Veřejnost vás doposud příliš neznala. Co jste oproti své předchůdkyni Evě Gottvaldové, kterou vláda odvolala kvůli tomu, že údajně nezvládala svou práci, změnila?
V oboru hygieny jsem 32 let, ale takhle intenzivní boj s virem zažívám poprvé. Když jsem na ministerstvo nastoupila, bylo mým zadáním sjednotit práci hygienické služby a komunikaci mezi krajskými stanicemi a pomoci tak v boji s koronavirem. To se snažím dělat každý den. Moje hlavní role je tady na ministerstvu. Nicméně, jsem také součástí týmu, který má za cíl vyhledat a dostat do karantény nemocné ještě rychleji, než je do karantény dostáváme my, kdo děláme běžná epidemiologická šetření.
Koronavirus v Česku |
V posledních dnech se nákaza koronavirem objevila i v domovech pro seniory, kteří jsou nejohroženější skupinou. Jsou nějaké prostředky, které by seniory ochránily?
Určitě je šance seniory chránit. Jednak ohleduplným chováním, ale také režimovými opatřeními. Určité bariéry jsou v této době nezbytné. Myslím jimi zákaz vstupu návštěv, vybavený personál, dodržování základních hygienických zásad jak mezi personálem, tak mezi klienty. Mimo jiné je teď nově třeba, aby byl přijímaný klient otestován a v případě negativního výsledku také podstoupil čtrnáctidenní karanténu. Jednotlivá sociální zařízení by měla mít nastavena pravidla a určitý režim.
Jsou současná opatření, jako je například omezení volného pohybu, dostačující?
Ano, v tuto chvíli je to určitě dostačující. Na to, že jsme malá země, tak netestujeme málo. Během pár týdnů, co jsem na ministerstvu, neskutečně naskočil počet laboratoří. Ze začátku byly tři, pak to vyskočilo na 25, teď jich je 72 a stále přibývají. Byla tu dvě testovací odběrová místa, najednou jich je kolem padesáti. Dostupnost testování se výrazně zlepšila. Také se neuvěřitelným způsobem, a samozřejmě i díky nařízením, zvedla zodpovědnost lidí, kteří nosí na veřejnosti ochranu úst a nosu, pokud se například přesunují dopravními prostředky do práce. Lidé se neshlukují, nechodí do barů, restaurací ani do divadel. I tato opatření pomáhají. Vše dohromady, včetně karanténních opatření, může fungovat dobře. Ale za tím vším je také zmíněná zodpovědnost každého z nás.
Můžeme už vidět nějaké světlo na konci tunelu nebo je na takové závěry stále ještě brzo?
Na závěry je brzo. Jde o nový virus. Nemáme o něm dostatečné množství informací, čerpáme ze zkušeností Číny a dalších států, kde to bylo dřív než u nás. Jsou to však všechno krátkodobé studie.
Jarmila Rážová (58)
|
V jaké situace budeme moci hovořit o tom, že virus ustupuje?
Odpověď je jednoduchá, sledujeme křivku vývoje a až se začne sklápět, budeme mít určité indicie, že se situace zlepšuje.
Jsou nějaké nové zprávy o vývoji léku či vakcíny?
Výzkum běží. Samozřejmě vyvinout nový lék je dlouhodobý proces. Spíše bych řekla, že to bude až v polovině dalšího roku, spekuluje se o minimálně 18 měsících vývoje léku.
Vláda tvrdí, že se v polovině dubna budou současná nařízení uvolňovat. Myslíte, že se tak stane?
Záleží na tom, jak se bude dál vyvíjet epidemiologická situace a jak se vyvine situace u citlivých skupin. Průběžně to sledujeme a vyhodnocujeme. Prognostik nejsem, spíše spoléhám na data, které nám dodávají jednotlivé instituce, jak v krajích, například krajské hygienické stanice, tak na celostátní úrovni, což je Ústav zdravotnických informací a statistik.
Nemůže se stát, že se při uvolňování opatření virus opět rozšíří?
Tady musím opět podotknout, že situaci aktivně sledujeme a vyhodnocujeme. Když se nám testováním a karanténou podaří roztáhnout epidemii do delšího času a pozvolnějšího průběhu, tak se i populace postupně promoří. Musí to však proběhnout krok za krokem, abychom naráz nepřetížili zdravotní systém a nešli jsme tak španělskou nebo italskou cestou.
