„Má obrovské zkušenosti a myslím si, že je to ideální kandidát. V rámci kariérního řádu, když je (Hlaváč) prvním náměstkem stávajícího náčelníka generálního štábu, je to pro mě přirozená volba,“ řekl Babiš.
Prezident později v prohlášení řekl, že Hlaváče považuje vzhledem k jeho působení v pozici zástupce náčelníka generálního štábu, velícím zkušenostem a vzdělání za dobrého kandidáta. „Prezident je připraven jmenovat ho do funkce náčelníka generálního štábu,“ uvedl mluvčí Hradu Vojtěch Šeliga.
Pro zvolení Hlaváče do čela armády nehlasoval současný ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD), ostatní ministři ho podpořili. „Zůna předložil nějaké kandidáty, my jsme o tom diskutovali a je pravda, že na to měl jiný názor. Ministr Zůna hlasoval proti, ostatní členové vlády hlasovali pro,“ řekl Babiš.
Proč ministr Zůna nebyl pro volbu Hlaváče? „Protože disponuji hlubokou institucionální pamětí a kvalifikací pro resort obrany. Postupuji podle dlouhodobě připraveného plánu,“ napsal v reakci na dotaz serveru iDNES.cz.
Dělostřelec s raketovým růstem kariéry. Koho vláda navrhuje do čela armády |
Následně doplnil detailnější vysvětlení, ze kterého vychází, že mu vadí přílišná rychlost kariérního růstu Hlaváče. Volba náčelníka generálního štábu by se podle Zůny měla řídit kariérním řádem.
Mezi původními kandidáty nebyl
Hlaváč podle dostupných informací v minulosti zažil rychlý kariérní růst – v květnu 2018 se stal brigádním generálem, o rok později generálmajorem a v říjnu 2020 generálporučíkem. Zůna přitom sloužil v hodnosti brigádního generála šest let, v hodnosti generálmajora poté tři roky.
Nestrašíme, jen chceme být schopní zemi bránit, říká generál Hlaváč |
Od 1. srpna 2023 Hlaváč nastoupil do funkce zástupce náčelníka generálního štábu armády. Po Řehkovi by se nyní měl stát vedoucím mužem. Náčelník generálního štábu je nejvyšší vojenská funkce v zemi, odpovídá za velení, připravenost a rozvoj ozbrojených sil. Je hlavním vojenským poradcem ministra obrany a vlády.
Původní specializací je generál Hlaváč dělostřelec, působil ve 4. brigádě rychlého nasazení v Žatci, kde měl na starosti rozvoj sil a další úkoly, a brigádě velel v letech 2010 až 2016. Má zkušenosti z misí v Bosně a také Kosovu a Afghánistánu, které vedl.
Mezi kandidáty na nového náčelníka generálního štábu armády byli podle dřívějších informací iDNES.cz šéf Velitelství pro operace Václav Vlček a jeho zástupce, brigádní generál Jaroslav Míka. Dále velitel vzdušných sil Petr Čepelka a brigádní generál a velitel teritoriálních sil Petr Svoboda. Hlaváč mezi nimi nefiguroval, Zůna s Pavlem podle informací iDNES.cz preferovali Čepelku.
Výběr schvaluje Řehka i zástupci opozice
Dosluhující náčelník generálního štábu Karel Řehka výběr vlády ocenil. „Návrh na jmenování náčelníka generálního štábu je věcí politického rozhodnutí vlády. Mohu k tomu jen říct, že generál Hlaváč je zkušený voják s bohatou praxí u vojsk i na strategickém stupni. Z mého pohledu splňuje všechna kritéria kandidáta na náčelníka generálního štábu,“ uvedl v reakci na dotaz iDNES.cz Řehka.
Musíme se chystat i na ozbrojený konflikt velkého rozsahu, vyzval Řehka |
Nominaci Hlaváče uvítal také předseda sněmovního výboru pro obranu Josef Flek (STAN). „Navržení Miroslava Hlaváče je silným signálem kontinuity, odbornosti a jasného směru pro další rozvoj Armády České republiky. Jako zástupce současného náčelníka Generálního štábu je s chodem armády úzce obeznámen a může navázat na dlouhodobě rozpracované priority bez nutnosti zásadních systémových změn,“ uvedl.
Také bývalá ministryně obrany za ODS Jana Černochová volbu schvaluje. „Volba generála Miroslava Hlaváče je dobrá, logická a pro Armádu České republiky důležitá zpráva. Byl u klíčových rozhodnutí, modernizačních projektů i složitých debat posledních let. Armádu velmi dobře zná, rozumí jejím potřebám a má přirozenou kontinuitu s prací, která už byla zahájena,“ řekla s tím, že podle ní je Hlaváč člověk, který umí přijmout zodpovědnost a novou pozici zvládne.
