Co navrhl Václav Havel
Václav Havel v projevu ve francouzském Senátu uvedl, že nepříliš dlouhá a obecně srozumitelná ústava by měla preambuli popisující smysl a ideu Unie a také by definovala její základní orgány, jejich vztahy a kompetenci, podle něhož by jejím základem mohlo být to podstatné ze stovek stránek nynějších smluvních dokumentů.
"Situace si dříve nebo později vynutí zřízení dvoukomorového parlamentu, jak tomu bývá u normálních federací," řekl prezident, podle něhož vedle Evropského parlamentu bude muset zřejmě působit menší těleso, do něhož by každý parlament členského státu volil například dva poslance. V této komoře by velké i malé státy měly stejnou hlasovací sílu, čímž by se podle Havla odstranily některé nynější problémy - například otázka národního zastoupení v Evropské komisi.
Komise jako výkonný orgán by nemusela být striktně složena podle některého národního klíče a nemusely by v ní být - zvláště po rozšíření - zastoupeny všechny členské země; zájmy jednotlivých států by mohly dostatečně tlumočit Evropská rada a případná druhá komora EP, prohlásil Havel s tím, že podporuje cestu pozvolné a stále hlubší parlamentarizace a federalizace.
Podle Zemana Havel přeceňuje roli země
Předseda vlády a ČSSD Miloš Zeman považuje vize prezidenta Václava Havla o reformě Evropské unie za přeceňování role České republiky před jejím vstupem do tohoto společenství.
"Já si myslím, že by bylo velmi dobré, kdybychom nejdříve vstoupili do Evropské unie a potom se vyjadřovali ke struktuře Evropské unie," reagoval Zeman na vizi prezidenta o budoucnosti unie, kterou Havel ve středu nastínil francouzským senátorům.
S myšlenkou prezidenta Václava Havla o posílení evropské integrace, v jejímž rámci by byly zvýšeny pravomoce Evropského parlamentu, lze podle ministra zahraničí Jana Kavana souhlasit jako s dlouhodobou vizí.
"Řada konkrétních Havlových představ o té či oné reformě je součástí dlouhodobé vize, kterou respektuji jako jeho," řekl dnes Kavan novinářům. Uvedl, že smyslem Havlovy vize je posílit ducha evropanství.
ODS nesouhlasí
Předseda Poslanecké sněmovny a ODS Václav Klaus se proti Havlovu návrhu ohradil. "Nejsem zastáncem myšlenky Spojených států evropských, a proto jsem zásadně proti této cestě evropské integrace. Současně si nedovedu představit, že prezident republiky takové zásadní zahraničněpolitické návrhy nekonzultoval s vládou a s ministerstvem zahraničí," uvedl Klaus.
Stínový ministr zahraničí Jiří Zahradil Havlovi vytýká nekompatibilitu jeho návrhu s představami současné evropské levice i pravice a nekoordinovanost prezentace. "Poněkud se podivuji nad tím, že vrcholný reprezentant země, která ještě dávno v Evropské unii není a ještě dlouho nebude, předkládá tyto velice smělé vize," řekl Zahradil.
Vize Spojených států evropských není prý vizí ODS, a proto se ani on rozhodně nemůže s návrhem prezidenta ztotožnit. "Jsou to takové sólové výstřely," míní Zahradil, který pochybuje o tom, zda slouží České republice. "A já mám trošku pocit, že možná je to záležitost, která je určena spíš pro nějaké budování vnitropolitických pozic," dodal.
US a ODA reagovali zdrženlivě, lidovci souhlasí
Zdrženlivě, i když ne odmítavě komentovali Havlovu vizi předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Michael Žantovský (ODA) a šéf poslaneckého klubu Unie svobody Karel Kühnl. Žantovský ekl, že budoucí podoba EU má svůj přirozený čas, který nelze uspěchat. Rovněž Kühnl soudí, že rozhodování o změnách v EU bude velmi dlouhodobý proces.
