Sobota 28. listopadu 2020, svátek má René
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 28. listopadu 2020 René

Lockdown není nic nového, používal se už v dobách moru, říká historik

Lidstvo se s epidemiemi a pandemiemi potýkalo odjakživa. Čím více se svět globalizoval, tím ničivější byly. „Nejvíce připomíná současnou situaci pandemie španělské chřipky,“ říká v rozhovoru historik lékařství Karel Černý. A upozorňuje zároveň, že covid-19 nepatří mezi klasické chřipky.

Výrazy pandemie nebo epidemie pocházejí ze starořecké medicíny. Pandemicon byla choroba, která měla dopad na celé lidstvo, a epidemicon nemoc, jež zasáhla více národů. Řekové kromě toho používali ještě výrazy endemicon (nemoc vyskytující se jen v určité oblasti) a sporadicon (choroba, která postihuje pouze jednotlivé osoby).

„Takže pandemie v době starověkého Řecka neznamenala totéž, co dnes,“ upozorňuje Karel Černý. „Pandemie sice zasahuje celé lidstvo, ale v jejich pojetí to bylo celé lidstvo řeckého světa. Tedy středozemní oblast, Malá Asie, možná měli ponětí o Indii a tím to končilo.“

Rozstřel: Karel Černý - Celý záznam

Lockdown není nic nového, používal se už v dobách moru, říká historik

„Takže pandemie v moderním slova smyslu, která nás ohrožuje všechny, přišly až po objevení Ameriky,“ říká Černý. Nejpodobnější pandemií s tou, kterou zažíváme dnes, je podle něj pandemie španělské chřipky. „Ale byl bych opatrný. Téma srovnání s chřipkou se totiž stalo politickým tématem a realitou je, že koronavirus není chřipka.“

Tři vlny španělské chřipky

„Ale co se týče předpokládaného počtu obětí, tak to, co zatím zažíváme ještě ani zdaleka nedosahuje počtu obětí, k nimž dospěla španělská chřipka. Ta se odehrávala v letech 1918 až 1920. První vlny proběhly v letech 1918 a 1919.“

První virus byl podle historika vyfiltrován dvacet let před tím a vědci navíc nevěděli, co to vlastně mají před sebou. Právě proto pojmenovali tento objev virus, což v latině znamená jed.

Španělská chřipka měla podle dochovaných pramenů tři vlny. Karel Černý však na základě těchto historických skutečností odmítá předpovídat, zda i koronavirus bude mít podobný průběh, tedy se třemi smrtícími vlnami. „Může to tak být, ale nemusí.“

Podle Černého prameny sice opravdu hovoří o několika vlnách, ale na řadě míst se od sebe jednotlivé vlny nedaly rozeznat. „O vlnách je proto problematické hovořit i ve střední Evropě. My vlastně nevíme, kolik lidí zemřelo, a odhady se od sebe divoce liší. Je to od šesti do stovky milionů.“

Popírání nemoci je kulturní konstanta

„Světová zdravotnická organizace se přiklání k pásmu mezi 25 a 50 miliony obětí. Z toho dedukuji, že zatím jsme ještě ani zdaleka nedosáhli této úrovně v případě koronaviru. A díky mimořádnému technologickému vývoji této úrovně patrně ani nedosáhneme.“

Svou roli v tom podle Černého bude hrát i fakt, že dnes dokážeme mnohem rychleji než v minulosti vyvíjet vakcíny. „To, jak se v posledních měsících vyvíjejí vakcíny, to je obrovská změna oproti těm posledním velkým vakcínám například proti spalničkám. Tehdy to trvalo asi čtyři roky. Představte si, že bychom čtyři roky čekali na vakcínu proti koronaviru.“

Zajímavé je zjištění, že i v minulosti přistupovala část společnosti k pandemiím a epidemiím podobně jako současná populace k onemocnění covid-19. I v minulosti se mezi lidmi našli popírači španělské chřipky, antirouškaři i lidé, kteří v chorobě viděli celosvětové spiknutí.

