Obvodní soud pro Prahu 10 zprostil Střední zdravotnickou školu v Praze 10...

Obvodní soud pro Prahu 10 zprostil Střední zdravotnickou školu v Praze 10 žaloby z diskriminace somálské dívky. Somálka tvrdila, že jí škola zakázala nosit šátek a tím ji nepřímo diskriminovala. (27. ledna 2017) | foto:  Dan Materna, MAFRA

Zákaz hidžábu v české škole není legitimní. Soud se zastal Somálky

  • 2080
Nejvyšší soud se zastal somálské dívky, která chtěla na střední zdravotnické škole v Česku nosit hidžáb. Zákaz muslimského šátku při teoretické výuce nemá žádný legitimní cíl. Česká republika musí akceptovat a tolerovat náboženský pluralismus, nesmí diskriminovat či naopak bezdůvodně zvýhodňovat některý z náboženských směrů, rozhodl Nejvyšší soud.

Verdikt je dostupný na elektronické úřední desce. Hidžáb je šátek, kterým si muslimské ženy zahalují vlasy, krk a ramena. Ayan Jamaal Ahmednuurová tvrdila, že pražskou Střední zdravotnickou školu opustila poté, co ji ředitelka při zahájení školního roku v září 2013 vyzvala, aby si sundala hidžáb i na teoretickou výuku. Původně prý byly domluvené na tom, že šátek bude odkládat pouze při ošetřovatelské praxi.

Dívka se prostřednictvím žaloby domáhala omluvy a 60 000 korun. U Obvodního soudu pro Prahu 10 ani Městského soudu v Praze neuspěla (celý text čtěte zde). Nyní se musí obvodní soud případem zabývat znovu, bude vázaný právním názorem Nejvyššího soudu. Podle něho dívka prokázala nepřímou diskriminaci v přístupu ke vzdělání, a to z důvodu náboženství.

Advokátku dívky Radku Korbelovou Dohnalovou rozhodnutí potěšilo, je to prý důležitý vzkaz, že Listina základních práv a svobod platí a že po 30 let od pádu totality trvá svoboda myšlení a vyznání. „Je důležité pro nás pro všechny, aby nikdo neurčoval, co si máme myslet, co máme vyznávat, co máme nosit na sobě, pokud to někoho skutečně neohrožuje,“ řekla advokátka. Bližší informace k tomu, kde dnes klientka žije a co dělá, neposkytla.

Právní zástupce Střední zdravotnické školy Radek Suchý považuje rozhodnutí soudu za „absurdní“.„Ve svém důsledku otevírá prostor pro další nároky náboženských skupin, což ad absurdum může vést až k zavádění islámských modliteben na školách nebo omlouvání žáků při muslimských svátcích,“ říká. Rozhodnutí podle něj může mít neblahý dopad na české školství.

Ministerstvo školství se zatím k verdiktu nebude vyjadřovat. S rozhodnutím soudu se musí nejprve seznámit, teprve potom jej může komentovat, uvedla mluvčí úřadu Aneta Lednová.

Ombudsmanka Anna Šabatová rozhodnutí vítá. Na stranu dívky se postavila už dříve. „Současně je mi ale té studentky líto, protože se práva domáhá už šest let a tímto rozhodnutím pro ni věc ještě stále nekončí. Tento případ dokládá, jak těžké a náročné je pro oběť diskriminace domáhat se spravedlnosti,“ uvedla pro iDNES.cz.

„Viděli jsme, jak se islám chová v Británii“

Podle předsedy hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury je rozhodnutí Nejvyššího soudu vítězstvím politického islámu v Česku. „Hnutí SPD se v žádném případě s tímto postojem nesmiřuje. A připomínám, že ve Sněmovně jsou dva návrhy zákonů z pera SPD,“ komentoval. První navrhuje zakázat nikáb a burku, druhý propagaci islámské ideologie. „Jsme přesvědčeni o tom, že islámská ideologie je nesnášenlivá, radikální a nepřizpůsobivá,“ dodal.

„Přesně před týdnem jsme ve Velké Británii v Londýně viděli, jak se islámské náboženství chová ke svým přátelům. Odměňuje je kudlou. Nyní se k přátelství s islámským náboženstvím přihlásil Nejvyšší soud. Gratuluji,“ reagoval bývalý předseda Bloku proti islámu Martin Konvička.

Nejvyšší soud v rozhodnutí apeluje na toleranci jako občanskou ctnost. Uznal, že vyznávání islámu a nošení hidžábu je v českých poměrech neobvyklé a vzbuzuje v některých lidech paušalizující obavy. 

