Úterý 7. dubna 2020, svátek má Heřman, Hermína
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 7. dubna 2020 Heřman, Hermína

Hranice můžeme překročit do deseti hodin, říká hasička k pomoci v cizině

  20:38aktualizováno  20:38
Pro české hasiče nejsou mise v zahraničí nic výjimečného, za hranice vyjíždějí i několikrát ročně. Na půdě cizích států však paradoxně většinou nekrotí plameny, mají totiž jiné specializace. Podle koordinátorky humanitární pomoci hasičského sboru Ivy Brejzové však mají vždy před cizinci přednost Češi.

V okolí Atén vypukly rozsáhlé lesní požáry, které si vynutily evakuaci stovek lidí. Západně od řecké metropole ohnivý živel již zničil desítky domů a aut (23. července 2018). | foto: Reuters

Jak často čeští hasiči vyrážejí pomáhat do zahraničí?
Velmi záleží na situaci ve světě a na tom, jaké katastrofy se odehrají. Může se stát, že jeden rok vyšleme naše hasiče za hranice pomáhat hned několikrát a další rok třeba ani jednou.

Fotogalerie

Aktuálně se hovoří o tom, že by Česká republika mohla do Švédska poslat vrtulník, který by mohl pomoci s desítkami tamních lesních požárů. Pokud však vím, čeští hasiči do ciziny zpravidla nejezdí hasit požáry.
To je pravda. Skutečně si nepamatuji, že bychom v posledních letech někde pomáhali přímo hasit.

Když tedy běžně nejezdí krotit plameny, s čím čeští hasiči za hranicemi nejčastěji pomáhají? Vzpomenete si na nejvýznamnější mise v cizině z posledních let?
Velkou operací byl třeba v roce 2015 Nepál, kde po velkém zemětřesení český trauma tým působil více než měsíc. O rok dříve naše hasiče zaměstnaly rozsáhlé povodně v Bosně a Hercegovině a Srbsku. Tehdy jsme vyráželi také do Slovinska, které poznamenaly mrznoucí srážky a několikatýdenní blackout. Vyslali jsme tam odřady s elektrocentrálami. Podobně jsme pomáhali i při povodních v Makedonii v roce 2016. A nedávno byli dva hasiči v Thajsku, kde zkoumali, jak bychom mohli pomoci záchránit chlapce ze zatopené jeskyně.

Neohrožují však záchranné mise v zahraničí akceschopnost hasičů v Česku? Nemůže se stát, že vám doma budou hasiči a vybavení chybět? 
Ne. Když se rozhodujeme, zda pomoc vůbec nabídneme, vždy vycházíme z aktuální situace v České republice. Kdyby naší zemi například hrozily povodně, určitě bychom do jiných států neposílali naše vysokokapacitní čerpadla. Naše vlastní obyvatelstvo musíme chránit jako první a před zahraniční pomocí má jednoznačně přednost. To ovšem není jen náš postoj, takhle k zahraniční pomoci přistupují i ostatní státy. 

Iva Brejzová

Koordinátorka Hasičského záchranného sboru Iva Brejzová

Pochází z Mikulovic u Jeseníku. U Hasičkého záchranného sboru ČR začala pracovat v roce 2009 a na ministerstvu vnitra - generálním ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR v roce 2011. Má na starosti koordinaci humanitární pomoci, přeshraniční spolupráci a projekty zahraniční rozvojové spolupráce s hasiči v Moldavsku. Vystudovala Vysokou školu báňskou - fakultu bezpečnostního inženýrství.

Na čem dalším záleží, jestli Česká republika pomoc poskytne, či nikoliv?
Snažíme se pomáhat, když můžeme a když to dává smysl. Někdy však ta katastrofa není tak urgentní, nebo se odehrává tak daleko, že by poskytnutí pomoci z naší strany nebylo úplně efektivní. Pokud například nedokážeme naše vyhledávací týmy dostat na místo zasažené zemětřesením do čtyřiadvaceti hodin, nedává už taková akce příliš smysl. Navíc nezáleží jen na nás, vždy musíme nejdříve obdržet žádost postiženého státu, že tu pomoc opravdu chce.

Není to tedy tak, že by se země předháněly v tom, komu pomohou?
Ne, tak to nefunguje. Samozřejmě, že s postiženým státem, či jeho krizovým štábem komunikují jednotlivé zastupitelské úřady i Evropská unie. Ale dokud neobdržíme oficiální žádost o pomoc, tak skutečně nikam vyjet nemůžeme.

