Ve čtvrtek v šest hodin večer je historická budova pražského hlavního nádraží těsně po pravidelné dezinfekci. Prostorem se line vůně saponátu, na zemi polehávají malé děti, některé z nich tvrdě spí. Matky posedávají vedle nich, některé se spolu baví. Okny prosvítá zapadající slunce. My, dobrovolníci, kterým právě začala směna, zatím napilno nemáme.
Je to však pouze klid před bouří, která začne už za několik okamžiků. A to v momentě, kdy se začne rozdávat večeře. Od plnohodnotného jídla má však daleko, příděl jídla tvoří jedny čínské instantní nudle, croissant a pomeranč na osobu. Přesto se u várnic s čajem a u jídla nakupí během několika minut dav lidí, který se po další hodinu a půl nijak nezmenšuje.
Stojím frontu na večeři pro paní Ludmilu, která je na dlouhé čekání příliš stará. „Přijela jsem dnes z Ukrajiny, chtěla bych tu někde přespat a dál pokračovat do Německa,“ říká mi. Nejspíš se jí podaří dostat mezi skupinu nejzranitelnějších, kteří nemusí spát v přistaveném osobním vlaku, ale mohou využít noclehárnu nahoře v budově.
„Můžeš připravit hrací koutek pro děti,“ instruuje mě dobrovolnice z neziskové organizace Iniciativa Hlavák, která na směně zajišťuje koordinaci dobrovolníků. K papírům, pastelkám a omalovánkám se okamžitě přihrne několik dětí a pouští se do díla.
Spolu s rostoucí tmou se do nádražní budovy hrne víc a víc lidí. Přibývá dětského křiku a všeobecného zmatku. Na některých lidech, kteří na nádraží pomáhají, je vidět značná frustrace. Každou chvíli musí umravňovat děti, které by si mohly ublížit, uprchlíci často o něco žádají, v hale je hluk a horko. A situace se nelepší už týdny.
V jednu chvíli odněkud vyběhne příslušník ochranné služby a strhává zpět chlapečka, který se nebezpečně naklání nad zábradlí, pod kterým je průhled do podchodu vedoucího k peronům.
Odkliďte ty Romy, říká mi cestující
Podchodem zanedlouho kráčím i já s asi desetičlennou rodinou. Jdeme směrem k vlaku, který je odveze do slovenského města Čadca. Po cestě si všímám pohoršených pohledů, které směrem k nám od některých cestujících směřují. Na peronu mě dokonce zastaví žena a žádá mě, zda bych mohla „ty Romy někam odklidit“. „Necítím se tu bezpečně,“ říká dramaticky, přestože skupinku Romů na peronu tvoří pouze ženy a děti.
Dobrovolníci, hasiči i další složky, které na nádraží působí, se naopak snaží běžence maximálně chápat. Krizový manažer z Organizace pro uprchlíky (OPU) Michal Horniecký však přiznává, že je to někdy náročné. „Frustrace narůstá, mezi námi a uprchlíky je kulturní i jazyková bariéra. Ti lidé mnohdy nejsou gramotní, mají velké rodiny, což práci znesnadňuje,“ řekl.
Je očividné, že se od otevření stanového městečka v Troji na hlavním nádraží nic nezměnilo. Uprchlíků neubylo a pomáhající složky jsou pod stále se zvyšujícím tlakem.
Aktivisté demonstrovali před vnitrem za romské uprchlíky z Ukrajiny |
Horniecký z OPU mé dojmy potvrzuje. „Stanové městečko situaci tady nic nevyřešilo. Z našeho pohledu stany představují rozšířené kapacity pro Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU), které se tady u nás dramaticky neprojevují. V množství lidí, kteří se tu pohybují, je to zlomek,“ uvedl.
Stále sem každý den přichází 100 až 200 nových lidí. Na nádraží navíc zůstávají rodiny, které cestují po střední Evropě nebo České republice. „Jsou tady i skupiny, které mají registraci, vízum a zajištěné ubytování, na kterém z různých důvodů nechtějí být,“ tvrdí Horniecký.