Premiér Andrej Babiš říká, že musíme být „odvážní a koronavirus společně porazíme“. Co bude tím definitivním vítězstvím?
Nemohu to hodnotit za pana premiéra. Mohu to hodnotit za epidemiology. Vítězstvím z epidemiologického hlediska je snížení výskytu závažných případů a co nejmenší míra výskytu koronaviru v populaci všeobecně.
Ohroženější jsou muži, zatím nevíme proč
Kolik je podle vás v Česku reálně nakažených? Třeba Velká Británie odhaduje počet nakažených až na polovinu občanů. Je něco takového možné i u nás?
V populaci může být nakaženo 10 až 40 procent lidí. Lidé, kteří prodělávají infekci bezpříznakově, tady zcela určitě jsou. Nelze ovšem říct, jak přesné je to procento. Každá země zavádí jiná preventivní i represivní opatření, tedy jinými způsoby bojuje s koronavirem, proto se to nedá zobecnit.
Co Česko udělalo oproti Španělsku a Itálii jiného, že u nás virus postupuje pomaleji?
Česká republika přijala tvrdá opatření o omezení pohybu, nošení roušek, uzavření podniků za účelem nesdružování se. Navíc se všemi zaváděnými opatřeními snažíme chránit nejen veřejnost komplexně, ale i citlivé skupiny, které jsou vůči nákaze mnohem méně imunní.
Jak hodnotíte současnou situaci vy?
Prozatím to hodnotím jako dobrý výsledek, s přihlédnutím na to, jak se nyní testuje, je to skutečně odpovídající.
Je potřeba, aby se společnost virem promořila a vytvořila si protilátky přirozeně?
V populaci se určitě již nějaké procento lidí promořilo. V populaci jsou totiž i lidé, kteří mají nákazu, ale nemají absolutně žádné příznaky. To je tak u každé infekce. Buď dostali malou dávku viru a jde o tak silné jedince, kteří se umí bránit. A ti jsou důležití, protože tím se promořuje populace.
Podle některých epidemiologů onemocní koronavirem až 70 procent populace. Dokážete odhadnout, jak takový scénář bude vypadat?
Nejde jen o to, kolik procent. Jde také o to, zda jde o těžký případ, střední, lehký či bezpříznakový. A ty bezpříznakové případy mohou tvořit až 40 procent. Většinou má 80 procent nakažených bezpříznakový až lehký průběh a 20 procent smíšený – střední a těžký.
Koronavirus umí naší obranyschopnosti chytře unikat, říká imunolog Zadražil |
Dokážete říct, co bude s těmi 30 procenty, kteří koronavirus mít nebudou? Budou se muset izolovat?
Nebudou. Pokud platí princip kolektivní imunity, tak se populace promoří na určitou hladinu. Čím více populace má protilátky a prošlo tou infekcí, tak tím víc tvoří ochranný val pro ty, kteří tím neprošli a snižuje se u nich možnost nákazy.
Muže postihuje koronavirus častěji než ženy. Máme už odpověď na to, proč tomu tak je?
Zatím nemáme. Nevědí to ani v Číně, kde je koronavirus na ústupu a mohou přesněji analyzovat jeho výskyt u věkových skupin či pohlaví.
Opětovná nákaza zatím není potvrzena, chybí data
Když se podíváme do statistik, máme poměrně málo uzdravených lidí. První nakažení jsou známí od začátku března. Jak to, že jich není více? (rozhovor vznikl v pondělí, kdy nakažených bylo méně, než je známo nyní, pozn. red.)
V posledních dnech se počet uzdravených zvedá. U každého probíhá nemoc různě dlouho. Jakmile už lidé nemají příznaky, testují se podruhé. Jakmile mají podruhé negativní PCR test, tak se propouští do domácí karantény, u každého je to individuální a v závislosti na průběhu nemoci. Postupně nám nyní bude přibývat počet uzdravených, jelikož mnohým také končí karantény.
Nemůže to být třeba tím, že větší prioritu má testování nových pacientů a kontrolní testy u nemocných s mírným průběhem se odkládají?