Je nějaký důvod, proč tomu tak je?
Představte si, že třeba Itálii postihne rozsáhlé zemětřesení a najednou se na hranicích objeví hasiči ze všech členských států EU. Všichni samozřejmě chceme pomáhat, ale koordinace záchranných prací na místě katastrofy je velmi složitá záležitost. Musíte vědět, kdo má kde pracovat, kde zasahují vaše vlastní jednotky, vyřešit zásobování, ubytování i logistiku. Je potřeba, aby to bylo efektivní a ne, aby na jednom místě zbytečně pracovalo třeba šest týmů a o dvacet kilometrů dál naopak nikdo. Je třeba v tom mít pořádek.

Jak to tedy funguje?
Když daný stát vyhodnotí, že už není vlastními kapacitami schopen situaci zvládnout, může se obrátit na Evropskou unii. Do specializovaného systému zadá své požadavky, tedy jakou pomoc přesně potřebuje, a jednotlivé státy Unie pak zváží, jestli jsou schopny ji poskytnout. Posledním krokem pak je, že postižený stát musí potvrdit, že o konkrétní nabídku pomoci skutečně stojí.

Náklady spojené s vysláním záchranných jednotek platí stát, který pomoc přijímá?
Nikoliv. Humanitární pomoc je zpravidla poskytována zdarma.

Čeští hasiči bojovali i s tmou

  • Dne 2. února 2014 vyslala Česká republika humanitární pomoc do Slovinska postiženého hustým sněžením a následnou velmi silnou ledovkou, která zničila energetickou distribuční síť, poškodila železnici a minimálně půl milionu hektarů lesa.

  • Katastrofou bylo postiženo dvě stě tisíc obyvatel Slovinska. Na pomoc byly postupně vyslány tři výkonné elektrocentrály pro nouzové zásobování elektrickou energií. Spolu s nimi vyjeli do Slovinska i čeští hasiči, kteří s pomocí elektrocentrál zajišťovali nepřetržitou dodávku elektrické energie pro několik obcí.

Kdo má poslední slovo v tom, jestli Česká republika svou pomoc nabídne?
O poskytnutí humanitární pomoci na území Evropské unie rozhoduje ministerstvo vnitra po dohodě s ministerstvem zahraničních věcí. Pokud jde o pomoc mimo Evropskou unii, rozhoduje jen ministerstvo zahraničí, které má na veškerou humanitární pomoc rozpočet.

Máte představu, kolik tento rozpočet ročně činí?
Pro letošní rok je to 180 milionů korun. Vzhledem k příznivé ekonomické situaci se každý rok mírně zvyšuje. Tyto peníze ale nejsou určeny jen na pomoc, kterou poskytujeme my, jako hasiči. Jsou čtyři druhy humanitární pomoci - záchranářská, materiální, expertní a finanční. V rozpočtu jsou tak zahrnuty i například dotace nevládním organizacím, které sami humanitární pomoc poskytují.

Bývá taková zahraniční mise složená z více hasičských útvarů, nebo má Česko nějaký specializovaný tým? Je nějaká oblast, ve které platíme za experty, ve které přímo naší pomoc ostatní země vyhledávají?
V rámci hasičského sboru máme předurčen vyhledávací a záchranný odřad v obydlených oblastech nebo například specialisty na vysokokapacitní čerpání. Pak také chemický, biologický, radiologický a nukleární průzkum a odběr vzorků či záchranné práce při povodních. Tyto týmy jsou nahlášeny i Evropské unii s tím, že je můžeme vyslat kdykoliv. Ale jsme samozřejmě schopni operativně složit i jiné týmy s jinou odborností.

Lesní požáry vypukly už i za polárním kruhem, Švédsko žádá o pomoc EU

Pomáháme v zahraničí častěji než jiné evropské země?
Myslím si, že nabízíme pomoc docela pravidelně, minimálně stejně často jako okolní státy. Hodně ale záleží na tom, o jakou událost se jedná a jestli jsme vůbec schopni pomoci. Například Francie nebo Portugalsko jsou mnohem lépe než Česká republika vybaveny pro letecké hašení lesních požárů.

Vybavujete si situaci, kdy naopak Česko žádalo cizí země o pomoc?
Ještě nikdy jsme nepožádali o pomoc přímo prostřednictvím zmíněného systému Evropské unie, ale v roce 2013, když u nás byly rozsáhlé povodně, nám na pomoc přijely na základě bilaterálních smluv čerpací odřady z Polska a Slovenska. Při povodních v roce 2002 nám zase mnoho států významně ulehčilo situaci značnou materiální pomocí.

