Radim Gonda je v muzeu jediný historik. „Západní odboj či čeští letci v

Radim Gonda je v muzeu jediný historik. „Západní odboj či čeští letci v Británii pro něj neexistují,“ říká předchůdce. | foto: Jaroslav Šnajdr, MF DNES

Zaměstnanec muzea volá po třídním boji, ale řediteli to nevadí

  • 306
Muzeum Vysočiny v Jihlavě zaměstnává historika, který propaguje extrémní levicové názory. Radim Gonda jezdí na demonstrace a vyzývá k třídnímu boji. Ředitele muzea nezajímá, co historik ve volném čase dělá. Zato jeho předchůdce vnímá stalinistu na svém místě jako urážku.

Pro historika Zdeňka Jaroše byl nedávný odchod do důchodu těžký. O to víc, že na postu odborného pracovníka v Muzeu Vysočiny v Jihlavě jej střídal mladý historik Radim Gonda, jehož názory na nedávné dějiny Jaroše přímo šokovaly.

"Je to stalinista v nejhorším slova smyslu," říká Jaroš. "To, že on přišel na mé místo, je pro mne téměř urážlivé," dodává.

Když Gonda střídal Jaroše, krátkou dobu spolupracovali na přípravě výstavy o konci druhé světové války. "Je překvapující, jaké názory může mladý člověk mít. Pro něj vůbec neexistoval západní odboj, jen východní. Tak jsme na sebe naráželi u všeho: Tobruk - neexistoval, čeští letci v Británii - neexistovali. Nakonec jsem prosadil svůj pohled, takže výstava dopadla dobře," popisuje Jaroš. Gonda jakýkoli rozhovor s novinářem odmítá: "Nebudu vám nic říkat," uvedl pouze.

Třídní boj nekončí!

O Gondových názorech si však každý může udělat představu, když se podívá na stránky Komunistického svazu mládeže (KSM), kde působil donedávna jako místopředseda ústřední rady. Za tuto stalinistickou organizaci jel vloni na festival mládeže a studentstva do jihoafrické Pretorie. Vystoupil tam s přednáškou, v níž mluvil o "schvalování terorismu vedeného proti socialistické společnosti bývalé ČSSR představiteli současné politické moci".

KSM se také připojil k deklaraci devatenácti komunistických organizací mládeže, která se hlásí k třídnímu boji a svržení kapitalistického barbarství. Deklarace nabízí zvrácený pohled na moderní dějiny, které popisuje jako nepřetržitý třídní boj, a rozpad Sovětského svazu označuje za vítězství kontrarevoluce.

"Nevidím důvod, proč by Gondovy mimopracovní aktivity měly nějak vadit. Do své práce to nijak nepromítá. Pokud člověk odvádí odpovídající výkon, je mi jedno, jestli je černý nebo bílý," říká ředitel Muzea Vysočiny Karel Malý. "Co dělá ve volném čase, mne nezajímá," dodává.

Podobně se na věc dívá i Tomáš Škarýd (ČSSD), radní Kraje Vysočina, který muzeum zřizuje. "Pana Gondu znám jako velkého odborníka na historii. Nevím, co hlásá, ale je to jeho soukromá iniciativa," říká Škarýd, který na kraji odpovídá za kulturu.

Gonda je v muzeu prakticky jediným historikem, i když by se oficiálně měl věnovat jen starším dějinám. "Podle mého názoru to jeho působení může muzeu škodit, my jsme dokonce přemýšleli, zda by se s tím nemělo něco dělat," říká jeho předchůdce Jaroš. A upřesňuje: "Mají se připravovat nové expozice a on odmítá dělat expozice nad rok 1948."

Vlajka s Gottwaldem

Pozoruhodnou zkušenost udělal s Radimem Gondou novinář z rozhlasu Petr Hladík. Původně s ním chtěl připravit pořad o šlechtických rodech v regionu. "Pak jsem jel dělat reportáž do Babic, kde si komunisté na demonstraci připomínali zabité funkcionáře v babické škole. Uprostřed demonstrantů stál s vlajkou Radim Gonda. Byla to rudá vlajka asi s portrétem Gottwalda," popisuje Hladík.

Zcela jistý si není. Gonda totiž ve chvíli, kdy si redaktora všiml, vlajku okamžitě smotal a snažil se mu zmizet z očí. "Od té doby se mi vyhýbá," říká Hladík. Z připravovaného pořadu samozřejmě sešlo.

KSM je jednou ze dvou organizací, v nichž se sdružují mladí komunističtí příznivci. Vznikla v roce 1993 a na stránkách ministerstva vnitra je registrovaná jako občanské sdružení. Sídlí na stejné adrese jako KSČM. Tou druhou organizací je Svaz mladých komunistů Československa. "Jsou to občanská sdružení a my jsme politická strana. Já osobně s nimi jednám a podporuji je. Setkáváme se třeba na demonstracích," říká poslankyně KSČM Marta Semelová.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video