„Jako hejtmani připravujeme vyhlášení stavu nebezpečí na území zmiňovaných krajů pro případ neprodloužení nouzového stavu po 14. únoru 2021,“ stojí v prohlášení, které podepsali hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek, hejtman Pardubického kraje Martin Netolický, hejtman Libereckého kraje Martin Půta, hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková, hejtman Olomouckého kraje Josef Suchánek a primátor Hlavního města Prahy Zdeněk Hřib.
„Pokud sněmovna nouzový stav neprodlouží, sejde se v pátek krizový štáb kraje a připraví vyhlášení stavu nebezpečí,“ potvrdil hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek.
Stejný postup pak na čtvrtečním mimořádném online jednání v rámci Asociace krajů ČR navrhnou i ostatním krajům. Jedná se podle nich o slabší právní oporu pro zavádění krizových opatření, stále ale tento nástroj považují za příležitost k posouzení smysluplnosti dosavadních opatření.
Pomoc armády stále potřebujeme
Hejtmani apelují na vládu a Poslaneckou sněmovnu, aby v případě neprodloužení nouzového stavu umožnily zajistit jiný způsob podpory nemocnic ze strany armády, aby i nadále docházelo k zapojení složek Integrovaného záchranného systému do činností spojených s ochranou před koronavirem.
„Žádáme vládu České republiky, poslankyně a poslance Parlamentu České republiky, aby v případě, že nebude prodloužen nouzový stav, pomohli krajům najít řešení v současné složité situaci, ve které v příštích dnech reálně hrozí další zhoršení epidemického stavu,“ píší hejtmani.
Vláda zakázala lidem cesty do okresů Cheb, Sokolov a Trutnov a z nich |
Zároveň také požadují, aby vláda sdělila krajům, jaká opatření a omezení přijme ministerstvo zdravotnictví od pondělí 15. února 2021, aby bylo omezeno šíření koronaviru a jeho mutací, které se v současné době vyskytují na území celé České republiky.
V prohlášení hejtmani zmíněných krajů upozorňují, že podnikání živnostníků, které je doposud omezeno na základě rozhodnutí vlády o nouzovém stavu, se bude moci obnovit.
„V případě nemoci nebudou již mít nárok na poskytování finančních kompenzací, které jim za nouzového stavu doposud příslušely,“ avizují hejtmani v prohlášení.
Případné vyhlášení stavu nebezpečí má podle hejtmana Karlovarského kraje Kulhánka oproti nouzovému stavu několik nevýhod. Například kraj nemůže omezit provoz obchodů, sportovišť či kulturních zařízení.
„Mobilitu jsme i ve stavu nebezpečí schopni ovlivnit, byť ne v takovém rozsahu, jako v době stavu nouzového. Ve spolupráci s krajskými hygieniky bychom vytipovali území, na kterém by se opatření ke snížení mobility mohla uplatňovat,“ vysvětlil Petr Kulhánek.
Kraj v rámci informovanosti občanů připravuje manuál, v němž chce dát odpovědi na nejčastější otázky. Bude k dispozici na webových stránkách Karlovarského kraje.
Stav nebezpečí je nejnižší ze stupňů pohotovosti. Vyhlašují jej právě hejtmani, v případě hlavního města primátor, a to maximálně na třicet dní. Po uplynutí této doby jej lze za souhlasu vlády prodloužit.
Spor o nouzový stav
Pokud Sněmovna ve čtvrtek neschválí jeho prodloužení, přestane nouzový stav platit o půlnoci z neděle na pondělí. To by podle ministra zdravotnictví Jana Blatného znamenalo, že se otevřou obchody a služby, muzea a galerie a možná i bazény a posilovny. Padne podle něj i omezení shromažďování lidí.
„Jakékoli uvolnění je jako otevřít stavidla velké vodě,“ řekl poslancům ve čtvrtek Blatný. Lze podle něj jít na břeh řeky a proti velké vodě demonstrovat. „Ale velká voda nás smete,“ prohlásil. Bez restrikcí nebude podle ministra kvůli naplnění nemocnic kam převážet pacienty a nebude možné plánované širší otevření škol.
Co lze zakázat bez nouzového stavu? Téměř vše, ale hůř a s rizikem soudů |
Před takovou situací varoval i ministr vnitra Jan Hamáček. Ten prohlásil, že pokud se prodloužení nouzového stavu neschválí, „vejdeme do dějin jako stát, který uprostřed války demobilizoval“. „Nedává to smysl a je to šílenství,“ dodal. Poznamenal, že v rámci Evropy je pouze v Česku nouzový stav předmětem politického boje. Opozice by se místo toho měla pokusit vyslovit vládě ANO a ČSSD nedůvěru a nechat ustavit úřednickou vládu, uvedl vicepremiér.
Podle Blatného by na zrušení nouzového stavu mohly reagovat i zahraniční země a uzavřít Česku své hranice.