Heraldici odmítají krajský znak

Brno - Jihomoravské krajské zastupitelstvo schválilo sice návrh krajského znaku, ale neví, jestli ho bude moci do budoucna používat. Obsahuje totiž symbol města Brna, který upravila a užívala brněnská okupační správa v době protektorátu. Od návrhu se proto už distancovala Moravská genealogická a heraldická společnost a tři desítky odborníků, převážně z Historického ústavu filozofické fakulty Masarykovy univerzity, podepsaly protestní petici.

„Myslím, že ti, kteří to schválili, tomu příliš nerozumějí a neuvědomují si, jaké to má dosahy. Heraldika je o historii a návaznosti na historii. A ta návaznost na protektorát je nesporná. Tento orel se jindy, než v době protektorátu, nepoužíval,“ řekl Karel Dvořák, člen výboru Moravské genealogické a heraldické společnosti. Společnost se proto rozhodla zahájit veřejnou diskusi na svých internetových stránkách.

Naproti tomu odborníci, kteří podepsali protestní petici, rovnou vyzvali krajské zastupitele, aby původní rozhodnutí zrušili a stanovisko ještě revokovali. „S tímto návrhem nemůžeme z odborného hlediska souhlasit,“ píší v obsáhlém textu, v němž vysvětlují proč je schválený návrh nepřijatelný. Klíčový důvod formulují následovně: „V návrhu znaku Jihomoravského kraje se symbol Brna evidentně blíží, respektive je zcela totožný s protektorátním symbolem Brna. Odborníci, kteří podepsali tuto petici, si dovolují doufat, že se tak stalo z neznalosti věci a nikoli úmyslně a ostře proti tomu protestují.“

O co se vede spor:
V pravém horním poli krajského znaku má být umístěn symbol krajského města. V odsouhlaseném návrhu je však dvouhlavý orel, který v této podobě užívala protektorátní správa, a který byl po válce okamžitě zrušen. Současný znak Brna navíc dvouhlavého orla vůbec neužívá.
Jak se orel dostal do znaku:
Habsburský císař Ferdinand III. povýšil brněnský znak tak, že Habsburský dvouhlavý orel nesl na prsou štítek. Za první republiky byl tento znak vzhledem k nové politické situaci zrušen a orel odstraněn. Vrátila se k němu protektorátní správa města Brna, která však užívala jinou podobu štítku. Do krajského znaku se ovšem dostal symbol po úpravách právě z doby protektorátu.

Paradoxem je, že není zcela jasné, kdo znak vlastně vytvořil: „Ta výsledná podoba nebyl zcela můj nápad. Byl jsem vyzván radou, abych svůj původní návrh přepracoval,“ tvrdí biolog Ivan Koláčný, který se považuje za spoluautora návrhu.

Kdo je tedy tím druhým autorem? Podle Koláčného je jím archivář Ivo Durec, ten se však na tvorbě krajského znaku s Koláčným již dříve odmítl podílet a spoluautorství veřejně odmítá.

„Potom záleží na tom, jestli mne rada prohlásí za jediného autora,“ říká Koláčný. Žádnou odměnu za návrh zatím nedostal a tvrdí, že ani žádnou nepožadoval.

Řada odborníků již dříve upozorňovala na to, že vedení jihomoravského kraje zvolilo od začátku špatný postup, když na návrh znaku uspořádalo veřejnou soutěž, do níž se mohl přihlásit kdokoli. V některých regionech totiž oslovili jen odborníky. „Vedení krajů se mělo hned obrátit na odborníky. Když se staví mosty, také o tom nerozhoduje veřejnost,“ řekl heraldik Jiří Louda, autor současného státního znaku.

Jaký bude další osud sporného znaku? Historický ústav filozofické fakulty Masarykovy univerzity vypracoval bez nároku na licenční práva a honorář kompromisní návrh, který vychází vstříc požadavkům vedení kraje, ale současně splňuje zásady heraldiky. Jestli však bude přijat, závisí jen na krajských zastupitelích. Tento znak namísto protektorátního znaku Brna užívá upravený současný symbol krajského města.

Znak by se měl změnit, říká heraldik

Karel Maráz z Masarykovy univerzity, který jako vědecký pracovník heraldiku předmáčí na filozofické fakultě brněnské Masarykovy univerzity, je přesvědčen, že sporný návrh krajského znaku musí být přepracován. Jinak hrozí, že návrh bude oficiálně odmítnut.
Co by se stalo, kdyby to opravdu bylo podvýborem i předsedou sněmovny odmítnuto?
Kraji nebude znak udělen. Oficiálně ho tedy nebude mít.
Je možnost ještě situaci napravit?
Ano je. Ale předpokládám, že předseda poslanecké sněmovny udělí všem krajům znaky a prapory jednorázově na podzim. Moc času tedy není.
Historický ústav filozofické fakulty Masarykovy univerzity navrhl kompromisní řešení znaku. Proč?
V maximální možné míře se snaží vyjít vstříc představám a požadavkům rady a zastupitelstva jihomoravského kraje na znak, pokud ovšem tyto představy a požadavky nejsou proti pravidlům heraldiky. Chce napomoci řešit tuto situaci.
Vy jste se zúčastnil první soutěže a váš návrh nebyl vybrán. Každého napadne, že chcete prosadit touto cestou svůj návrh. Je to tak?
Kompromisní návrh znaku podává oficiálně Historický ústav. je to sice mé provedení, ale kvůli rozumnému vyřešení věci jsem se jej vzdal ve prospěch Historického ústavu filozofické fakulty Masarykovy univerzity, který si nebude nárokovat ani honorář, ani licenční práva.
Co je nejvíc sporné na schválené verzi znaku?
Dvouhlavý orel v druhém poli. Tento znak by měl být znakem města, ale v této podobě jej město od 17. století do jeho zrušení ve třicátých letech dvacátého století nepoužívalo. Jak dokládají úřední razítka, používal se znak s jiným pořadím tinktur (barev) ve štítku na prsou orla. Ale znak schválený zastupitelstvem používá dnešní pořadí tinktur ve znaku Brna, ovšem toto položili na prsa císařského orla až tvůrci znaku protektorátního Brna.
Ale přece tento znak používá i městská část Brno-střed a nikdo proti tomu neprotestoval?
Městská část ho má trochu změněný. Chybí iniciála císaře Ferdinanda, který znak povýšil, navíc v oficiálních tiscích je zbroj (pařáty a zobáky) orla nikoli černá, ale stříbrná. Osobně ovšem tento znak Brna-střed za šťastný také nepovažuji.
Jak je to s praporem?
Přijatý prapor zastupitelstvem rozhodně nesplňuje současné podmínky parlamentního podvýboru pro heraldiku a vexilologii (nauka o vlajkách) poněvadž není čtvrcený a odlišuje se tak i od samotného znaku, který čtvrcený je. (san)

Prapor Jihomoravského krajeZnak Jihomoravského kraje