvníky blízké restaurace. V takovém případě je na místě obrátit se na policii.
Obyvatelé části Brodu sepsali petici kvůli příliš hlučné železnici (leden 2018):
21. ledna 2019 |
