Havel přesvědčoval poslance, aby neměnili ústavu

- Prezident Václav Havel se ve středu snažil na Hradě přesvědčit poslance z ústavně-právního výboru, aby nepodpořili návrhy na změny ústavy. Právě poslanci z tohoto výboru budou o návrhu, který předložila společná komise ODS a sociálních demokratů a který vychází z opoziční smlouvy, jednat v parlamentu jako první.
"Svým hostům jsem vysvětlil, co na těch návrzích považuji za dobré, užitečné, smysluplné, co mi naopak připadá nelogické, nepraktické a co by se mohlo obrátit za určitých okolností v neprospěch naší republiky," uvedl po zhruba hodinové schůzce prezident Havel.

Když měl Havel odpovědět na dotaz, co mu v návrhu nejvíce vadí, uvedl pouze dva konkrétní příklady:
- nově upravená role prezidenta při sestavování vlády po parlamentních volbách, kdy by na rozdíl od dosavadní praxe bylo jasně určeno, že prezident musí po volbách pověřit sestavením vlády vítěze voleb;
- zrušení prezidentova práva zastavovat trestní stíhání.

"Především a hlavně není dobrý způsob, který zužuje manévrovací prostor prezidentovi republiky v okamžiku po volbách," uvedl Václav Havel. K druhému příkladu řekl: "Právo prezidenta zastavit trestní stíhání se vyskytuje v různých středoevropských ústavách. Je to právo, které využívám tak čtyřikrát, maximálně pětkrát do roka, a běží o naprosto speciální a zvláštní případy, kdy se nejednou paradoxně stává, že státní zástupci nebo soudci mě žádají, abych tohoto práva využil, neboť jde o tak zašmodrchané případy, kde je ve hře tolik různých lidských - nejen právních - aspektů, že ten případ nelze jinak důstojně vyřešit než využitím tohoto práva."

Autoři navrhovaných změn však s Havlovými námitkami nesouhlasí. "Pokud jde o zúžení manévrovacího prostoru po volbách, tak nesouhlas prezidenta beru jako logické soupeření moci zákonodárné s mocí výkonnou, jejíž je prezident součástí. Politici obecně by si měli zvyknout na základní princip, že karty v politické hře rozdávají voliči ve volbách a každý by měl hrát s nimi, a ne s těmi, které by případně vytáhl z rukávu," uvedl po schůzce místopředseda ODS Ivan Langer.

Názor nezměnil ani v případě zrušení práva prezidenta zastavovat trestní stíhání: "Domnívám se, že by měl být respektován princip rovného postavení občanů před zákonem, a že by se tudíž každý měl zodpovídat za případné porušení zákona. Souhlasím s tím, že prezident by měl mít možnost udělit milost, ale skutečně teprve po pravomocném rozhodnutí soudu."

Na straně prezidenta stojí KDU-ČSL a Unie svobody, které už daly najevo, že budou hlasovat proti návrhům z dílny ODS a ČSSD. Naopak nelze vyloučit, že pro některé navržené změny zvednou ruku komunisté. I oni totiž nesouhlasí například s dosavadním právem prezidenta udílet milosti a zastavovat trestní stíhání.

Václav Havel nedávno prohlásil, že pokud navržené změny ústavy projdou, nemohl by dále vykonávat funkci prezidenta. Ve středu však tak kategorická slova nepoužil. Na otázku, jak by tedy reagoval, odpověděl: "Opravdu nevím. Tady je ve hře tolik neznámých, že bych byl naprosto nezodpovědný, kdybych teď vyhlašoval, co udělám za rok, když nevím, co život přinese."


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video