„To je kulturní konstanta. Podobné chování nacházíme v 16. století v souvislosti s morem. Lidé nejsou jednoduchá stvoření... Mohou za tím být motivace náboženské, ekonomické i politické. To vše vede k tomu, že se třeba lidé snaží vyhnout protiepidemickým opatřením, pozdržet je, nedůvěřují jim.“

Už v minulosti odmítali roušky i lékaři

„V raném novověku se někteří lidé snažili zatajit počínající morovou epidemii prostě proto, že to znamenalo izolaci od ostatních ekonomických center, jako například v severní Itálii v 70. letech 16. století. Znamenalo by to ekonomické ztráty.“

„Ale pak tu byla náboženská motivace. Někteří lidé odmítali bojovat proti epidemickým chorobám obecně. Protože jestliže je mor metla boží, tak tím, že bojujete proti nějaké epidemii, vzpíráte se božímu trestu, a to je hereze.“

Roušky se během pandemie španělské chřipky používaly zejména v USA. „Tady u nás se moc nenosily a ani naši lékaři je moc nedoporučovali. A ta argumentace je velmi zajímavá. Oni říkali, že tohle je něco, co spadá do terapeutického repertoáru morových doktorů ze středověku. Přece to nebudete znovu vytahovat na světlo. Oni ale samozřejmě neměli žádný způsob, jak spolehlivě otestovat účinnost roušek.“

Chřipky zastínily jiné epidemie

Podle Černého je podobné předsudky objevovaly v medicíně už minulosti. „V 16. století se objevila představa, že by infekční choroby mohlo způsobovat živé kontagium, tedy jakoby nějaká bakterie nebo virus. To potom bylo odmítnuto v 17. století naprostou většinou lékařské obce jako úplný nesmysl a dalších 150 let se věřilo něčemu úplně jinému. A pak se to najednou vynořilo v 19. století, když nastala doba velkých objevů patogenů, jako byl původce tuberkulózy nebo syfilis a vztekliny a pak i chřipky, což je objev z roku 1933.“

I před pandemií z let 1918 až 1920 se chřipka ve světové historii objevuje. „Ale chřipka v podstatě zanikala ve vysoké úmrtnosti společnosti a lidé si chřipkových pandemií v předchozích obdobích, myslím, nevšímali, protože když to srovnáte s jinými hrozbami, tak na takové neštovice umíralo v 18. století každoročně 100 tisíc lidí. A to bylo kontinuální.“

„Bylo téměř jisté, že neštovice dostanete a měl jste patnácti až šestnáctiprocentní pravděpodobnost, že zemřete. A pokud přežijete, tak se závažným postižením, jako byla třeba slepota nebo zohavení obličeje. Takže chřipky lidi příliš nezajímaly.“

Lockdown znali už v dobách moru

Po ekonomické stránce ovlivnily pandemie svět velmi podobně v minulosti jako dnes. Typické to bylo například u epidemií moru. „Docházelo k něčemu podobnému, co dnes. My tomu říkáme lockdown, oni tomu říkali sanitární kordon nebo kontumační zóny.“

„Dělali přesně to, co my děláme dnes. Tedy že se někam postavili vojáci, nikdo nesměl ven, nikdo nesměl dovnitř. Města se izolovala, stejně tak oblasti. Používaly se zdravotní pasy a to samozřejmě výrazným způsobem zasáhlo ekonomiku. A v minulosti měla ekonomika daleko menší setrvačnost, co se týče třeba potravinové bezpečnosti.“

„Když vám prostě na měsíc zastavili obchod, tak lidé začali umírat hlady. A to je něco, co se nám dnes nestane. A to je nejvýznamnější rozdíl od minulosti.“

Lidstvo se v mnohém poučilo

Během historických pandemií se podle Černého lidstvo v mnohém poučilo. „Všechna taková ta obecná opatření, která dodnes používáme, třeba že se má nakažený izolovat, má nosit roušky nebo opatření typu sanitárních zón, to všechno jsou věci, které se dlouho vyvíjely, testovaly, v podstatě od konce středověku.“

Už v antické medicíně najdeme podle historika velice důležitou poučku: Uteč co nejrychleji, co nejdál a zůstaň tam co nejdéle. Rad a doporučení v dalších stoletích přibývalo a do současnosti vznikl objemný soubor ponaučení, jak se v podobně krizových situacích má lidstvo chovat.

V rozhovoru po Zoomu Karel Černý hovořil i o variolaci, historii očkování, a odpověděl i na otázku, která byla nejničivější pandemie světové historie. 