Myslím si, že ne, kontrolní testy se většinou neodkládají. Pacienti jsou na ně zařazování tak, jak je třeba. Pokud nyní pacient již příznaky nevykazuje, byl v domácí karanténě s lehkými příznaky, měl by jít podle našeho algoritmu samozřejmě na testy, protože pokud mírné příznaky měl, znamená to, že u něj něco proběhlo a je třeba ověřit hladinu protilátek.
Virus je tu do deseti dnů, pomozte nám, apeluje ředitelka domova pro seniory |
Co musí pacient splňovat, aby byl prohlášen za vyléčeného?
Měl by mít negativní kontrolní test. Proto je třeba dělat ověřovací testy, abychom měli jistotu, že se může pacient vrátit k běžnému životu.
Probíhá nějaká kontrola vyléčených lidí?
Ti, kteří se již vyléčili, absolvovali například i čtrnáctidenní karanténu a byli dvakrát testování s konečným negativním výsledkem, mohou se vrátit k běžnému životu, respektive zvážit další zapojení v zaměstnání, například dočasně na home office a podobně.
Může člověk dostat koronavirus opakovaně?
Je to stále otevřená otázka. Opakovaný přenos není dosud úplně potvrzen. Z některých čínských dat víme, že mohou po vyléčení protilátky vymizet a jedinec může být infikován, už se to i stalo, ale skutečně, takových případů není mnoho. Některé studie to naznačují, nicméně, diskutuje se také o tom, že u každého zůstávají vytvořené protilátky v těle jinak dlouho.
Kapacita laboratoří se ještě navýší
Počty provedených testů den ode dne kolísají. Čím to je?
Některé laboratoře jedou na tři, některé na dvě a některé na jednu směnu. Kolísá to o víkendu, ne všechny laboratoře o víkendu fungují v plném provozu.
Takže pokud najednou klesnou počty nově infikovaných, nemůžeme hovořit o tom, že by byl koronavirus na ústupu, ale spíše o tom, že předchozí den bylo provedeno méně testů?
Počet provedených vzorků může ovlivňovat celkové číslo nově infikovaných, ale to může ovlivňovat i to, že například přišlo méně lidí na testy. Například o víkendu 28. až 29. března bylo denně provedeno kolem tři tisíce testů a v pondělí již kolem pěti tisíc. Stejně, jako před víkendem. Myslím si, že pět tisíc je dobré číslo. A vypadá to, že se kapacita ještě navýší. Spoléháme i na to, že se zapojí vědecké kapacity, které mají přístroje modernějšího rázu, a podaří se nám testovat víc. Je důležité mít materiál a odběrové sady.
Jak máme číst statistiky ohledně provedených testů? Počítají se do nich i opakované testy?
Kontrolní odběry se tam nepočítají. Počet testů se rovná počtu otestovaných.
Čína umí přinutit lidi poslouchat, propaganda se nijak neřeší, říká Čech |
Jaká je role krajských hygienických stanic?
Krajské hygienické stanice netestují, ale indikují lidi. Určují případy, ke kterým například jezdí záchranná služba odebírat vzorky domů. Je to dáno kapacitou i záchranné služby, tzn. zda je člověk poslán na odběrové místo, nebo zda se u něj vzorek odebírá doma.
Odběrová místa jsou zřizována zdravotnickým zařízením. Nyní jich máme již přes padesát. Nyní se testuje v 72 testovacích laboratořích, jejichž počet se stále rozšiřuje tak, abychom zvládli pokrýt co největší počet lidí.
Jakou roli v testování sehrají soukromé laboratoře nebo třeba Akademie věd? Myslíte, že využíváme jejich potenciál naplno?
Tyto laboratoře samozřejmě možnosti mají. Mohou mít jiné přístroje, nemusí být nastavené na testování biologického materiálu zdravotnické podstaty, často pracují pro vědu. Ale to je případ od případu, skutečně je to na nich, jak to zvládnou. Je třeba se nyní přizpůsobit odběru a zpracování biologického materiálu, což může znamenat dlouhodobější proces, než se soukromá laboratoř plně zapojí do systému. Každopádně, pokud by byla ještě větší kapacita soukromých laboratoří, je to přínosem a možností, aby se testovalo víc.
V seznamu laboratoří, kde testy probíhají, máme i soukromé. Každá laboratoř ale musí splňovat dané podmínky k testování, mezi to patří i správný postup ohledně zacházení se vzorky a kontaminovaným materiálem.
