Lidicemi 10. června 1942 odpoledne znějí salvy. Nacističtí vojáci se mstí na českých civilistech za zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, zabitého československými parašutisty. Němci, kteří si přijeli "zastřílet", pocházejí i z Halle nad Sálou, Heydrichova rodiště.
Atentát na Heydricha Československo zařadil definitivně po bok spojenců. Francie a Spojené království po něm odvolaly své podpisy mnichovské dohody. Tím vznikl základ pro obnovení republiky v předmnichovských hranicích. |
Starosta Lidic František Hejma musí gestapu potvrzovat totožnost popravovaných. O několik hodin později zemře také, mezi posledními ze 173 obětí.
S masakrem civilistů v odvetě za to, že českoslovenští vojáci zlikvidovali vojenský cíl v srdci okupované Evropy, ale nebylo gestapo příliš spokojeno. S mrazivou důsledností se rozhodlo vytvořit instruktáž pro budoucí podobné trestné akce na dalších místech Čech a Moravy.
Snímky v Archivu bezpečnostních složek objevil badatel Vojtěch Kyncl z Památníku Lidice. Původně se do českých rukou dostaly v roce 1945, byly na úřadovně německé Ochranné policie (Schupo) v Praze.
Soubor celkem 14 fotografií, pocházejících z 22. června 1942 z Lubů u Klatov, nechal zhotovit šéf klatovské služebny gestapa Heinrich Winkelhofer. "Měly sloužit jako instruktáž pro další exekuční komanda v Čechách," řekl iDNES.cz Kyncl. Není ale zřejmé, zda je Němci skutečně rozeslali.
V Klatovech byli popravováni i čeští obyvatelé Domažlicka či Písecka. Právě z Písku pocházel třeba jeden z prvních popravených, náhodně vybraný kapitán československé armády Bedřich Přetrhdílo.
"Na každém z exekučních míst popravili Němci zhruba od 120 do 200 lidí, v Praze ještě více. Exekuční místa byla vybírána s ohledem na logistiku, třeba v Pardubicích proto, že tam bylo krematorium. A také je Němci zřizovali v místech, kde bylo největší procentuální zastoupení českého obyvatelstva," dodává Kyncl.
Vojenský historický ústav v publikaci Atentát píše, že za doby činnosti stanných soudů bylo na území protektorátu popraveno 1 585 českých vlastenců (včetně 173 lidických mužů, jimiž se žádný stanný soud nezabýval). Desítky lidických žen se nevrátily z koncentračních táborů. Dvaaosmdesát lidických dětí nacisté zavraždili výfukovými plyny ve vyhlazovacím táboře v Chelmnu nad Nerrem.
PIETNÍ AKT A DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ V LIDICÍCHZničení Lidic připomene pietní akt v Památníku Lidice v sobotu 12. června od 10 hodin. Tento den bude v památníku den otevřených dveří. Návštěvníci budou mít volný vstup do muzea i Lidické galerie, kde je výstava fotografií studentů FAMU a také putovní výstava s názvem Heydrichiáda. Poprvé je tu prezentována většina snímků z dochovaného souboru 14 fotografií z popraviště v Lubech u Klatov. "Představuje průběh druhého stanného práva po atentátu na Heydricha. Vedle známých fotografií tu jsou i zcela nové a dosud neuveřejněné, třeba z popravčích čet, a také nové materiály, které objevil historik Vojtěch Kyncl v německých archivech," říká ředitel Památníku Lidice Milouš Červencl. |