"Hladových kamenů je v Labi několik, například v Dobkovicích nebo Drážďanech. Sloužily k zaznamenávání nízkých stavů vody. Nebyly přehrady, řeka se nedala regulovat a při suchu prostě voda nebyla. Například v roce 1904 byl v korytě místo řeky jen potok široký čtyři metry a hluboký dvacet centimetrů," říká děčínský archivář Petr Joza.
Záznamy na kamenech, k nimž se vázaly různé zkazky a pověsti, například o budoucím utrpení, byly pro obyvatele důležité. Věděli, co se blíží, znali data velkých pohrom, a tím pádem třeba chudých roků, kdy nebyla úroda a plavci ztráceli zdroj obživy. Dříve to znamenalo i nedostatek dovážené soli.
Nejstarší nápis je z roku 1616
Hladový kámen v Děčíně patří k nejstarším hydrologickým památkám střední Evropy, nejstarší čitelný záznam pochází již z roku 1616. Nejvýraznější nápis "Spatříš-li mne, plač" nechal na kameni vytesat Franz Mayer při suchu v roce 1904. Býval lodníkem, který bydlel v jednom z nedalekých dřevěných domků.
"U kamene přistávaly lodě a dělaly do něj rýhy. Proto kolem něj nechal udělat kamennou ohrádku, která kámen chrání. Je tam dodnes. Pak na něj nechal vytesat i onen nápis. Jenže lidé si to vyložili jinak a když Mayera viděli na ulici, vytahovali kapesníky a dělali, že brečí. Byl tak chvíli trošku pro smích, ale nic si z toho nedělal. A v roce 1911 přitesal další letopočet sucha," líčí Joza.
Druhý nejčitelnější nápis z roku 1938 hlásá už česky "Neplač holka, nenaříkej, když je sucho, pole stříkej". "Byl to i propagační slogan firmy vyrábějící pumpy na pole. Ale hlavně to bylo v době, kdy se v pohraničí bili Češi a Němci. Češi chtěli ukázat, že oni jsou tu páni, ač jich zde nebylo ani deset procent a byla sem kvůli tomu povolána armáda. Všude dávali české nápisy," přiblížil Joza.
Po stavbě vltavské kaskády přestal kámen sloužit
Dnes už Hladový kámen, ale ani ty další k žádným záznamům neslouží, protože po stavbě vltavských přehrad se objevují a častěji. Děčínský kámen je tak k vidění někdy i sto dní v roce. "Od konce 19. století se také kvůli lodím prohrabává dno. Koryto Labe už není přírodní, nemá stejné parametry. Proto se starými zápisy nejde porovnávat," přiblížil Joza.
Extrémní výkyvy hladiny Labe ale zůstávají. Zatímco při letošní červnové povodni mělo výšku 10,72 metru, nyní je jeho hladina v Děčíně pouhých 187 centimetrů. Plavba lodí je omezena a při 150 centimetrech se zastaví úplně. "Data o povodni lidé vždy tesali na protější zámeckou skálu. Tam se povodně vytesávají dodnes," uvádí Joza.
Až za pár dní děčínský Hladový kámen vykoukne, běžte se na něj podívat. Pokud totiž bude postaven jez u Děčína, bude na věky pod vodou. Podle legendy by pak měl nastat trvalý čas blahobytu.
Děčín v červnu ohrožovala povodeň. Srovnejte, jak vysoko tam Labe stouplo:
