Ministr školství Petr Fiala a premiér Petr Nečas tento týden zveřejnili základní rysy chystané reformy školství. Oba chtějí podporovat právě matematiku. Podle mezinárodního měření TIMSS totiž skoro třicet procent čtvrťáků má jen nízké znalosti matematiky.
"Ministerstvo bude v rámci podpory matematické gramotnosti podporovat účinné metody výuky, kam patří také metoda profesora Milana Hejného. Počítáme s tím v období od roku 2013 až 2018," oznámila ve čtvrtek MF DNES Jana Holíková z tiskového odboru úřadu.
Hejného metoda učeníHejného metoda je založená na tom, že učitel dětem neříká nové informace, žáci musí kouzlo matematiky objevovat sami. Příkladem je krájení dortu. Žáci překládají barevné kolečko papíru, "dort", na poloviny, čtvrtiny, osminy, šestnáctiny. Učitel je navádí, aby poměřovali jednotlivé části tak dlouho, než zjistí, že když odkrojí dvě osminy, tak jim ještě tři čtvrtky dortu zbudou. Vše probíhá nenásilně. Jako hra. Díky kolečku papíru získají děti představu, jaký podíl z celku zlomek tvoří. Až budou ve vyšších ročnících počítat s abstraktními čísly, půjde jim to lépe. |
Hotová a do značné míry prověřená Hejného metoda by skutečně mohla vyřešit problémy některých školáků. Ostatně zájem o ni projevilo Polsko, které se chystá v první vlně proškolit sedmnáct lektorů. Hejného uznává i Kanada.
Třídy, které se učí touto metodou, bývají velmi úspěšné. Například šesťáci z pražské základní školy Dědina ve Scio testech teď dosáhli o 71 procent lepších výsledků, než je průměr Česka. Jejich výkon je srovnatelný s dovednostmi stejně starých gymnazistů v matematice, češtině i obecných předpokladech. Jde přitom o normální sídlištní školu.
"Stejně dobře dopadly děti v páté i šesté třídě, to už není náhoda, když mají dobré výsledky trvale," poukazuje učitelka úspěšných šesťáků Eva Bomerová. Její žáci částečně znají i učivo sedmé a osmé třídy. "Zlomky v páté třídě ovládají na úrovni sedmáků," říká.
Děti učení baví, klíčové je rozvíjení logického myšlení
Milana Hejného však nepřekvapují ani vynikající výsledky Dědiny z češtiny. "Máme úlohy napsané tak, že připouštějí více interpretací. Mezi dětmi začne hádka, která interpretace je správná. Aby to žáci odhalili, musí analyzovat text. Učí se chápat, co znamenají slova jako 'nebo', 'tedy' a i další jazykové formy," vysvětluje. Studijní předpoklady se zlepšují díky rozvoji logického a kritického myšlení.
Žáky taková výuka zajímá, jsou na sebe pyšní, když odhalí malou početní záhadu. "Filip dobře chápe třeba i fyziku. Přemýšlí o příkladech sám, nepotřebuje s tím pomoct a jde mu to," poukazuje Pavlína Kantorová, matka šesťáka, žáka Evy Bomerové. I dceru Kristýnu přihlásila do třetí třídy, kde se učí počítat podle Hejného. Kroutí hlavou nad jedinou věcí. Obě její děti matematika baví tak, že chodí do matematického kroužku. "To by mě v jejich věku nikdy nenapadlo," směje se.
Obdobně dobré zkušenosti má i Základní škola Ing. M. Plesingera-Božinova v Neratovicích. "Naše děti jsou úspěšné v soutěžích, protože mají rozvinuté logické myšlení a matematickou představivost. A zdůrazňuji, není to výběrová třída, jsou v ní děti nadané i podprůměrné," říká ředitel z Neratovic Jaroslav Kužel. I nejhorší žák z jejich "Hejného" třídy byl lepší než středočeský průměr.