Do června pomoc uprchlíkům skončí
Protože je aktuální situace na nádraží dlouhodobě neudržitelná, má tam do 31. května drtivá většina služeb pro uprchlíky skončit. České dráhy na noc nebudou přistavovat vlak, který denně poskytuje přístřeší stovkám lidí. Skončí vydávání jídla, humanitární pomoc. Na nádraží má zůstat pouze infostánek, jako tomu bylo na začátku uprchlické vlny.
Místo pomáhání lidem se musíme zapojovat do represe. Řešíme, aby někdo neběhal po peronu, rozdáváme malé příděly jídla, které jsou nutričně neodpovídající a nastavené na úplně jinou kapacitu.
Michal Horniecký, Organizace pro pomoc uprchlíkům
O plánu poprvé promluvil v týdnu pražský primátor Zdeněk Hřib. Rozhodnutí odůvodnil tím, že pomoc se na nádraží rozvinula do podoby, která nebyla původně zamýšlena. „Mělo jít pouze o informační kiosek. Na základě schůzky s neziskovými organizacemi, hasiči nebo policií bude na hlavním nádraží pomoc ukončena. „Chceme, aby to proběhlo nějak řízeně a nevznikaly zmatky,“ řekl ve středu Hřib.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvHorniecký z Organizace pro pomoc uprchlíkům, která pomoc na hlavním nádraží organizuje, s plánem souhlasí. Vadí mu, že spolu s dalšími neziskovými organizacemi zakrývají „nekompetentnost, nekoncepčnost a manažerské selhání jiných orgánů.“ To je podle něj možné dělat přechodně, ale ne dlouhodobě. „Nejsme ve středověku, kdy charita a kláštery provozovaly všechny nemocnice,“ poznamenal.
Atmosféra se mění, zápach zůstává. Dobrovolnicí mezi uprchlíky na Hlaváku |
Činnost OPU a neziskových organizací podle něj měla spočívat v tom, že posílají uprchlíky do Krajských asistenčních centrem pomoci Ukrajině (KACPU) nebo dál do finální destinací běženců. „KACPU kvůli kapacitním důvodům nefunguje, tudíž se tu vytváří model, který nyní vidíme. Místo pomáhání lidem se musíme zapojovat do represe. Řešíme, aby někdo neběhal po peronu, rozdáváme malé příděly jídla, které jsou nutričně neodpovídající a nastavené na úplně jinou kapacitu,“ dodal.
Iniciativa Hlavák naopak rozhodnutí města označila za nešťastné a nehumánní. „Jako cestu ke zlepšení této situace bychom naopak očekávali větší pomoc státu vedoucí ke zlepšení podmínek pro přijíždějící uprchlíky,“ tvrdí organizace. Stát by měl podle organizace zajistit především důstojné ubytování, aby lidé na nádraží nemuseli trávit delší dobu.
Uprchlíci budou na nádraží do června, vykázat je nejde, říká šéf Správy železnic |
Iniciativa zároveň upozornila na to, že tato nouze postihuje výhradně uprchlíky romského původu. „Je pro nás jen velmi těžko představitelné, že v situaci, kdy by na nádraží spaly na podlaze stovky dětí patřící k etnickým Ukrajincům, by byla odezva ze strany státu stejně omezená a restriktivní,“ dodali její zástupci.
Až bude pomoc na nádraží ukončena, zřídí se podle ministra vnitra Víta Rakušana stanoviště se zastoupením policie, hasičů a odboru azylové a migrační politiky. Lidem bude dávat informaci, zda mají nárok na dočasnou ochranu. Pokud nárok mít nebudou, například kvůli maďarskému občanství, bude resort ve spolupráci s ministerstvem dopravy zajišťovat cestu zpět do dané země. Lidem, kteří budou v danou dobu v nějaké fázi lustrace, bude nutné zajistit ubytování jinde než na nádraží. Rakušan předpokládá, že se problém do konce května podaří systémově vyřešit.