Naopak velmi příznivě přivítali Havlův projev lidovci. Podle šéfa KDU-ČSL Jana Kasala je návrh prezidenta prakticky v souladu se zahraničněpolitickou doktrínou lidové strany. "Považujeme to za důležité a dobré. Stejně tak podporujeme vypracování evropské ústavy," prohlásil Kasal.
Před odletem projevil Havel obavy z oddálení vstupu do EU
K odmítavým postojům domácích politiků na obavy prezidenta Václava Havla z oddálení vstupu České republiky do Evropské unie se přidal i hlas přímo z Bruselu. "Evropská unie nijak nebrzdí proces rozšíření," řekl Nico Wegter, mluvčí člena Evropské komise Hanse van den Broeka, který má vztahy se zeměmi střední Evropy na starost. "Vstup každého z nich do EU bude záležet nakonec na tom, jakých výsledků dosáhnou," reagoval na úterní slova českého prezidenta Václava Havla.
Připomněl, že v loňské zprávě o pokroku České republiky komise konstatovala, že se reformní proces zpomalil, a označila řadu problémů, kde je zapotřebí další úsilí. Odmítl ovšem předpovídat, jak by mohla vypadat příští zpráva, která bude zveřejněna na podzim. "Je na České republice, aby se ujala své odpovědnosti. Komise pak její vývoj posoudí co nejobjektivněji," prohlásil s tím, že v březnu nelze spolehlivě předvídat, jaká bude situace v říjnu.
Také francouzský prezident Jacques Chirac při návštěvě Václava Havla v Paříži vyslovil podporu přičlenění Prahy k evropské patnáctce. Zdůraznil, že Francie je šťastna, že může přivítat Českou republiku v NATO a že důrazně podporuje její snahy vstoupit do EU. "Oceňujeme vaše úsilí a přejeme si, aby bylo úspěšné v co nejkratší době," řekl Chirac. "Francie se raduje z toho, že Česká republika vstupuje do velkých evropských institucí - nejprve do Rady Evropy a nyní do Severoatlantické aliance," dodal.
Co přesně řekl Václav Havel
Před úterním odletem do Francie se prezident novinářům svěřil se svou obavou z možného vyřazení České republiky z první vlny kandidátů do EU. Podle Havla se tak může stát buď z naší vlastní lenosti, anebo ze strachu evropských zemí. Proto je velice důležité zbavovat tyto země strachu, uvedl Havel.
"Taková známá politická strategie odkládání," řekl prezident, který tak vůbec poprvé upozornil na možné nebezpečí hrozící České republice ve vztahu k EU.
V EU by mohl podle prezidenta zavládnout strach z přijetí nových a neznámých zemí. "Evropská unie se bude bát nových členů, bude zdrženlivá. Bude vycházet z toho, že oni se dobře znají a že už jsou po desetiletí spolu a že ty nové demokracie jsou jakési velké neznámé," vysvětlil Havel jeden z důvodů, proč by se mohlo zpozdit přijetí České republiky do EU. "To je výzvou k tomu, abychom znovu a znovu západoevropským státům vysvětlovali, že nová doba a nová situace světová a evropská vyzývá k odvážným řešením a k tomu zbavit se podobného typu strachu," dodal.
Druhým důvodem může být podle Havla lhostejnost, nepřipravenost, nedostatek aktivity k uplatnění evropských standardů a zbrzdění ekonomické transformace. "Zatím jsme v první vlně, ale to neznamená, že v ní musíme být natrvalo," varoval prezident a doplnil: "Klidně můžeme být přiřazeni do vlny druhé, když se budeme chovat ignorantsky v průběhu negociací.
"Prvním důvodem, proč by ČR mohla opustit šestici kandidátů na rozšíření v první vlně, je podle Havla lhostejnost a nepřipravenost země na vstup, druhým by mohl být strach EU z nových členů. Někteří diplomaté soudí, že ČR v přípravách na vstup do EU začíná zaostávat.