„Avšak za podmínek daných naším právním řádem by i tyto osobní a nikoho neohrožující projevy náboženského přesvědčení měly být většinovou společností tolerovány, a to zvláště v oblasti vzdělávání, jehož úkolem je mimo jiné i vést studenty k úctě a respektu k právům druhých a názorové snášenlivosti,“ rozhodl soud.

Škola v minulosti argumentovala tím, že s ohledem na společenské normy a nevhodné odívání některých dětí obecně zakázala pokrývky hlavy.

Zahalování vlasů je běžné, řekl soud

„Normy společenského chování včetně odívání však žalobkyně užitím muslimského šátku neporušila, neboť zahalení vlasů obecně nevzbuzuje pohoršení, je u žen běžné nejen při pobytu venku, ale i uvnitř budov. Skutečnost, že způsob vázání hidžábu je v naší společnosti cizorodým prvkem, neznamená porušení norem společenského chování, mravnosti, respektive morálky,“ reagoval NS. Zahalení hidžábem podle NS nezvyšuje bezpečnostní rizika ani nekomplikuje identifikaci dívky.

Jste pro zákaz nošení hidžábu na školách?

Hlasování skončiloČtenáři hlasovali do 0:00 pátek 13. prosince 2019. Anketa je uzavřena.

Odvolací soud postavil rozhodnutí na závěru, že omezení dané školním řádem bylo odůvodněno tím, že škola má být neutrálním prostředím a že užívání hidžábu je v rozporu s právem nebýt vystaven působení náboženských symbolů. Ani s tím však NS nesouhlasil, zdůraznil zákaz diskriminace nebo zvýhodňování některých náboženských směrů.

„Nemůže-li být žalobkyně zahalena hidžábem a projevit tak své náboženské přesvědčení a víru, což má pro ni zásadní význam, dopadá na ni zákaz nošení pokrývek hlavy ve škole ve srovnání s ostatními studenty tíživěji. Je tím znevýhodněna oproti ostatním studentům, kteří jsou jiného náboženského přesvědčení, jehož symbolika nebyla zákazem pokrývek hlavy dotčena, anebo nejsou věřící,“ uvedl mluvčí soudu Petr Tomíček.

Ředitelka školy Ivanka Kohoutová loni dostala od prezidenta Miloše Zemana medaili za zásluhy o stát. Konkrétně ji Hrad ocenil jako „statečnou ženu v boji s netolerantní ideologií“ (celý text k přečtení zde).

Zákony o nošení hidžábu v zahraničí

  • Ve Francii, v souladu s tradicí přísného oddělení náboženské a veřejné sekulární sféry, školačky a státní zaměstnanci nesmí ve školách nosit hidžáb. Nedávno se ve Francii též řešila otázka, zda zakázat nošení nošení hidžábu i muslimským ženám, které se rozhodnou dobrovolně pomáhat na školních výletech svých dětí. Zatímco vláda trvala na tom, že takový zákaz nevydá, francouzská protiimigrantská strana Národní sdružení Marine Le Penové jej požadovala.

  • Rakousko v květnu schválilo zákon zakazující nošení hidžábu na základních školách. Již dříve, v roce 2017, rakouská vláda zakázala nošení šátku zahalujícího tvář na veřejných místech jako jsou školy či soudy.
  • Dánsko v červenci roku 2018 zakázalo nosit na veřejnosti oblečení zahalující obličej. Zákon se však netýká nošení šátků, pokud nezakrývají obličej.
  • Německu se liší postoj k nošení hidžábu ve škole podle dané spolkové země. Osm spolkových zemí zakazuje státním zaměstnancům nosit hidžáb ve škole, případně i v jiných veřejných institucích.
  • Belgie zakázala nošení oblečení zahalující obličej na veřejnosti v roce 2011. Zákon se týká nejen veřejných institucí, ale i parků či ulic.
  • Podobný zákon též schválilo Nizozemsko. Je však mírnější, na veřejných ulicích je možné nosit oblečení zahalující obličej, ne však ve veřejné dopravě, nemocnicích a ve vládních budovách. Zákon se týká i helem zakrývajících obličej.
  • Tunisko jako první muslimská země zakázala nošení oblečení zakrývající obličej z bezpečnostních důvodů. Reagovalo tak na teroristické útoky islamistů
  • Kanadská provincie Québec tento rok schválila zákon, který zakazuje státním zaměstnancům nosit "náboženské symboly". Kromě hidžábu zákon zakazuje i nošení židovské jarmulky nebo křesťanského krucifixu.

Emoce o hidžábu u soudu v roce 2017:

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video