Živelné katastrofy často udeří nečekaně a prudce. Jak rychle jsou čeští hasiči schopni jiným státům pomoci?
Velmi rychle. Třeba v roce 2014 jsme ve zmíněném Slovinsku byli jako vůbec první a než náš tým opustil Českou republiku uběhly jen asi čtyři hodiny. Obecně garantujeme, že po akceptaci naší nabídky postiženým státem vyjedeme vždy do deseti hodin.

Požáry v Řecku zabily 74 lidí, vláda nařídila třídenní smutek

Když čeští hasiči dorazí na místo katastrofy, předpokládám, že spadají pod vedení tamních orgánů.
Ano. Už při vyslání jednotek se pokoušíme zkontaktovat s někým na místě. Nejjednodušší je, když máme v dané zemi zastupitelský úřad. V takovém případě se spojíme s naším velvyslancem, který nám pomáhá pomoc na místě koordinovat.

Jste tedy jakási pomocná síla. Není to tak, že byste zasahovali a bojovali s živly na vlastní pěst?
Ne. Vždy jde o organizovanou a společnou snahu, nejlépe pod dohledem postiženého státu. Tedy pokud je takové organizace schopen. Pokud ne, vydávají se na místo takzvané UNDAC týmy, tedy týmy spojených národů, které koordinaci zajišťují. Podobnou funkci zastává i EUCP tým Evropské unie.

V roce 2015 pomáhal český trauma tým po ničivém zemětřesení v Nepálu:

Autor:

  • Nejčtenější

Míříme ke katastrofě. Mrtvých ve Švédsku přibývá, klid dostává trhliny

Copak se celý svět zbláznil? Nebo snad jenom my děláme něco špatně? Tuto otázku si uprostřed pandemie koronaviru kladou...

Sestra psala o zoufalství, policie pracuje s verzí náhlého úmrtí

Příčina smrti u osmačtyřicetileté zdravotní sestry z Thomayerovy nemocnice v Praze se vyšetřuje. Podle informací MF...

Při špatném nošení mohou roušky proti koronaviru spíš uškodit, říká WHO

Světová zdravotnická organizace nevidí žádný užitek ve všeobecném nošení roušek v nynějším boji proti šíření...

Italům v karanténě docházejí peníze. Začínají krást a hrozí revolucí

Italům dochází po třech týdnech v karanténě trpělivost i peníze. Nejhorší je situace na jihu země, kde už lidé nemají...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Otevřou hobbymarkety, cyklisté mohou jet bez roušky. „Promořování“ nebude

Lidé si budou moci jít od čtvrtka nakoupit do hobbymarketů, stavebnin, železářství a do prodejen jízdních kol. Všechny...

Premium

KOMENTÁŘ: Po dvou měsících přijde rozvrat. Nečekejme na pomoc, konejme!

Karanténní prázdniny může ekonomika státu vydržet měsíc. Po dvouměsíčním výpadku už hrozí naprostý rozvrat výroby,...

Premium

Španělská nepoučitelnost. Proč zde koronavirus řádí jako v Itálii nebo Číně

Dlouhé týdny Španělé sledovali, co se děje v Číně, Íránu a Itálii. Ale nepoučili se. Laxní politici opakují stejné...

Premium

Storno přijde draho, Češi nechají cestovkám desetitisíce za ­propadlé zájezdy

Přijít o desítky tisíc za neuskutečněné zájezdy je problém, se kterým se potýká řada českých klientů cestovních...

  • Další z rubriky
Premium

KOMENTÁŘ: Jednooká vláda mezi slepými

Vláda řeší důsledky epidemie metodou pokus omyl, dělá chyby a omlouvá se. Ale nahrává jí jak doba, jež velí k semknutí,...

Odstranit Koněvovu sochu za nouzového stavu je drzé a zbabělé, míní Klaus

Akce starosty Praha 6 Koláře je drzost a zbabělost téměř neznámých rozměrů. Je pozoruhodné, že to od listopadu 1989...

Zemřela první dáma české anesteziologie Táborská, bylo jí 91 let

Ve věku 91 let zemřela zakladatelka první anesteziologicko-resuscitační kliniky v Československu Danuše Táborská. V...

Na zavřených hranicích policisté pomohli s předáním medvíďat

U kuriózního transferu asistovali policisté na přechodu v Brumově-Bylnici na Zlínsku. Ačkoli jsou hranice uzavřené,...

Máte virový, nebo bakteriální zánět? Vyzkoušeli jsme domácí CRP test
Máte virový, nebo bakteriální zánět? Vyzkoušeli jsme domácí CRP test

Dvacet testerek mělo možnost vyzkoušet domácí CRP test od Veroval. Jeho pomocí dokážete prověřit, jestli vám v těle řádí virový, nebo bakteriální zánět. Jak testy dopadly? A vyplatí se je pořizovat?

Najdete na iDNES.cz