Za klíčové se ale považuje to, zda se republice podaří v letošním prvním pololetí přijmout všechna opatření vyplývající z loňského kritického posudku Evropské komise o pokroku v přidružení. Případný neúspěch při přijímání zmíněných opatření v by se následně odrazil v novém podzimním posudku EU.
S Havlem ovšem nesouhlasí jak ODS...
Prezidentův skeptický pohled však nesdílí předsedkyně senátu, Libuše Benešová.
"Pokud vím, tak žádné vážné signály, které by hovořily o tom, že by Evropská unie uvažovala o našem vyřazení z první skupiny kandidátů, zatím nemáme," řekla v úterý Benešová.
Podobné obavy si Česká republika nesmí připouštět, a musí udělat vše pro to, aby si obavy nepřipouštěla EU, zdůraznila.
Přibližování českých zákonů evropskému právu se sice loni zpomalilo, ale ekonomické podmínky kandidátů ČR splňuje, dodala.
Šéfka senátního výboru pro evropskou integraci Jarmila Filipová (ODS) upozornila, že ČR své letošní závazky nemusí zvládnout. "Pokud závazky nedodržíme, budeme žádat o odklad," řekla . Netroufá si však odhadnout, zda by tato skutečnost byla pro EU natolik závažná, že by ČR vyřadila z první vlny integrace.
Podle šéfa poslanců ODS Vlastimila Tlustého má EU dost vlastních problémů. "Kvůli těmto problémům byl již celá 90.léta odkládán očekávaný okamžik vstupu ČR do unie," řekl. Šéf poslanců ODS nesouhlasí ani s argumenty, že by ČR nebyla na vstup do této organizace připravena
...tak vládní ČSSD
"Jakoukoli obavu, že by ČR byla přeřazena z první do druhé skupiny v rámci současného posuzování stupně připravenosti ke vstupu do EU, považuji za zcela neopodstatněnou, žádné takové nebezpečí České republice nehrozí," zdůraznil ministr Jan Kavan. Podle Havla by důvody možného oddálení vstupu ČR do EU mohly být lhostejnost českých občanů a nepřipravenost země na tento krok a strach EU z nových členů.
Proces tzv.rentgenování legislativy podle něj pokračuje pro ČR zatím poměrně úspěšně. Připustil, že stát má s přípravou na vstup do unie problémy, ne však takového druhu, aby hrozilo skutečné nebezpečí přeřazení do druhé skupiny. Kavan tak usuzuje také z rozhovorů s předními představiteli západoevropských sociálnědemokratických stran a vlád na kongresu v Miláně.
Evropská unie se neobává nových členů a ČR pro její představitele není neznámou zemí. "Mohu říci, že rozšíření EU podporují. Česká republika má stále velmi dobrý zvuk," dodal Kavan.
Vláda však podle něj počítá s tím, že EU musí před rozšířením nejprve uskutečnit vlastní reformu. Kavan je přesvědčen, že do roku 2003 bude v základních rysech dokončena. Nepředstavuje proto podle něj nebezpečí oddálení vstupu.
"Nemyslím si, že je správné popisovat vztah veřejnosti k EU jako lhostejný," uvedl Kavan k další Havlově poznámce. Uznal však, že úroveň informovanosti obyvatel o dopadech vstupu ČR do EU je omezený. Ministerstvo zahraničí proto připravuje rozsáhlou komunikační strategii, na kterou vláda uvolnila 30 miliónů korun, která by měla situaci změnit. Před vyhlášením referenda o vstupu do EU bude mít obyvatelstvo informací dost, uzavřel.
Předseda zahraničního výboru Lubomír Zaorálek z ČSSD s Kavanem souhlasí.
"Nemyslím si, že by hrozilo vyřazení z první vlny," řekl Zaorálek. Dovede si ale představit, že unie by mohla přistupovat rozdílně i ke členům první skupiny, která by podle něj mohla být rozdělena na "první a druhou rychlost". Soudí, že vláda při přípravách integrace do EU "dělá, co může". Podle něj však po minulých kabinetech nezbylo příliš mnoho materiálů, na které by se dalo nyní navazovat.