  • Nejčtenější

Česko ve 3. stupni: hospody do 22:00, boty v karanténě, kadeřník s omezením

Ministerstvo průmyslu a obchodu doplnilo upřesnění k chodu protiepidemického systému, kterými by se měl řídit provoz...

Zákazům navzdory. Hospoda v Praze přivítala štamgasty, zasahovala policie

Pražská restaurace Šeberák se ve čtvrtek otevřela zákazníkům. Úplně jako za časů před koronavirovými opatřeními,...

Cizinci vtrhli na nákupy bez košíků a roušek, pravidla vysvětlovala policie

Hlídky státní i městské policie zasahovaly v pondělí navečer v plzeňském Kauflandu, kam vtrhlo několik desítek cizinců...

Dva parametry se zhoršily. Není jasné, zda už rozvolníme, řekl Hamáček

Počty nakažených a další parametry hodnotící epidemii covidu-19 neklesají tak rychle, jak by si všichni přáli, řekl...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

To jsme vážně nečekali. Piráti pomohli zvětšit daňovou sekeru o třetinu

Poslanci ve čtvrtek schválili zásadní snížení daní, které se dotkne milionů zaměstnanců. Daňový balíček však s sebou...

Den se zaměstnanci pohřební služby: poslední rozloučení má dnes jiná pravidla

Premium MF DNES rozptyluje mýty o pohřebnictví v době koronaviru. Pohřeb do země možný je, i když se úplně nedoporučuje. O čem...

Jak vydržet v ledové vodě? Finta je jednoduchá, popisují otužilci

Premium Klepat se zimou tak, že si nedokážete zavázat ani tkaničky u bot, a přitom se tomu smát? I to dokáže koupání v ledové...

Miliardář Dědek o Pardubicích, krizi, (ne)fungování extraligy i Jágrovi

Premium Jeho jmění se odhaduje na čtyři miliardy korun, podle magazínu Forbes je 54. nejbohatší Čech. Na přelomu roku se Petr...

  • Další z rubriky

Praha vypsala tendr na dodavatele laviček a košů za 79 milionů

Pražský magistrát vypsal tendr na dodávku laviček a košů v designu, který v roce 2017 vybral v mezinárodní soutěži....

Do restaurace Šeberák opět přišli lidé. O víkendu se chystá otevřít další bar

Do pražské restaurace Šeberák v pátek opět dorazili lidé. Podnik se poprvé otevřel navzdory zákazu již ve čtvrtek....

Moc hospod? Spíš ministrů, říká hoteliérka, která chystá soud se státem

Premium Klára Sovová je právnička, ale také hoteliérka a hospodská. Se státem se chce soudit, protože jí odškodné za zavřený...

ODS znázornila Piráty jako námořní lupiče, sebe jako statečné ochránce

Na internetové síti se objevila koláž, která vyobrazuje námořní piráty přepadávají lodě. Stranická buňka ODS k nim...

Otestujte s námi balíček kosmetiky JOHNSON’S®. Přihlášení je snadné
Otestujte s námi balíček kosmetiky JOHNSON’S®. Přihlášení je snadné

Vyzkoušejte sadu dětské kosmetiky JOHNSON’S® Bedtime™, která je určena pro všechna miminka od 6 měsíců. Složení se speciální esencí NaturalCalm™...

Jsem znechucená, říká Eva Burešová, kterou vyfotili s Forejtem z MasterChefa

Eva Burešová (27) a Přemek Forejt (33) byli společně vyfoceni, jak vycházejí z domu, kde herečka bydlí. Hvězda seriálu...

Ordinace v růžové zahradě za půl roku skončí, co seriál nahradí?

Po více než patnácti letech od okamžiku, kdy padla první klapka, začal tvůrčí tým seriálu Ordinace v růžové zahradě 2...

Příběh Denisy: Manžel mě ignoruje, mám dva milence

S manželem jsme svoji osm let, máme dvě děti. S tím mladším jsem teď doma. Muž je věčně v práci a na nás nemá čas....

Tahák: 20 klávesových zkratek, o nichž jste možná neměli ani potuchy

Uživatelé Windows jistě znají notoricky známé klávesové zkratky jako Alt + F4, Alt + Tab, Windows + E, Windows + C,...

Kapitán je na tahu, bude šach mat, oznámil po líbánkách Pavel své ženě

Psycholožka, terapeut a genetička vybrali na základě testů i DNA mezi více než patnácti sty přihlášenými jednotlivci...