"V současné době máme na našem území historicky nejvyšší podíl lesů ve srovnání s rokem 1750, kdy vyšly tři císařské patenty Marie Terezie. Od této doby se začalo v lesích regulérně hospodařit a byl nastaven legislativní rámec lesního hospodářství," řekl ředitel Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Jaromír Vašíček.
Pro aktualizaci a doplnění soupisu rozlohy lesů obhospodařovaných vrchností měla císařovna prozaický důvod: výběr daní. Její patenty zároveň uložily lesníkům výsadbu nových porostů, ale především jim nařídily lesy opečovávat. Tím se postupně zvětšovala jejich výměra.
Patenty panovnice nejsou zdaleka jedinou příčinou, proč je na našem území stále více lesních ploch. "Dalším a ne nepodstatným důvodem bylo to, že koncem 18. století přešel průmysl, zejména tavba železa, na uhlí. Nebylo tudíž potřeba tolik palivového dříví," doplnil Vašíček.
V 60. letech minulého století ke skokovému nárůstu přispělo zalesňování opuštěných ploch v pohraničí po odsunu sudetských Němců. Nyní už výměra roste pozvolna na úkor zemědělské půdy. Za proměnami pole v les mohou například dotace, prohlášení úřadů půdy za lesní porost, ale v extrémních případech i pohodlí zemědělců.
"Část lesních pozemků vzniká tím, jak traktorista při orání lánu uhýbá před větvemi na jeho okraji, aby mu nerozbily okna. Každý rok takto nezorá půl metru až jeden metr. Takové pozemky jsou v katastru zemědělskými, ve skutečnosti je na nich ale třeba už 40letý porost," míní Vašíček.
Rozloha lesů se za posledních 262 let více než zdvojnásobila. Z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) vyplývá, že tereziánský katastr v polovině 18. století evidoval 1 milion a 118 tisíc hektarů lesů, loni toto číslo bylo už více než dvojnásobné a činilo 2 miliony a téměř 660 tisíc hektarů.
Česko se blíží k hranici udržitelnosti těžby dřeva
Srovnání historických a současných dat umožňuje nová publikace ČSÚ. Přehled statistici sestavovali tři čtvrtě roku, mimo jiné z historických materiálů. "Většinou šlo o tištěné ročenky a materiály, za kterými jsme někdy museli třeba i do knihoven, protože část materiálů statistického úřadu odnesla před deseti lety povodeň," popsal práci Jiří Hrbek, ředitel odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí.
Voda za 36 let zdražila 16krátKromě lesního hospodářství ČSÚ nově zmapoval také historická data, která se týkají vodovodní a kanalizační sítě. Ukazují, že za posledních 60 let je v Česku pětkrát více vodovodní sítě a u kanalizace se počet znásobil šestkrát. Spotřeba pitné vody přitom klesla z 210 litrů na osobu a den v roce 1967 na loňských 135,8 litru. Naopak rostlo vodné a stočné. V roce 1976 stál kubík vody 1,9 koruny, loni to bylo 30,8 koruny. Ceny stočného se v 70. letech pohybovaly těsně nad jednou korunou za kubík, loni už činilo 27,9 koruny. |
Z dat vyplývá, že v Česku kromě rozloh lesů rostla i těžba dřeva. Ta se za posledních 56 let zvýšila o dvě třetiny. V roce 1956 se v tehdejší Československé republice vytěžilo téměř 9 milionů kubíků dřeva. Loni přišly lesy v České republice o 15,4 milionu kubíků. Podle Vašíčka takový objem těžby lesy neohrožuje. Aby byl udržitelný i v následujících letech, neměl by ovšem výrazně překročit 16 milionů kubíků.
Lesy také za desetiletí výrazně proměnily své vlastníky. Například v roce 1910 držel stát pouze 0,2 procenta rozlohy lesů na českém území, před 12 lety to bylo 95,9 procenta. Poté už podíl státem vlastněných lesů klesal až na loňských 60,1 procenta. Podle statistiků bude podíl státu klesat i nadále.
"Vzhledem k tomuto faktu (předávání lesního majetku původním vlastníkům, pozn. red.) a zejména k nedořešeným církevním restitucím vlastnických struktur lesů dozná v budoucnu dalších změn," stojí v publikaci ČSÚ s názvem Historie a současnost lesního a vodního hospodářství.
Myslivci střílejí více prasat, u zajíců jsou na historickém minimu
A statistiky naznačují i to, jak čas proměnil počty zvířecích obyvatel hvozdů. "Se zvýšením rozlohy lesní půdy se zvýšily také stavy lesní zvěře a její odstřel. Struktura lesní zvěře se však výrazně proměnila. Jestliže se před 40 lety z podzimních honů vozili zejména zajíci, bažanti a občas nějaká srnka, tak dnes je to velké množství spárkaté zvěře," popsala předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová.
Myslivci se nyní z honů a čekané vrací především s ulovenými divokými prasaty. Počty zastřelených divočáků už léta rostou. Čísla ukazují, že zatímco před 62 lety ulovili myslivci 341 kusů, loni to bylo už 109 383 divočáků. Předchozí rok 2010 byl v tomto ohledu dokonce rekordním (více o zvyšujících se stavech divočáků čtěte zde).
Za posledních 60 let se také zdvojnásobil počet ulovené srnčí zvěře (loni téměř 114 tisíc kusů) a například u ulovené dančí zvěře v roce 2005 počty vůbec poprvé překročily hranici 10 tisíc kusů v jedné lovecké sezoně.
Naopak koroptve se v Česku až na výjimky už 26 let nestřílejí a počty ulovených zajíců loni klesly na historické minimum. Myslivci jich zastřelili 47 447, přitom v 70. letech minulého století počty ulovených zajíců překračovaly milion kusů v jedné lovecké sezoně. V roce 1950 jich bylo odstřeleno přes 871 tisíc.
"Ochrana přírody je primárně zaměřena na lesní a vodní systémy, ale příliš ji nezajímá zemědělská krajina a ta dostává obrovským způsobem na frak, protože výnosy z polí jsou desetkrát tak velké, než byly po válce," komentuje proměnu Luděk Králíček z Českomoravské myslivecké jednoty. "V minulosti byla zemědělská krajina kulturní stepí bohatou na rostlinné a živočišné druhy, nyní je zemědělství průmyslové, zaměřené především na technické plodiny, které se pěstují na velkých souvislých plochách," míní Králíček.
Čtyřicetistránková publikace ČSÚ s historickými daty vyjde 20. října. Zájemci si ji budou moci po tomto datu stáhnout z webu úřadu. Konkrétně z odkazu "Vydáváme".
