Dalším zrušeným bodem volební novely je způsob přepočtu získaných hlasů na mandáty, který se měl uskutečňovat podle upravené takzvané d'Hondtovy metody. Ta podle nálezu soudu nepatřičně posiluje strany, které získaly ve volbách nejvíc hlasů. Podle d'Hondtovy metody by nejsilnější strana, která získala například jen 35 procent hlasů, mohla sestavit většinovou vládu.
Poté, co soud zrušil navýšení počtu volebních krajů, ztrácí platnost i ustanovení o nejnižším počtu mandátů v kraji na čtyři. Počet mandátů bude muset být stanoven znovu.
Soud dále zrušil i povinnost skládat kauci 40 tisíc korun ve volbách do Poslanecké sněmovny a ustanovení o snížení příspěvku stranám za jeden hlas.
|
OHLASY |
| Václav Havel, prezident: Rozhodnutí mi připadá jako opravdu moudré. Zdůvodnění nálezu soudu je neobyčejně solidní, seriózní, vyčerpávající, objektivní, přesvědčivé a vyvážené. Pevně věřím, že parlamentní politické strany se co nejrychleji sejdou a začnou jednat o tom, jak znovu tento volební zákon novelizovat. |
| Václav Klaus, předseda sněmovny a ODS Rozhodnutí Ústavního soudu respektuji, i když se s ním v žádném případě neztotožňuji. Pro mě to znamená pokoušet se znova vhodnou formou, tedy změnou Ústavy, podobný návrh v budoucnu prosadit. |
| Petr Pithart, šéf Senátu Nález je poučením, že se takováto základní pravidla nedají dělat silou. Doufám, že si z toho politické síly vezmou ponaučení. |
| Karel Kühnl, předseda Unie svobody Ti, kteří navrhovali klauzuli pro koalice si mysleli, že tím uškodí Čtyřkoalici. Ale od té doby, co má Čtyřkoalice v preferencích zhruba 30 procent, nás to nemusí tolik zajímat. |
| Jan Kasal, šéf lidovců Diskuse o podobě volebního zákona nebudou lehké. Nedá se očekávat vstřícnost ze strany ODS nebo ČSSD, aby naplnily beze zbytku rozhodnutí Ústavního soudu. |
| Ivan Langer, místopředseda sněmovny a ODS Rozhodnutí Ústavního soudu považuji za krok, který český parlamentní systém vrací o několik roků zpět. |
| Přemysl Sobotka, místopředseda Senátu Rozhodnutí Ústavního soudu je pro mě svaté, přestože se mi nelíbí. |
| Jiří Stodůlka z KDU-ČSL, šéf senátní komise pro Ústavu Vyhráli jsme, co jsme mohli. |
|
Vojtěch Filip, předseda poslaneckého klubu KSČM |
"Všechny úvahy o úpravách způsobu voleb se musejí dít pouze v těchto mantinelech," uvádí se ve zdůvodnění nálezu Ústavního soudu, které přednesl soudce zpravodaj Vladimír Čermák.
Ústavní soud nevyhověl Čtyřkoalici
Soud nevyhověl návrhu čtyřkoaličních senátorů, který byl přiložen k prezidentovým návrhům, a nezrušil klauzuli pro koalice do parlamentu. Zatímco politická strana musí získat pro vstup do sněmovny pět procent hlasů, koalice dvou stran 10 procent, koalice tří stran 15 a čtyř stran 20 procent hlasů.
Toto ustanovení v očích Ústavního soudu obstálo.
"Podle Ústavního soudu nelze vyloučit u tohoto ustanovení účelovost, nicméně tato účelovost nemůže vést u tohoto ustanovení k závěru o jeho protiústavnosti. Ústava tuto otázku výslovně neupravuje," řekl soudce zpravodaj Vladimír Čermák.
Prezident se jednání soudu osobně zúčastnil
Prezident i zástupkyně senátorů Kateřina Šimáčková, kteří se k prezidentovi přidali, kolem poledne přednesli své závěrečné řeči, v nichž zopakovali důvody podání návrhu.
"Cítil jsem, že nemohu mlčet k pokusu legálně odcizit právní systém ústavně zaručeným principům a tím i podstatě demokracie," řekl ve své závěrečné řeči Havel.
Prezident novele vytýká zejména to, že omezuje volnou soutěž politických stran, rovnost šancí politických subjektů na úspěch a že fakticky mění poměrný volební systém do Poslanecké sněmovny na systém většinový.
O jednání Ústavního soudu byl velký zájem
Jednání pléna soudu se konalo za značné pozornosti veřejnosti. Sál byl téměř zcela zaplněn. Mezi účastníky řízení byl kromě prezidenta také předseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) a místopředseda Poslanecké sněmovny František Brožík (ČSSD).
Jednání sledoval i předseda lidovců Jan Kasal s lidoveckými senátory Milanem Šimonovským, Stanislavem Bělehrádkem a Jiřím Šenkýřem.
Volební zákon byl hlavním bodem opoziční smlouvy
Když v září 1999 naléhala ODS na sociální demokraty, aby se konečně na volebních pravidlech dohodli, označilo stranické grémium volební zákon za základní náplň opoziční smlouvy.
Poslanci přehlasovali veto prezidenta a definitivně tak schválili novelu volebního zákona, která nahrává velkým stranám, loni 10. července.
