Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Hygienická služba je strašně poddimenzovaná, a to jak personálně, tak finančně. V tuto chvíli nám chybí téměř sto lidí, přičemž průměrný plat v hygienické službě je kolem 40 tisíc hrubého. To opravdu není motivační ohodnocení pro vysoce vzdělané odborníky,“ upozorňuje Macková.
Nástupní plat mladého vysokoškoláka se podle ní v některých případech pohybuje pod hranicí zaručené mzdy. „Musíme doplácet kolegům, aby vůbec dostali zákonný minimální plat,“ říká hlavní hygienička s tím, že většinu zaměstnanců v systému tvoří ženy.
Co hrozí občanům?
Podle ní je situace alarmující a hrozí, že při další zdravotní krizi nebude mít stát dostatek specialistů na zvládání rizikových infekčních onemocnění.
„Pokud by přišla další pandemie, nemusí se sice opakovat to, co jsme zažili s covidem, ale problémy přesto nastanou. Teď například sledujeme nárůst spalniček v Evropě, což je důsledek poklesu důvěry v očkování. Kdyby vypukla větší epidemie, mohlo by se stát, že nebudeme mít dostatek odborníků, kteří by zabránili jejímu šíření,“ varuje Macková.
Podle ní je největším rizikem to, že hygienici už dnes nestíhají pokrývat všechny agendy. „Nejde jen o epidemie. Hygiena se stará o kontrolu pitné vody, pracovních podmínek, měření hluku nebo hygienu dětí a mládeže. Práce neustále přibývá, ale lidí na ni máme pořád méně.“
Další problém vidí Macková v politizaci hygienických rozhodnutí. „Za pandemie covidu se nám nepodařilo oddělit odbornou část od politické části. Hlavní hygienik je stále podřízen ministrovi zdravotnictví. V Německu má Institut Roberta Kocha přímý vliv na vládní rozhodování, u nás to tak není.“
Málo peněz a nedůvěra v očkování
Řešení vidí šéfka SZÚ ve schválení novely zákona o ochraně veřejného zdraví. Ta se připravuje už čtyři roky, ale podle Mackové stále neobsahuje dostatečné finanční krytí pro její úřad. „Potřebujeme minimálně 100 milionů korun ročně jen na to, abychom udrželi stávající odborníky a předešli jejich odchodům.“
Jedním z palčivých problémů českého zdravotnictví je i nízká proočkovanost. „V průměru se proti chřipce očkuje pouze 5 až 6 procent obyvatel. U seniorů se nám daří proočkovanost zvyšovat, ale stále nejsme tam, kde bychom měli být,“ říká Macková.
Důvod nízké důvěry v očkování vidí i v nedostatečné informovanosti. „Lidé často spoléhají na to, že když onemocní, lékaři je prostě vyléčí. Neuvědomují si, že některým vážným nemocem se dá předejít očkováním,“ vysvětluje.
Podle Mackové je dalším klíčovým projektem digitalizace zdravotnictví. „Chceme, aby v budoucnu aplikace EZKarta obsahovala také informace o výskytu klíšťat, kvalitě koupacích vod a dalších aspektech veřejného zdraví. Na těchto datech pracují hygienici a chceme, aby byly tyto informace snadno dostupné všem občanům.“
EZKarta je mobilní aplikace Ministerstva zdravotnictví České republiky, která nahrazuje dřívější aplikaci Tečka. Jejím cílem je poskytnout občanům přístup k digitálním zdravotnickým službám a informacím.
Na závěr Rozstřelu Barbora Macková apelovala na to, že bez systémových změn se situace nezlepší. „Potřebujeme stabilní financování, personální posílení a větší nezávislost na politických rozhodnutích. Pokud se nic nezmění, další zdravotní krize nás opět zaskočí nepřipravené.“
