Dekontaminaci sanitek provedli liberečtí chemici.

Dekontaminaci sanitek provedli liberečtí chemici. | foto: ZZS LK

Utajená chemie. Hasiči ani záchranáři nevěděli, do jakého nebezpečí jdou

  • 51
Hasiči a záchranáři, kteří zasahovali při výbuchu chemikálií v Hamru na Jezeře, nedostali včas informace nutné pro zásah v chemické továrně. Nyní se navzájem obviňují, jak je možné, že vůbec nevěděli, do jak nebezpečného prostředí jedou a že jde o výbuch chemikálií, a ne o banální únik plynu, jak si po celou dobu mysleli.

Při výbuchu chemikálií před dvěma týdny zemřel jeden zaměstnanec, druhý se vážně zranil a dalších 140 lidí musí na kontroly k lékařům, protože mají dýchací problémy.

To ale není vše: šest sanitek je stále mimo provoz, i když je už armádní chemici dekontaminovali, a vedení záchranky i hasičů nyní řeší, jak vůbec zásah na místě vypadal. 

Vše začalo krátce před desátou hodinou, když se hasiči z Jablonného dozvídají, že v soukromé firmě, která likviduje nebezpečné odpady a chemikálie, došlo k úniku plynu. 

„Kdybychom věděli, že jedeme k výbuchu, a nikoliv k úniku plynu, připravili bychom se zcela jinak. Zasahovali jsme sice v dýchacích přístrojích, a i proto nebyl nikdo z našich kluků zraněn, ale o tom, co se ve firmě dělá, jsme nevěděli, znali jsme ji jen podle názvu. U podobných firem máme speciální plány přímo v tabletech a mobilech a rovnou po cestě to čteme, tady asi proto, že je to menší provoz, nic takového sestavené nemají,“ vypráví jeden z hasičů, jehož jméno redakce zná. 

Podobně mluví i krajská mluvčí libereckých hasičů Lucie Hložková. „Únik plynu je událost, které máme hlášeny třeba dvě denně. Je to banálnější výjezd než výbuch chemikálií, a kdyby to věděli, připravili by se jinak,“ říká.

Záchranáři mají po zásahu v Hamru zdravotní problémy

Když přijeli hasiči na místo do areálu, který je uprostřed lesů, zjistili, že na místě vybuchla jímka, je zde osm zraněných a dva muži leží na ploše v bezvědomí. Přístroj, který měří dvaatřicet nejběžnějších chemikálií a jejich koncentraci, jim pak ukázal únik chemických látek do okolí, avšak tak nízký, že hasiči mohli stanovit nebezpečný okruh, do kterého nikdo nesmí vstupovat, do pěti metrů od jímky. Pro jistotu ho ale rozšířili na patnáct metrů, což odpovídá většímu úniku chemikálií.

Na místo přijely sanitky ze tří stanovišť a lékaři začali zraněné odvážet. Právě záchranáři, z nichž mělo následně 23 zdravotní problémy, nyní tvrdí, že vůbec nevěděli, že mohou být vystaveni nějakému nebezpečí a nadýchat se škodlivin. „Bylo to, jako když vdechnete křen. Někdo měl i vyrážku. Dodnes nevíme, co to bylo za látky, a kdyby nám někdo o nebezpečí řekl, nevjeli bychom vůbec do areálu,“ říká jeden z českolipských záchranářů, jehož jméno MF DNES zná.

Záchranáře na kontroly k lékařům okamžitě poslal krajský hygienik Vladimír Valenta. „Především na vyšetření krve a spirometrii, někteří byli na vyšetření CT,“ řekl mluvčí záchranky Michal Georgiev. Na kontrolu museli nejen záchranáři, kteří byli na místě v areálu, ale i lidé, již s nimi přišli do kontaktu. Mezi záchranáři, kteří sanitkami přijeli na místo, přitom byli i studenti na praxi.

„Nechceme komentovat průběh a profesionalitu zásahu ze strany všech složek, trváme ovšem na tom, že nikdo z našich zaměstnanců či studentů nijak nepochybil,“ dodal Georgiev.

Věděli záchranáři o výbuchu?

Hasiči, se kterými MF DNES hovořila, naopak naznačují, že tím, kdo měl přidat další informace o tom, k jakému případu všechny složky vyjížděly, měla být záchranka. Podle nich se při dalších hovorech na tísňových linkách prý dozvěděla, že šlo o výbuch, a nikoliv o únik plynu. 

„Máme systém, kde se pár větami shrne hovor na tísňovou linku a tato informace se odešle. Dostaneme ji my hasiči i záchranka,“ dodává další z hasičů. Zásah hasičů nyní prověřuje inspekce generálního ředitelství, policie vyšetřuje nehodu jako obecné ohrožení a zároveň se o zásah zajímá i speciální komise ministerstva vnitra. 

Sanitky po explozi v Hamru stále nesmí zasahovat, chemie pronikla filtry

Firma Purum až dosud mlčela a odmítala situaci komentovat. „Nemáme pro to, co se stalo, vysvětlení,“ reagoval stroze ředitel divize severní a východní Čechy David Lhotský. Jednatel firmy Daniel Kraft pak vydal prohlášení, že při nepředvídatelné a prozatím nevysvětlitelné chemické reakci došlo k zahoření a explozi. „Provoz zařízení byl zahájen v červenci 2002 a byl až dosud zcela bezproblémový. Poslední kontrola České inspekce životního prostředí a krajského úřadu proběhla 6. května, aniž by bylo shledáno jakékoliv porušení podmínek,“ komentoval Kraft.

Firma Purum přitom však měla už v minulosti problém se zákonem hned několikrát. Před dvěma lety jí Česká inspekce životního prostředí udělila milionovou pokutu za to, že na skládku komunálního odpadu ukládala odpad, který tam nepatří. V roce 2010 musela zaplatit 5 milionů korun – ze zařízení, které provozovala, vypustila do pražské kanalizace pět tisíc tun odpadního bahna. Praha v té době byla jen krok od velké ekologické havárie.

Stopy po kyselině sírové

Úpravna odpadů v Hamru využívá metody chemické neutralizace odpadů a vápenocementové stabilizace. Jaké látky vybuchly, zatím není jasné, podle zdrojů MF DNES ale při dekontaminaci sanitek armádní chemici zjistili stopy sirovodíku, chlorovodíku či kyseliny sírové a dalších látek, které mají dráždivý účinek. Co přesně v jímce bylo, teď zjišťují kriminalisté. 

Podle dobře informovaného zdroje blízkého vyšetřování nyní prověřují dokumentaci, zda je úplná a jsou v ní zaznamenány všechny látky, které byly do areálu dovezeny. Obecní úřad v Hamru, kam okamžitě po incidentu přijeli policisté a vysvětlovali místním, že nemají větrat, ale naznačil, co se v areálu mohlo stát. „Došlo k havárii a úniku oblaku pravděpodobně kyseliny sírové,“ varoval hodinu a půl po incidentu na webových stránkách obce starosta Milan Dvořák.

Kyselina sírová je žíravina, která má široké použití, od výroby výbušnin přes hnojiva, plasty, léčiva až po využití jako elektrolyt do olověných akumulátorů. K lidskému organismu je velmi agresivní.

Výbuch jedů na Českolipsku zranil osm lidí (19. listopadu):

19. listopadu 2019

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video