I když dá soud za pravdu prezidentovi, vůbec to nemusí znamenat, že opoziční smlouva padne a volby budou dřív než na jaře 2002.
|
Prezidentův návrh na zrušení části volebního zákona v plném znění |
Podstatou novinek ve volebním zákonu je zvýšení počtu volebních krajů na 35 a nová metoda přepočtu hlasů na poslanecké mandáty. Oboje má přispět k tomu, aby se po volbách snáz sestavila většinová vláda. Strana, která dostane přes třicet procent hlasů, může tím pádem mít přes polovinu poslaneckých křesel.
Kdyby se podle nového zákona počítaly výsledky voleb z roku 1998, měla by ČSSD ve sněmovně většinu 102 hlasů a mohla by vládnout sama.
Ale teď je situace jiná - kdyby se výsledky loňských voleb do krajů přenesly na sněmovnu a přepočítaly se podle nového zákona, neměla by většinu žádná strana.
Většinovou vládu by - bez KSČM - mohly dát dohromady ODS a Čtyřkoalice, případně ODS, Čtyřkoalice a ČSSD.
Zákon neodporuje principům poměrného zastoupení, tvrdí jeho zastánci
Žádný ze sporných bodů ani neodporuje principům poměrného systému, ani neruší politickou konkurenci, tvrdí zastánci teorie, že volební zákon odpovídá ústavě. Jejich oponenti namítají, že je třeba zkoumat, jak zákon funguje jako celek. A v tom případě je podle nich diskriminační a protiústavní.
| Co soud zrušil |
| - zvýšení počtu volebních obvodů na 35, v každém se volí v průměru šest poslanců - přepočet hlasů podle d'Hondtovy metody - stanovení počtu nejnižšího počtu mandátů v kraji -povinnost složit kauci ve volbách do sněmovny -snížení příspěvku stranám za jeden hlas |
| Co prošlo |
| + Koalice musí pro zvolení do sněmovny získat 10 procent, koalice tří stran 15 a čtyř stran 20 procent hlasů |
Nový volební zákon posiluje velké strany i ekonomicky. V roce 1998 ČSSD získala 74 křesel, což odpovídalo státnímu příspěvku 37 milionů korun ročně. Podle nového zákona by měla 102 poslanců a brala 102 miliony - sněmovna mezitím zvýšila příspěvek na poslance z půl milionu na milion. (I tenhle paragraf dal prezident k Ústavnímu soudu, ale bude se projednávat jindy.)
Ústavní soud rozhodoval o volebních předpisech už několikrát
Soud už škrtl podmínku, podle níž dostanou příspěvek za volby jen strany s třemi a více procenty hlasů. Naopak potvrdil pravidlo, že do sněmovny se dostanou jen strany nejméně s pěti procenty hlasů. Uznal volební kauce, i když pro jejich zrušení bylo osm soudců z patnácti. Ke zrušení zákona nebo jeho části je třeba devíti hlasů.
Každopádně soud víckrát konstatoval, že každé omezení politické konkurence musí mít vážné důvody. V říjnu 1999 prohlásil: "Zákonodárce musí při úpravách v oblasti tvorby politické vůle respektovat, že jsou mu na tomto poli vytyčeny zvlášť úzké meze a že je mu odepřeno každé diferencované zacházení se stranami, jehož podkladem není důvod mimořádné závažnosti."
| Jak poslanci přijali novelu volebního zákona Poslanci přehlasovali 10. července veto prezidenta a definitivně tak schválili novelu volebního zákona, který nahrává velkým stranám. Pro novelu hlasovalo 124 ze 129 přítomných poslanců. Lidovci, unionisté a komunisté se na protest hlasování nezúčastnili. Opětovné schválení novely volebního zákona považuje jeden z jejích zastánců, předseda ODS a dolní komory parlamentu, Václav Klaus za jasnou zprávu pro ty, kteří ji chtějí slyšet. "Považuji to za dobrý výsledek," zhodnotil Klaus výsledek hlasování. Klaus považuje za legitimní záměr odpůrců novely podat stížnost k Ústavnímu soudu. "Pouze je problém to, že tito lidé, když se jim dnes zdá, že ten zákon se nehodí právě konkrétně jim, připravují stížnost," prohlásil. Premiér a předseda ČSSD Miloš Zeman nechtěl výsledek hlasování příliš komentovat. Poukázal pouze na to, že zatímco při prvním květnovém hlasování bylo proti novele šest poslanců ČSSD, teď to byli pouze čtyři. "Myslím si, že tendence je skoro jasná," dodal. |
 Prezident Václav Havel se zúčastnil zasedání Ústavního soudu v Brně, který jednal o návrzích na zrušení některých částí novely volebního zákona. Návrhy podal v létě roku 2000 Václav Havel a později se k nim připojila také skupina sedmnácti senátorů (24. ledna 2001). |
 Prezident Václav Havel se zúčastnil zasedání Ústavního soudu v Brně, který jednal o návrzích na zrušení některých částí novely volebního zákona. Návrhy podal v létě roku 2000 Václav Havel a později se k nim připojila také skupina sedmnácti senátorů (24. ledna 2001). |
 Prezident Václav Havel u Ústavního soudu poslouchá zdůvodnění nálezu, 24. ledna 2001. |
 Václav Havel u Ústavního soudu poslouchá zdůvodnění nálezu, 24. ledna 2001. |
