Množství výhrad totiž k protišpionážní novele zaslal i Nejvyšší soud. „Autoři návrhu se domnívají, že to pomůže lépe postihovat špionáž proti České republice. Tak tomu ale nemusí být a naopak se kvůli příliš široké formulaci může paragraf obrátit i proti těm, kteří dnes jeho znění podporují,“ upozornila Marvanová, jenž je sama právničkou.
Co hrozí, pokud by byla přijata novela trestního zákoníku v Lex Ukrajina 7, která zavádí nový trestný čin neoprávněnou činnost pro cizí moc?
Problematické jsou použité formulace v tomto návrhu, které kvůli neurčitosti a přílišné šíři by umožnily jako trestné posoudit i jednání, které je v souladu se zákonem. V tomto paragrafu není nijak definováno, co se rozumí činností, pokud to nemá být činnost nějak nedovolená, ani co se rozumí cizí mocí. Takto gumový paragraf může být zneužit při jeho výkladu, který by byl ponechán pouze na orgánech činných v trestním řízení. Proto proti formulaci tohoto paragrafu se ohradili nejen právní odborníci, Nejvyšší soud, nejvyšší státní zástupkyně, ale i občanské iniciativy, například i svobodaslova.online nebo Konfederace politických vězňů.
Bič na špiony narazí v Senátu. Vláda chce trestat nový zločin, podporu nemá![]() |
Kdo by na to mohl doplatit?
Autoři návrhu se domnívají, že to pomůže lépe postihovat špionáž proti České republice. Tak tomu ale nemusí být a naopak se kvůli příliš široké formulaci může paragraf obrátit i proti těm, kteří dnes jeho znění podporují. Stačí pouze, aby se změnila vláda v této zemi, která bude jinak formulovat zájem státu. Podle tohoto paragrafu by mohl být někdo stíhán jenom za vyjádření vlastního názoru, byť je to názor velmi kritický a který cizí moci vyhovuje, ale v demokratickém právním státu by neměl být nikdo postihován výhradě za realizaci svého práva na svobodu projevu podle čl. 17 Listiny základních práv a svobod.
Neoprávněná činnost pro cizí moc (1) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude potrestán |
Za minulého režimu jste byla odsouzena do vězení za protirežimní činnost, konkrétně za pobuřování. Obáváte se, že by něco podobného bylo možné i kvůli této novele v demokracii?
Díky tomu, že jsem osobně zažila, jak snadné je někoho stíhat za činnost, která byla v souladu s platnými zákony, ale byla údajně činěna v nepřátelském úmyslu k socialistickému společenskému zřízení, považuji tuto věc za principiální. Po roce 1989 byly zrušeny gumové paragrafy podvracení republiky a pobuřování, které umožňovaly trestní postih za legální činnost, která nebyla v souladu s politikou tehdejší komunistické vlády. Stačilo tvrdit, že se pachatel jednání dopustil v nepřátelském úmyslu ke společenskému a státnímu zřízení. A tento úmysl dle rozsudku se v mém případě dovodil z toho, že o mé aktivitě, přípravě a účasti na demonstracích v roce 1988, informovala nepřátelská zahraniční média, Hlas Ameriky a Svobodná Evropa. Pro trestnost nějakého jednání je ale nutné v trestním zákoníku přesně popsat skutkovou podstatu a nedovozovat ji pouze z úmyslu.
Jak si vysvětlujete, že novelu kritizoval i Nejvyšší soud, ale dál zůstala bez úpravy?
Neumím si vysvětlit, jakto, že nebyly respektovány kvalifikovaně formulované námitky Nejvyššího soudu, který je vyjádřil k připravované novele trestního zákoníku. Právě justice bude tento trestný čin, pokud bude schválen, vykládat při svém rozhodování v konkrétních kauzách, takže varování Nejvyššího soudu před formulací tohoto paragrafu není možné opominout. Stejně jako výhrady, které vůči formulaci vznesla nová nejvyšší státní zástupkyně.
Poslanci podle mého názoru měli tato expertní stanoviska respektovat a neřešit to bez úprav pouze začleněním paragrafu jako přílepek do nesouvisejícího zákona Lex Ukrajina. To navíc může zpochybnit kvůli neústavnosti legislativního procesu i Ústavní soud. Nyní někteří poslanci tvrdí, že tento paragraf po jeho schválení ještě upraví v další novele trestního zákoníku, ale takto to vyvolá navíc ještě velkou právní nejistotu.
Zpravodajské služby i policie upozorňují na případy, kdy se sice bezpečnostní složky dozví o působení lidí proti bezpečnostním zájmům této země, ale nejsou schopni je postavit před soud. Důvodem je, že za vyzvědačství může být dnes stíhán jen ten, kdo ohrožuje utajované informace. Souhlasíte s tím, že by se měla úprava zpřísnit?
Hovořilo se o tom, že je nedostatečná formulace paragrafu, který v trestním zákoníku máme, to jest vyzvědačství, tedy špionáž, a že by se měla vztahovat nejen na utajované informace, ale i na další interní citlivé informace, které například někdo neoprávněně vynáší ze státního úřadu. S takovou úpravou bych souhlasila a vyloučila by možnost zneužití při výkladu gumového paragrafu, který je navržen.
KOMENTÁŘ: „Lex Krtek“ útočí jen na svobodu cizích agentů, píše Rakušan![]() |
V minulosti policie popsala pohyb dvojice ruských agentů, kteří byli strůjci výbuchů ve Vrběticích, přesto je ani nezačala (pro odpor státního zástupitelství) stíhat jako uprchlé. To samé pak platí i pro manžele Šapošnikovy s českým občanstvím, kteří jim pomáhali, například se zajištěním dokladů pro návštěvu skladů. Předávali jim také informace o zbrojních obchodech soukromé firmy z Česka. Měla se pokusit je česká justice stíhat?
Neznám podrobnosti tohoto případu, takže se mi to těžko posuzuje. Pokud měli ruští agenti spolupracovníky na našem území – osoby, které jim v tom pomáhaly – bylo možné, aby byli stíhání za pomoc k tomuto zločinu. Nerozumím tomu, proč se tak nestalo, protože to nebylo vysvětleno.
Za odpor k novele jste si vysloužila řadu invektiv na sociálních sítích. Vypovídá to nějak o společenské náladě?
Objevují se bohužel v této diskusi názory, že když jde o bezpečnost naší země, je nepřípustné a ohrožující zájmy naší země, když se o tom diskutuje. Tady bych poukázala na to, že náš společenský systém po Sametové revoluci je postaven na principech demokratického právního státu. I takovéto otázky musí být předmětem diskuse a schválení trestného činu musí projít řádným legislativním procesem, v němž by mělo být zváženo zda nemůže dojít k ohrožení svobody slova zaručené Listinou základních práv a svobod. V opačném případě bychom se chovali stejně jako diktátorské režimy, které nerespektují a nechrání práva občanů, a zároveň by se to v budoucnu obrátilo proti hodnotám, které chrání naše Ústava.